Fotostřípky z letní výstavy Flora 2017

Neděle v 18:50 | Marek Coufal |  REPORTÁŽE

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A - Vyznání růžím

Pavilon A - Vyznání růžím

Pavilon A - expozice Rozária Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Rozária Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Rozária Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Rozária Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Rozária Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon E - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc
 

Čas výsevu ozimého salátu

Neděle v 13:19 | Jiří Malaska |  ZAHRADNICTVÍ
Právě v těchto dnech je ten nejlepší čas k výsevu ozimého salátu.
Co to vlastně je ten ozimý salát a proč jej pěstovat?
Ozimý salát je typ hlávkového salátu jež se seje na konci léta, do zimy naroste do velikosti
větší přísady (s asi 5 listy), zimu přečká v této fázi a na jaře s příchodem vhodných podmínek
začne růst a dorůstá do sklizňové zralosti dle aktuálních podmínek během dubna. Důvody proč
pěstovat ozimý salát jsou de facto dva. Prvním je právě rychlost s jakou dorůstá na jaře do
sklizňové zralosti, ve srovnání se saláty vysazovaným z přísady na jaře (v podmínkách nevytápěných
skleníků a ve volné půdě).

stav ozimého salátu odrůdy Humil 28. února ve studeném fóliovníku

stav ozimého salátu odrůdy Humil 20. března ve studeném fóliovníku

stav ozimého salátu odrůdy Humil 3. dubna ve studeném fóliovníku

Druhým důvodem je využití příznivého počasí na konci léta a na podzim pro předpěstování
přísady a zakořenění rostlin na stanovišti na rozdíl od jarního předpěstování sazenic, kdy
potřebujeme vytápěné prostory a mnohdy navíc bojujeme s nedostatkem světla pro malé
rostlinky, jež se vytahují a kvalita přísady se poté snižuje. Navíc při výsadbě přísady z jarního
výsevu musíme počítat s otužováním sazenic před výsadbou na konečné stanoviště a jistého
šoku a přerušení růstu po výsadbě, zvláště přijde-li po několika teplých dnech opět ochlazení.
Toto u ozimého salátu nehrozí, jelikož je po překonané zimě otužilý a dokáže využít k růstu i
teplot jež nejsou pro přísadu z jarní výsadby vhodné.
Ano, můžete podotknout, že hrozí během zimy k vymrznutí ozimého salátu což u salátu z jarní
výsadby nehrozí, ale dle mých dlouholetých zkušeností s pěstováním ozimého salátu jak ve volné
půdě, v nevytápěném fóliovníku tak i v zahradních truhlících, jsou ztráty během i těch
nejnepříznivějších zim maximálně okolo jedné třetiny. Nejvetší riziko je právě při pěstování ve
fóliovnících (či sklenících) a truhlících kde je nutno salát během zimních oblev zalévat aby
nedošlo k jeho uschnutí.
Jaký salát je ten pravý?
Široce rozšířenou odrůdou je ozimý salát Humil. Odrůda Humil je na trhu s osivem snadno
sehnatelná a je to i kvalitní odrůda, kterou mohu doporučit. Lze pěstovat i odrůdu Altenburský jež,
ale nedosahuje kvalit odrůdy Humil. Pokud nechcete kupovat osivo ozimého salátu a máte zbytky
osiva některého z ranných salátů jako Lednický či Safír můžete je zkusit použít jako náhradu za ozimý
salát, u nich je ovšem mnohem větší riziko vymrnutí. Já jsem osobně takto vyzkoušel odrůdu Safír, jež
velmi spolehlivě přezimovala v podmínkách nevytápěného fóliovníku a dala i slušnou úrodu (sezóna
2015/2016).
Jak tedy na to?
Ozimý salát pěstujeme buď z přímého výsevu nebo z předpěstovaných sazenic. Já bych vám
doporučil jeho pěstování z předpěstované přísady jednak z důvodů šetření osivem a jednak snížení
rizika sežrání vzcházejích rostlinek slimáky. Výsev provádíme od poloviny srpna do poloviny září. Já
vysevám v poslední dekádě srpna a ještě jednou v první dekádě září. Vysevám do výsevních misek
na povrch substrátu (samozřejmě substrát bez obsahu rašeliny, jelikož nechceme přeci podporovat
ničení již tak vzácných rašelinišť) nebo kvalitního kompostu, jelikož salát potřebuje ke svému klíčení
světlo osivo nezasypáváme, zalejeme a udržujeme výsev stále vlhký. Výsevní misku můžeme celou
umístit do polyetylenového sáčku aby nedocházelo k vysychání, ale v tomto případě nesmý být výsev
na přímém slunci jinak by mohlo dojít v teplých srpnových dnech doslova k uvaření výsevu, jakmile
osivo začne vzcházet sáček odstraníme.

výsev ozimého salátu odrůdy Humil na počátku klíčení asi 24 hodin po výsevu

Malé rostlinky s vyvynutými děložními lístky (asi týden po výsevu) přepichuji do sadbovačů v
nichž během zhruba čtyř týdnů dorostou a jsou připraveny k výsadbě na konečné stanoviště.

malé rostlinky salátu odrůdy Humil asi týden po přepíchání do sadbovače

Vysazujeme do sponu 0,3x0,25 m buď samostatně na záhon nebo na volná místa po
pěstovaných jednoletých rostlinách. Já s oblibou vysazuji např. na volná místa v bylinkové
zahrádce po měsíčku, koriandru, bazalce a jiných jednoletých bylinkách především na
místa kde počítám v příštím roce s výsadbou sazenic teplomilných druhů jež se vysazují až
v druhé polovině května kdy bude salát již sklizený. Stejně tak můžeme použít ozimý salát
jako předplodinu pro později na jaře vysazované či vysévané zeleniny či jako meziplodinu
širokořádkových plodin ať již vysazovaných již na podzim (např. topinambury) tak vysévaných
či vysazovaných na jaře (např. kukuřice) nebo jako meziplodinu u některých vytrvalých rostlin
jako např. libeček.
Vysazený salát můžeme na záhonu s příchodem chladného podzimního počasí přikrýt netkanou
textílií jež na porostu můžeme ponechat až do příchodu příznivějšího jarního počasí kdy textílii
odstraníme. Já salát nijak nechráním jen okolí rostlin na podzim zamulčuji sekačkou posekaným
listím z listnatých stromů, mulč odstrňuji ze záhonu až po sklizni salátu na jaře.

Chcete si vypěstovat vlastní osivo ozimého salátů?
Není na tom nic těžkého, postup pěstování je stejný jen v době sklizně hlávek některé hlávky
nesklidíte. Pro vlastní samozásobení se osivem ozimého salátu vám bude stačit jedna či dvě hlávky.
Vyberte, ale takovou jež je hezky vyvinutá bez vad a nemocí. Hlávky necháte na záhonu a jen
počkáte až proroste květní svol hlávkou. Pokud je deštivější počasí je vhodné nad vybrané hlávky
umístit stříšku, např. z jednoduchého dřevěného rámu potaženého průhlednou fólií, aby do hlávky
nazatékalo a nezačala hnít. Jakmile vyroste květní stvol je vhodné jej připevnit k nějaké opoře aby
nám jej silnější vítr nevyvrátil. Jak se začnou na stvolu tvořit poupata můžeme odstranit stříšku.
Salát je rostlinou samosprašnou, takže riziko zkřížení s jinou odrůdou salátu je minimální, nicméně
pokud pěstujeme více odrůd salátu na semeno je vhodné je prostorově od sebe oddělit např. jinou
vyšší plodinou nebo vzdáleností alespoň 10 metrů, důležité je též z nejbližšího okolí semenných rostlin
odstranit všechny rostliny lociky kompasové s níž by mohlo dojít ke zkřížení.

semenná rostlina salátu odrůdy Humil v druhé polovině srpna

Semeno sklízíme buď postupně jak dozrává vytrháváním jednotlivých dozrálých květů
(poznáme je tak, že je vyvynuto bílé chmýří podobně jako u pampelišky), semena dosoušíme
a poté je vyšistíme nebo až je většina květů odkvetlá a zralá uřízneme celý stvol a zavěsíme
jej nad podložkou na suchém místě kde jej necháme doschnout a následně semena z květů
vydrolíme či vymlátíme a dočistíme.

semena ozimého salátu odrůdy Humil z domácí produkce

Semena dozrávají na rostlině v průběhu srpna a při dobrém skladování si podržují klíčivost 3-4 roky.

Aktuálně z botanické zahrady - 31. a 32. týden

13. srpna 2017 v 14:15 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
U správní budovy kvete světle fialovými vonnými květy drmek obecný (Vitex angus-castus),
keř původem z Malé Asie a jižní Evropy. Plody tohoto keře se pro ostrou chuť používají jako
náhražka pepře, ale užívají se i jako léčivá droga. Vodné nebo alkoholové výluhy z plodů se
užívají při potížích spojené s menstruací. V homeopatii se užívá při poruchách potence, tvorbě
mléka či při klimakterických potížích.

Vitex angus-castus

Hned za drmkem obeným kvete krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri), až 2,5 metru
vysoký keř původem z Číny, pěstovaný pro své krásně fialové plody jež keř zdobí dlouho do zimy.

Callicarpa bodinieri

V Expozici nízkých dřevin kvete perovskie zkřížená (Perovskia x hybrida), až 80 centimetrů
vysoký polokeř vyšlechtěný před rokem 1937 Hillierem zkřížením Perovskia abrotanoides a
Perovskia atriplicifolia.

Perovskia x hybrida

V Gruzínské zahradě můžeme obdivovat otvírající se plody pivoňky Mlokosevičovi
(Paeonia mlokosewitschii) z nichž postupně vypadávají černá kulatá semena.

Paeonia mlokosewitschii

Taktéž v Gruzínské zahradě můžeme nyní obdivovat v plném květu kvetoucí třapatku
zářivou kultivar ´Early Bird Gold´ (Rudbeckia fulgida), zářivě žlutě kvetoucí trvalka jež
nejlépe prospívá ve vlhčích půdách na plném slunci.

Rudbeckia fulgida ´Early Bird Gold´

Nedaleko třapatek zářivích roste a i kvete bujně popínavý keř loubince krátkostopečného
(Ampelopsis brevipendunculata var. amuriensis) původem z Mandžuska, Japonska a severní Číny.

Ampelopsis brevipendunculata var. amuriensis

V letničkovém kruhu z přímého výsevu můžeme nyní vidět kvést mimo jiné i kopr vonný
(Anethum graveolens), všeobecně známé koření a léčivou rostlinu užívanou při zažívacích
potížích, k tišení kašle i při nespavosti.

Anethum graveolens

Tamtéž, ale i ve vysazovaném letničkovém záhonu v Zahrádkách můžeme obdivovat
krásné květy krásenky zpeřené (Cosmos bipinnatus), oblíbené letničky používané i k řezu.
Původem je krásenka z jihozápadu USA, Mexika, Guatemale a Kostariky kde roste v trávnících,
na skalách, pastvinách i ruderálních stanovištích a to až do nadmořské výšky 3000 metrů. Do
Evropy byla přivezena v 18. století.

Cosmos bipinnatus

V Zahrádkách můžeme vidět kvést skočec obecný (Ricinus communis) nenáročnou okrasnou
rostlinu ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie kde roste jako nízká dřevina, v našich
klimatických podmínkách se pěstuje jako rychle rostoucí letnička. Vylisováním semen se dá
získat ricinový olej jež působí jako silné projímadlo a zevně je ho možno použít na vyrážky,
proti tvorbě lupů a na zrohovatělou kůži.

Ricinus communis

Podél cesty v Zahradě pro nevidomé právě kvete ibišek syrský (Hibiscus syriacus) původem
z Číny a Indie a u nás pěstovaný v mnoha kultivarech a často se na zahrádkách rozšiřující
samovýsevem. Ibišek syrský je národní květinou Jižní Koreje.

Hibiscus syriacus

Hibiscus syriacus ´Woodbridge´
 


Dostih růží XII

4. srpna 2017 v 18:52 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Posledních dvěstě metrů před cílem.
Je slyšet zvonění na cílové věži.
Nyní jde o všechno a tempo dostihu se stále zvyšuje.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na vedoucí pozici EVENING STAR , elegantní bílo - žlutá kráska , za ní PULLMAN ORIENT
EXPRESS v pastelových odstínech žluté a růžové , JARDINS DE BAGATELLE , decentně světle
růžová.

EVENING STAR

PULLMAN ORIENT EXPRESS

JARDINS DE BAGATELLE

Mohutně povzbuzovaná TIFFANY se dostává na čtvrté místo. Za ní v těsném závěsu temně
rudá BLACK LADY , jediná z rudých růží , která se drží ve vedoucí skupině.

TIFFANY

BLACK LADY

PRINCE JARDINIER ztratila několik délek v posledním oblouku , ale ztrátu pomalu dotahuje.
Nyní bojuje hlava - hlava s ASTRONOMIÍ.

PRINCE JARDINIER

Za nimi nepřehledná skupina , ale je možné , že některá z bojujících ještě překvapí a zasáhne
do pořadí.

Motýl a květ

30. července 2017 v 15:26 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
Na zahrádce jsem vysadil budleje.
Pro jejich barvy a vůně , pro motýly , které lákají.
Keře rostly , každé léto květy plnily vzduch intenzivní vůní.
Letošní zimu omrzly a na jaře se jen zvolna vzpamatovávaly. Dříve bujné , letos jen nesměle
vyrážely drobné proutky. Stejně tak nejkrásnější a největší z nich , dlouho čekala a teprve nyní
jí rozkvetl první květ.
Je večer , pomalu padá soumrak , nebe šedivé . Jdu po zahradě . Můj zrak upoutá fialový
květ a na něm ... motýl.
Žlutý krasavec , Otakárek ovocný . Plachý motýl , který se tu objevil už loni. Přilétl , zdržel se
okamžik a zmizel.
Teď tu sedí , klidně , nehýbá se.
Rychle běžím pro fotoaparát a pomaličku se přibližuji.
Motýl sedí klidně dál. Asi pro vlhkost a chlad se rozhodl , že zůstane přes noc.
Pokouším se vytvořit snímek , ale světla je už málo.
Zlehka se dotknu jeho křídel . On je rozevře , odkryje krásu uvnitř a opět je zavře.
Nádherný okamžik.
Je druhý den odpoledne a já nemohu věřit svým očím. Motýl zůstal. Na stejném místě.
I když je slabý vítr a opět zataženo , podmínky pro fotografování jsou mnohem lepší.
Motýl klidně sedí , občas s grácií pohne křídly.




Bedlivě mě pozoruje velkýma očima. Nebojí se.




Snad , jakoby se chtěl pochlubit , předvádí mi svou krásu.
A já se zatajeným dechem se ji pokouším zachytit.





Další den je květ prázdný . Asi paprsky slunce osušily jeho křídla a mohl odlétnout.
A já , vždy , když pohlédnu na fotografie si připomenu ten kouzelný okamžik.
A usměju se , protože vím ...ten jediný květ ho nalákal ... a umožnil naše setkání.

Aktuálně z botanické zahrady - 29. a 30. týden

30. července 2017 v 7:29 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Roztroušeně na několika místech botanické zahrady roste a nyní též kvete divizna velkokvětá
(Verbascum densiflorum), dvouletá léčivá rostlina z čeledi krtičníkovitých. Divizna velkokvětá
je důležitým zdrojem pylu pro včely v letním období, její květy lze použít k aromatizaci likérů
či k barvení látek a vlasů. Semena divizny jsou pro obsah rotenonu jedovatá a v dřívějších
dobách se jich užívalo z omamování ryb. Běžně se užívá květu divizny jako léčivé drogy při léčbě
kašle a katarů dýchacích cest, droga má i protizánětlivé a antivirové účinky.

Verbascum densiflorum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu vykvetla černucha damašská (Nigella damascena)
letnička původem z východního Středomoří. Pěstována je v zahradách již od 16. století, a na
vhodných místech se sama množí samovýsevem. Její suché tobolky lze s úspěchem použít do
suchých vazeb. Její příbuzná černucha setá (Nigella sativa) se užívá v lidovém léčitelství i v
gastronomii, jako náhražka černého pepře.

Nigella damascena

Další letničkou kvetoucí v letničkovém kruhu je aksamitník tenkolistý (Tegetes tenuifolia)
původem z Mexika. Jedná se o nenáročnou nízkou letničku jež můžeme pěstovat i v zeleninových
záhonech kde odpuzuje mšice, desinfikuje půdu a svými kořenovými výměšky odpuzuje háďátka.

Tagetes tenuifolia

Při troše štěstí můžeme v botanické zahradě spatřit další zajímavou letničku křížatku
obecnou (Commelina communis). Původem je z východní Asie, ale na vhodných lokalitách
se může velmi rychle šířit a je někdy považována za invazní rostlinu.V Japonsku a Číně
se z květů získává modré barvivo užívané často k barvení kůží. V Japonsku se z květů
vyrábí zvláštní papír zvaný Awabana. V Číně a Indii se jí užívá jako zeleniny a pícniny.

Commelina communis

Na záhonu s výsadbou jiřin (Dahlia) v Bulharské zahradě začínají kvést první odrůdy.
Prvně vykvetl kultivar ´Purpinka´, nízká kompaktní jiřina s výškou 30-40 centimetrů jež
můžeme s úspěchem pěstovat i v nádobách.

Dahlia ´Purpinka´

Druhým kultivarem jež již vykvetl je ´Gallery Art Nouveau´ taktéž kompaktního vzrůstu a
výškou okolo 40 centimetrů.

Dahlia ´Gallery Art Nouveau´

V Bulharské zahradě naproti hmyzímu hotelu na malém letničkovém záhonu kvetou též
jiřiny, zde se jedná o jiřinu proměnlivou (Dahlia pinnata) původem z Mexika odkud byla
dovezena do Evpropy, respektive do Španělska roku 1798. Křížením s Dahlia coccinea dala
vzniknout nespočtu zahradních kultivarů jiřin. Na tomto záhomu jí můžeme vidět v mnoha
barvách.

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Na témže letničkovém záhonu kvete gazánie pevná (Gazania rigens) původem z Jižní Afriky
kde roste jako trvalka, v našich podmínkách se pěstuje jako letnička buď z výsevu semen na
jaře nebo u kultivarů z řízků odebíraných z matečných rostlin na přelomu léta a podzimu.
Krásu jejich velkých a pestře zbarvených květů můžeme, ale obdivovat pouze za slunečného
počasí, jinak jsou květy uzavřeny.

Gazania rigens

Hned vedle tohoto letničkového záhonu kvete komule Weyerova (Buddleia x weyeriana)
kultivar ´Sungold. Komule Weyerova je kříženec Buddleja davidii a Buddleja globosa. Kultivar
´Sungold´ kvete žlutými květy a byl objeven v šedesátých letech 20. století v Holandsku.

Buddleia x weyeriana ´Sungold´

Přímo naproti přes cestičku potom začíná kvést nově vysazený ostrůvek z mnoha kultivarů
komule Davidovi (Buddleia davidii). Komule Davidova je původem z Číny, jde o krásně
kvetoucí keř lákající svou vůní množství hmyzu především motýlů a v noci potom obvzláště lišaje.
Rod Buddleia byl pojmenován na počest anglického duchovního a botanika Adama Buddlea.

Buddleia davidii ´Royal Red´

Buddleia davidii ´Purple Emperor

Buddleia davidii ´Nanho White´

Buddleia davidii ´Lochinch´

Buddleia davidii ´Border Beauty´

Buddleia davidii ´Black Knight´

Dostih růží XI

23. července 2017 v 14:29 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Závodní pole je v poslední fázi dostihu , v cílové rovině.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Pořadí zatím beze změn. Ve vedení EVENING STAR , za ní PULLMAN ORIENT EXPRESS ,
JARDINS DE BAGATELLE , BLACK LADY , BLACK NUIT , TIFFANY , ASTRONOMIA ,
PRINCE JARDINIER.

V době , když první sadové růže začaly rozkvétat , byl květen. Jarní období končilo ,
ale ve vzduchu bylo ještě stále cítit jarní vůně . To zvláštní silné kouzlo přírody , která
se po zimním spánku probudila.
Svěží , plná síly , snažící se , aby nic nezmeškala.
Všude plno shonu , úsilí , radosti ze života.
Rozkvetla růže Hugova.



Pak následovaly první horké , prosluněné dny , teplé večery plné vůní , teď už letních.
Po horečném úsilí jarních dnů , dny ztišení , podvečerního klidu , teplého , mírného větru.
Příroda , teď už klidná , nechávala zrát čas.



Přišly rozpálené dny plné tetelícího se vzduchu . Bouřky s hromovým rachotem , večery
naplněné svěžím vlhkým vzduchem. Okouzlující rána , s kapkami , které noc vytvořila.


EVENING STAR

A růže kvetly. Objevovaly se stále nová a nová poupata , která postupně rozkvétala
do plné krásy .
Vzduch byl naplněný omamnou růžovou vůní.
A květy vadly a okvětní plátky se postupně snášely na zem , aby je za chvíli nahradily nové,
svěží.



Ještě je léto , ale už nyní , když ráno slunce vychází a nebo večer klade své dlouhé paprsky
je ve vzduchu cítit jiná vůně . Vůně plnosti léta , které směřuje ke svému naplnění.
I růže , ve své přehlídce krásy bojují v závěru , ve snaze , vydat ze sebe všechno , před
příchodem prvních známek podzimu.

Dosti růží X

16. července 2017 v 12:42 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Dostihové pole se tísní v poslední zatáčce před cílovou rovinou.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na vedoucí pozici stále EVENING STAR . Její výdrž a touha po vítězství je obdivuhodná.
Startovní pole vodí zhruba od poloviny dostihu a nemíní se vzdát. Svojí dokonalostí a noblesou
odráží všechny útoky soupeřek . Je otázkou, zda vydrží se silami až do konce.
I v této, pro růže pokročilé době ji vykvétají nová a nová poupata.

EVENING STAR

EVENING STAR

Těsně za ní, se jí neúnavně lepí na paty PULLMAN ORIENT EXPRESS a za ní JARDINS DE BAGATELLE .
Na čtvrtém místě nyní temně rudá BLACK LADY , která se probojovala před svoji stájovou kolegini
BLACK NUIT .

BLACK LADY

Za nimi těsně při barieře TIFFANY . Ta má zatím stále hodně sil a zřejmě vyčkává s razantním útokem
do cílové roviny.

TIFFANY

Stále bojuje ASTRONOMIA . Na první pohled nenápadná růže. Její krása spočívá v jednoduché eleganci.
Bílé květy se směrem ke středu zabarvují do jemně růžové a toto něžné zabarvení vyniká za jakéhokoliv
denního osvětlení. Je natolik výjmečná , že zaujme nejen na barevných fotografiích , ale i na černobílých.

ASTRONOMIA

Protože u bariery už není ani skulina , PRINCE JARDINIER bočí a snaží se zaútočit na vedoucí skupinu
z vnějšku. Přitom ztrácí síly , které ji budou jistě chybět v závěrečném souboji v cílové rovině.

PRINCE JARDINIER

Aktuálně z botanické zahrady - 28. týden

16. července 2017 v 9:39 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Gruzínské zahradě začíná kvést atraktivní zástupce rodu hortenzie, hortenzie Sargentova
(Hydrangea sargentiana). Původem je tento velký keř, rostoucí spíše do šířky jak do výšky, z
Číny. Jeho výhony jsou hustě porostlé chlupy a i listy jsou na rubu sametově chlupaté. Květenství
může být až 25 centimetrů široké s plodnými květy bledě fialovými s modrými prašníky.

Hydrangea sargentiana

Hydrangea sargentiana

Za expozicí okrasných trav nyní kvete několik rostlin, spíše plevelné, štětky plané
(Dipsacus fullonum). Původní je tato rostlina v Evropě, Malé Asii a Íránu. Její sušené
strbouly se s oblibou užívají do suchých květinových vazeb. Zajímavostí u celého rodu štětka
je, že jejich květy vykvétají prvně v prostřed strboulu a až následně se kvetení zároveň přesouvá
do nahorní a dolí části strboulu.

Dipsacus fullonum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu začali kvést další druhy bylin. Mezi ty s největší
vyriabilitou květů jistě patří ostálka sličná (Zinnia elegans). Původem je tato letnička z
Mexika a od 18. století je pěstovaná i v Evropě.

Zinnia elegans

Ostálku je možno bez problémů množit výsevem i vlastnoručně sbíraných semen jen
nemůžeme očekávat, že vzhled takto získaných rostlin bude stejný jako jejich rodičů.
Ostálka se výborně hodí k řezu jelikož vydrží dlouho ve váze. Ostálka sličná byla též v
roce 2015 první rostlinou jež vykvetla na mezinárodní vesmírné stanici (ISS), vypěstoval
jí tam astronaut Scott Kelly.

Zinnia elegans

Další letničkou se spíše méně nápadnými květy připomínající malé kopretinky je kopretina
(Chrysanthemum paludosum). Tato kopretinka je původem z jižní Evropy a dorůstá do výšky
pouhých 20 centimetrů. Vyžaduje dostatek vlhkosti a slunce a je jí možno s úspěchem pěstovat
i v nejrůznějších nádobách.

Chrysanthemum paludosum

Původem ze severu Jižní Ameriky (Ekvádor, Kolumbie a Peru) je další již kvetoucí letnička
jež v našich krajích doslova zdomácněla, lichořeřišnice větší (Trapaeolum majus). Do Evropy
byla jako okrasná rostlina dovezena roku 1864. Později se začala pěstovat i pro její léčivé účinky.
Obsahové látky v lichořeřišnici působí jako rostlinné antibiotikum a rostlina se užívá především
při nemocech močových a dýchacích cest. Její poupata i nezralé plody se dají nakládat do
octového nálevu jako náhrada za kapary.

Trapaeolum majus

I další kvetoucí okrasná letnička je i rostlinou léčivou, je jím brutnák lékařský (Borago officinalis).
Původem Středozemní rostlina již dávno v naších krajích zdomácněla a používá se nejenom v
kuchyni, ale právě i jako léčivá rostlina. Obsahové látky působí projímavě, protizánětlivě a mají
uklidňující a posilující účinky. Brutnákové semeno se osvědčilo při regulaci metabolismu například
při revmatismu a astmatu. Čestvá brutnáková štáva se užívá jako uklidňující prostředek při
neurastenii a působí prý i jako mírné antidepresivum. Ze semen se získává olej s vysokým obsahem
nenasycených mastných kyselin.

Borago officinalis

Poslední dnes představovanou rostlinou, též z letničkového kruhu, je měsíček lékařský
(Calendula officinalis), rostlina jak okrasná tak i léčivá. Její původ je dnes nejasný, snad
je původní v oblasti jižní Evropy, nyní se pěstuje na všech kontinentech, ráda taktéž zplaňuje.
Jedná se nenáročnou letničku jež vykvétá deset týdnů od výsevu a jejíž květy lze použít i k
řezu. K léčebným účelům se sbírá květ, jehož obsahové látky mají protizánětlivé a bakteriostatické
vlastnosti a jsou schopné léčit rány a působit proti otokům. Měsíček se užívá též při hromadění
žilní krve a křečovým žilám. Dobře působí přiložení rozmačkaného květu na vosí či včelí píchnutí.
Měsíček se s oblibou využívá i v kosmetice. Od starověku se měsíček používá i jako koření a občas
i jako levná náhražka za šafrán.

Calendula officinalis

Dostih růží IX

9. července 2017 v 18:56 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Na obloze se objevila temná mračna. Brzy zakryla palčivé paprsky slunce.
Drobné kapky deště se během chvíle změnily v prudký déšť, který dopadal
na celé závodní pole.


/ Ilustrační fotografie Marek Coufal /

Pod vedením EVENING STAR vběhlo závodní pole do poslední zatáčky. Na druhém
místě PULLMAN ORIENT EXPRESS , za ní JARDINS DE BAGATELE , BLACK NUIT.
Do razantního útoku na vedoucí skupinu přešla TIFFANY.
TIFFANY , horký favorit dostihu , který oplývá vším, co může růže nabídnout. Nádherný
tvar poupat i květů , jemné pastelové tóny , intenzivní vůně.

TIFFANY

Další růže pokryté kapkami deště ji následují.

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

LOUIS DE FUNES

LOUIS DE FUNES

LOUIS DE FUNES

LOUISE DE FUNES

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

BOLSHOI TEATER

BOLSHOI TEATER

BOTERO

PIERRE DE RONSARD

Déšť ustává. Kapky pomalu stékají z květů a listů.


Závodní pole se tísní v zatáčce. Všichni hledají co nejvýhodnější pozici před
nástupem do cílové roviny.

ESCAPADE

ESCAPADE

SCHNEEPRINZESSIN

SCHNEEPRINZESSIN

LE ROUGE ET LE NOIR

LE ROUGE ET LE NOIR

NORITA

SAMURAI

ABRAHAM DARBY

Aktuálně z botanické zahrady - 27. týden

9. července 2017 v 8:54 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Alpinu je ve vrcholném květu třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) všeobecně
známá léčivá rostlina s původním areálem výskytu v Evropě a Asii. Člověk jí svou činností
však rozšířil snad do všech oblastí mírného pásu na zemi. V některých oblastech je vedena
jako rostlina invazní nebo alspoň jako významná plevelná rostlina. Třezalka tečkovaná se
množí jednak vegetativně růstem bočních kořenů a úlomky kořenů, ale hlavně generativně
kdy je jedna rostlina schopna vytvořit až 34 000 semen s klíčivostí až 30 let. V medicíně se
v současnosti třezalka tečkovaná užívá při léčbě lehké až středně těžké deprese, při stavech
úzkosti a i její antivirové účinky nejsou zanedbatelné. Hlavními účinnými látkami jsou
hypericin a hyperforin. Ovšem u osob se světlou pletí či s přecitlivělostí na světlo může užívání
třezalky po vystavení kůže slunci způsobit její zarudnutí.

Hypericum perforatum

V Lotyšské zahradě kvete jiný druh třezalky, malý opadavý keř, třezalka kalíškatá
(Hypericum calycinum). Nízký keřík s 5 až 7 centimetrů velkými žlutými květy je původem
ze Středomoří.

Hypericum calycinum

V Alpinu a v Zahradě pro nevidomé kvete, respektive začíná dokvétat čistec vlnatý
(Stachys byzantina) původem z Malé Asie, velice často pěstován jako okrasná rostlina
na sušších a slunných místech. Celá rostlina je stříbrně plstnatá a lze ji množit jednak
oddělky či řízky, ale i výsevem semen.

Stachys byzantina

Další rostlinou kvetoucí nyní v Alpinu a snášející suché půdy na výslunní je jistě netřesk
zahradní (Sempervivum x hybridum) vzniklý křížením původních druhů netřesků, jež přirozeně
rostou od Pyrenejí přes Alpy a Karpaty až po Kavkaz. Netřesky se velmi snadno množí
dceřinými růžicemi. Jakmile růžice doroste do určité velikosti či dosáhne patřičného stáří
vykvete, vytvoří semena a odumírá.

Sempervivum x hybridum

V Gruzínské zahradě nyní kvete smetanově bílými zvonkovitými květy juka vláknitá
(Yucca filamentosa) s původním výskytem na jihovýchodu USA, ale velmi často je
pěstovaná jako velmi dekorativní a exoticky vyhlížející trvalka i u nás.

Yucca filamentosa

V podstatě hned vedle juky kvete řebříček bertrám (Achillea ptarmica), respektive jeho
plnokvětý kultivar ´The Pearl´ . Je to jedna z tradičních květin selských zahrádek vhodná
i k řezu.

Achillea ptarmica ´The Pearl´

V letničkovém kruhu z přímého výsevu za zahradou Gruzínskou směrem k Rondu kvete
svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Původem je ze Severní Ameriky a ve volné
přírodě ČR byla zaznamenána již roku 1891. Jedná se velmi rychle rostoucí rostlinu jež
začíná kvést již za 55 až 60 dnů od výsevu. Svazenka vratičolistá je často pěstovaná nejenom
jako okrasná rostlina, ale především jako pícnina či rostlina na zelené hnojení a obvzláště
pak jako rostlina medonosná. Květy mají velké množství nektaru jež obsahuje až 40% cukrů.

Phacelia tanacetifolia

Na treláži oddělující Rondo od zahrady Bulharské kvete křivouš kořenující (Campsis radicans).
Dřevnatá liána jež může dorůst do výšky až deseti metrů je původem ze Severní Ameriky kde
roste v lesích a na březích říčních toků, je u nás často pěstovaná jako okrasná rostlina pro své
velké oranžovočervené trubkovité květy. Celá rostlina je pro savce jedovatá.

Campsis radicans

V Lotyšské zahradě, a to hned na dvou místech, začíná kvést sasanka japonská
(Anemone hupehensis). Až 120 centimetrů vysoká trvalka nesoucí krásné růžovobílé až
3 centimetry velké květy původem z jižní a střední Číny. Ve své domovině roste na
travnatých svazích a okrajích vodních toků v horských oblastech v nadmořských výškách
až 2600 metrů.

Anemone hupehensis

Sasanka japonská se rozšiřuje svými kořenovými výhonky do okolí a je na příhodných
stanovištích schopna rychle obsadit i větší plochy, ze kterých se ovšem těžko odstraňuje.

Anemone hupehensis

Další zajímavou trvalkou v Lotyšské zahradě je jistě jarmanka větší (Astrantia major)
naše původní rostlina užívaná v lidovém léčitelství na zlepšení trávení, jako močopudný
prostředek či při alergické rýmě. Její rozkvétající květenstvý se dájí použít k řezu, ve váze
nám vydrží asi týden.

Astrantia major

Z nižších trvalek nyní kvetoucích v Lotyšské zahradě nutno zmínit krásnoočko
přeslenité (Coreopsis verticillata) kultivar ´Moonbeam´ se světle žlutým květem,
tvaru velké sedmikrásky, a výškou do 30 centimetrů. Z krásy těchto květů se můžeme
těšit od zaátku léta až do příchodu chladných podzimních dnů.

Coreopsis verticillata ´Moonbeam

Roztroušeně v Lotyšské zahradě roste hezká trvalka, jež je současně i rostlinou léčivou,
třapatka nachová (Echinacea purpurea). Tato široce pěstovaná rostlina je původem ze
Severní Ameriky odkud ji do Evropy dovezl obchodník s léky Joseph Meyer jež se o jejích
léčebných účíncích dozvěděl od prérijních indiánů jež jí úžívaly při rýmě, bolesti v krku,
proti hadímu ušktnutí či k léčbě ran a zánětů. V lidovém léčitelství se nyní užívá jako
podpůrná bylina při nachlazení, infekcích dýchacích a močových cest. Účinné látky v
třapatce povzbuzují imunitní systém a tak napomáhají při léčbě výše zmíněných nemocí.
Kvetoucí třapatka je i velmi atraktivní pro motýly, jež jí s oblibou vyhledávají.

Echinacea purpurea

Dostih růží VIII

2. července 2017 v 16:51 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Ilustrační fotografie Marek Coufal

Dostihové pole se blíží k poslední zatáčce.
Na vedoucí pozici vytrvale EVENING STAR , následovaná PULLMAN ORIENT EXPRESS.
Na třetí místo se probojovala JARDINS DE BAGATELE , za ní BLACK NUIT , NELA , GLORIA DEI ,
TIFFANY , PRINCE JARDINIER a ASTRONOMIA , která se nemíní vzdát. Také SWAN LAKE ,
tísněná ze všech stran urputně bojuje.


SWAN LAKE

Dešťové srážky jsou letos nedostatečné, dráha je proto suchá a tvrdá. Mnoho účastnit se s tím
jen těžko vyrovnává.Přesto s velikým úsilím stále bojuje BEETROSE STADT NORDLINGEN ,
COLETTE , REBECCA , NATIONAL STOLZ , PINK SEA a THE QUEEN ELISABHET.


BEETROSE STADT NORDLINGEN

COLETTE

REBECCA

NATIONAL STOLZ

PINK SEA

THE QUEEN ELISABHET

Hlouběji v závodním poli MANOU MAILLAND , CANARY , ELLE , MONIKA , PARURE , WERBEK ,
PRINC KLAUS .

MANOU MAILLAND

CANARY

ELLE

MONIKA

PARURE

PARURE

WERBEK

PRINC KLAUS

Při sledování urputného souboje, lze zahlédnout zajímavé okamžiky.


Poradna 1

2. července 2017 v 11:20 | Jiří Malaska |  PORADNA
V minulém týdnu jsme dostaly na náš email (botanicka.zahrada.ol@gmail.com) dotaz od naší
čtenářky Evy Haškové s prosbou o určení rostliny z jejích fotografií. Rostlinu vyfotila 4. června v
Dolní Moravě, v lese poblíž lesní asfaltové cesty.

Polygonatum verticillatum foto Eva Hašková

Rostlinu jsem určil jako kokořík přeslenitý (Pologonatum verticillatum), druh z čeledi
konvalinkovité rostoucí původně v horách Evropy a Asie, v hluboce zaříznutých údolých a
inverzních polohách sestupující až do nížin. Kokořík přeslenitý je vytrvalá oddenkatá bylina
s lysou, přímou lodyhou 30-100 cm vysokou. Listy jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté 5-12 cm
dlouhé, lysé na vrcholu špičaté a uspořádané v 3-8četných přeslenech. Květy jsou nicí,
vyrůstající ve dvoukvětých svazečcích v úžlabí listů. Okvětí válcovité až zvonkovité, okvětní
lístky z 9/10 srostlé v trubku, trubka zelenobílá s okvětními cípy ven vyhnutými, tmavěji zelené
než okvětní trubka. Kvete v květnu a červnu, nekdy až do července. Plodem je kulovitá bobule,
7-10 mm v průměru, zpočátku červená ve zralosti modročerná.



Celá rostlina je jedovatá, především bobule. V tibetské lidové medicíně se užívají sušené
oddenky obsahující diosgenin, ale i glykosidy při vyhublosti a proti stárnutí. Celá rostlina má
diuretické vlastnosti. V naší botanické zahradě můžete vidět příbuzný kokořík mnohokvětý
(Polygonatum multiflorum).
Jestli máte také nějaký dotaz z oblasti botaniky a zahradničení, neváhejte a zašlete nám jej na
náš email botanicka.zahrada.ol@gmail.com a pokud to bude v našich odborných silách rádi vám
na něj odpovíme.

Aktuálně z botanické zahrady - 26. týden

2. července 2017 v 10:14 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
U paty svahu Alpina za správní budovou začala kvést klejicha hedvábná (Asclepias syriaca),
vytrvalá bylina, s výškou až 2 metry, původem ze Severní Ameriky kde byla pěstovaná jako
přadná rostlina. Využíval se chmýr ze semen jako náhrada bavlny, především jako
vycpávkový materiál. Na našem území se pěstuje od 18. století a ve volné přírodě byla
zaznamenána poprvé v roce 1901. Celá rostlina obsahuje toxické glykosidy asclepiadin a vincetoxin.
V minulosti byl kořen používán v lidovém léčitelství na zahleněné průdušky, ale při špatném
dávkování docházelo k přiotrávení pacientů projevující se zvracením a průjmy, proto se od
užívání upustilo. Nebezpečné může být i bílé mléko vytékající z poraněné rostliny, jež obsahuje
až 2% kaučuku, to může u citlivých osob vyvolat po potřísnění pokožky alergickou reakci. Nektar
květů je oblíbenou potravou včel a motýlů, housenky některých motýlů se živý listy klejichy a
vstřebávají z ní i toxiny jako obranu před predátory, v domovině jde například o monarchu stěhovavého.

Asclepias syriaca

V zahradě Gruzínské rozkvétá právě velký ostrůvek hortenzie stromkové kultivaru ´Grandiflora´
(Hydrangea arborescens), původní druh je původem ze Severní Ameriky a u nás byla poprvé
vysazena roku 1835 v Pražské Královské oboře. Kultivar ´Grandiflora´ má narozdíl od původního
druhu v květenství převahu květů sterilních, ty jsou zprvu citónově zelené, v plném květu bílé a
po odkvětu hnědnou.

Hydrangea arborescens ´Grandiflora´

Hned vedle výše zmíněné hortenzie, ale i v Lotyšské zahradě či na břehu Mlýnského potoka v
zahradě Bulharské nyní kvete tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), naše původní léčivá bylina
používaná ke snížení horečky, při nachlazení, při chronickém průjmu, působí jako mírné
sedativum a proto se užívá při revmatických bolestech kloubů. Rostlina obsahuje salicylaldehyd
a methylsalicylát jež mají podobné účinky jako kyselina salicylová, jež je základem léků Aspirin
a Acylpyrin. Rostliny se pro svoji příjemnou vůni užívají též v kosmetice.

Filipendula ulmaria

U Ronda, schován mezi ostatními stromy, roste a právě kvete opadavý nízký strom
cicimek čínský či datlový (Ziziphus zizyphus nebo Ziziphus jujuba). Cicimek je, jak již
jeho jméno napovídá, původem z Číny odkud byl podél Hedvábné stezky šířen směrem
na západ až do Středomoří. ve své domovině je pěstován již několik tisíciletí především
pro své plody nazývané čínské či červené datle. Plody se jedí čerstvé, sušené i kandované.
Plody se užívají i v lidovém léčitelství při léčení řady nemocí, především hypertenze. Listy
jsou používány ke krmení ovcí a skotu, či jako náhradní krmivo při chovu bource morušového.
Listy obsahují asi 1,5% látky zizifinu jež paralyzuje činnost chuťových buněk vnímající
sladkou chuť, když je požvýkáme nebudeme cítit sladkou chuť následně snězeného pokrmu.

Ziziphus zizyphus

U Brněnské zahrady kvetou hned dva druhy vrbin. První je vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata),
původem Evropská a Asijská bylina zavlečená, ale i do Severní Ameriky. Vrbina tečkovaná se
pěstuje jako nenáročná a přitom krásná trvalka typická pro venkovské zahrady. Ve volné přírodě
ČR je ovšem silně ohroženým druhem. Rozmnožuje se jak semeny tak podzemními výběžky, na
zahradě si jí můžeme rozmnožit dělením trsů.

Lysimachia punctata

Druhou vrbinou je Lysimachia ciliata kultivar ´Firecracer´ s červeným listem a svítivě
žlutými květy. Původní druh je ze Severní Ameriky. Celý rod Lysimachia zahrnuje asi 180 druhů,
s těžištěm výskytu v Číně kde jich roste 138 drůhů.

Lysimachia ciliata ´Firecracer´

Na kraji Lotyšské zahrady ve stínu borovic nyní kvete čechrava japonská kultivar
´Vesuvius´ (Astilbe japonica).


Astilbe japonica ´Vesuvius´

Kousek za čechravou kvete zářivě žlutými květy chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala)
s těžištěm původního výskytu na Kavkaze kde roste na loukách nad hranicí lesa ve výškách od
2000 do 2300 metrů nad mořem.

Centaurea macrocephala

Za zídkou u Mlýnského potoka v Lotyšské zahradě kvete škumpa ocetná zvaná i orobincová
(Rhus typhina) původní v Severní Americe, u nás pěstovaná od roku 1835 kdy byl první exemplář
vysazen v Praze v Královské oboře. U citlivých osob může styk rostliny s pokožkou vyvolat alergickou
reakci. Z plodů severoameričtí indiáni připravovali nápoj tzv. indiánskou limonádu. Kořeny se
používaly k barvení, jako žluté barvivo.

Rhus typhina

Dále můžeme v Lotyšské zahradě vidět kvést turan zahradní (Erigeron x hybridus)

Erigeron x hybridus

nebo krásně žlutě kvetoucí krásnoočko velkokvěté (Coreopsis grandiflora) původem ze
Severní Ameriky kde roste na prériích. Jedná se o krátkověkou trvalku jejíž životnost na
stanovišti můžeme prodloužit pravidelným odstraňováním odkvetlých květů, aby se rostlina
nevysilovala tvorbou semen, nicméně pokud necháme semena dozrát můžeme se si znich na
jaře vypěstovat rostlinky nové, jež nám při včasném výsevu vykvetou ještě v témže roce.

Coreopsis grandiflora

Ze statnějších trvalek můžeme v Lotyšské zahradě vidět nyní kvést oman pravý (Inula helenium)
původní Evropskou a Asijskou rostlinu pěstovanou jednak pro zdobné žluté květy, ale i pro její léčivost.
K léčení se užíval sušený oddenek dvouletých až tříletých rostlin především proti chronickému kašli,
k usnadnění vykašlávání či k podpoře trávení a tvorbě žluči. V droze obsažené alantolaktony ovšem
dráždí sliznice a ve vyších dávkách způsobují zvracení, průjmy a křeče proto se od jeho užívání upustilo,
v současnosti se užívá pouze v homeopatii.

Inula helenium

Další léčivou rostlinou je prcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides) lidově nazývaná maralý kořen.
Jde o endemit z jižní Sibiře. Léčivé látky jsou obsaženy v celé rostlině, ale užívá se kořen, mají posilující
účinky na centrální nervovou soustavu. Užívá se jako tonizující a adaptogenní prostředek při tělesné
slabosti, vyčerpanosti organismu či při rekonvalescenci po operacích nebo po intoxikaci, ke snížení
cukru a cholesterolu v krvi a mnoha dalších problémech.

Rhaponticum carthamoides

Dále kvete v Lotyšské zahradě kyprej vrbice (Lythrum salicaria) euroasijský druh užívaný v lidovém
léčitelství k zastavení průjmu, při vnitřních krváceních, zánětu žaludku a střev či jako obklad na
nehojící se rány. Z kořenů se získávalo červené barvivo na látky a z květů potravinářské barvivo.
V Severní Americe, kde byl kyprej vrbice poprvé zaznamenán roku 1814, se stal invazní rostlinou a
byl i zařazen mezi 100 světově nejinvazivnějších druhů.

Lythrum salicaria

Poslední dnes zmíněnou trvalkou, též rostoucí a kvetoucí v Lotyšské zahradě, je ožanka
kalamandra (Teucrium chamaedrys) aromatická rostlina z čeledi hluchavkovité jež byla v
minulosti užívaná v lidovém léčitelství při problémech s trávením. Od toho se ovšem upustilo
pro nebezpečí požkození jater při vyšších dávkách. Zevně se však užívá nadále při zánětech,
aftách či revmatismu v podobě obkladů.

Teucrium chamaedrys

Dostih růží VII

25. června 2017 v 14:44 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na čele dostihu stále EVENING STAR , která drží vysoké tempo a odráží útoky na svoji
vedoucí pozici. BIG PURPLE nestačí tomuto tempu a propadá se do hloubky závodního pole.
Mezery u bariery okamžitě využívá PULLMAN ORIENT EXPRESS. Za ní BLACK LADY.

EVENING STAR

PULLMAN ORIENT EXPRESS

BLACK LADY

Dále si lepší pozici GLORIA DEI , TIFFANY , INGRID BERGMAN , LUDMILA , NELA ,
PRINCE JARDINIER .


GLORIA DEI

GLORIA DEI

TIFFANY

INGRID BERGMAN

INGRID BERGMAN

LUDMILA

NELA

PRINCE JARDINIER

Závodní pole je teď hodně roztažené do šířky a zvenku se snaží probojovat JEANNE MOREAU ,
MONIKA BERLUCI a JOSEF KLIMEŠ.


JEANNE MOREAU

MONIKA BERLUCI

JOSEF KLIMEŠ

JOSEF KLIMEŠ

Aktuálně z botanické zahrady - 25. týden

25. června 2017 v 14:16 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
I přes velmi teplé počasí tohoto týdne je v botanické zahradě stále co k vidění. Na svahu Alpina
nedaleko kolotočníku ozdobného o němž jsme se zmiňovali minulý týden začala kvést skupinka
tavolníků japonských kultivaru ´Little Princess´ (Spiraea japonica). Velmi oblíbený kultivar s kompaktním
kulovitým habitem a výškou do 60 centimetrů. Pokud jej po odkvětu sestřihnem velmi často remontuje,
to znamená, že nám opětovně vykvete v témže roce.

Spiraea japonica ´Little Princess´

V Lotyšské zahradě postupně rozkvétají známé i ty méně známé trvalky. Z těch známějších jistě
stojí za zmíňku kopretina velkokvětá (Chrysanthemum maximum) původem z Francie a Španělska.
Upřednostňuje slunečná místa s lehkou propustnou půdou dostatečně zásobenou vodou.

Chrysanthemum maximum

Z dalších známějších a velmi hezky kvetoucích trvalek nutno zmínit záplevák zahradní
(Helenium x hybridum). Jedná se o skupinu zahradních kříženců na jejichž vzniku se podílel
především záplevák podzimní (Helenium autumnale) původem ze Severní Ameriky.

Helenium x hybridum

Jednou z těch snad nejznámějších trvalek tohoto období je denivka (Hemerocallis x hybrida)
v široké paletě kultivarů vzniklých křížením původních druhů pocházejících z východní Asie.

Hemerocallis x hybrida

Květy denivek kvetou sice pouze jeden den, ale na jediném stvolu jich může vykvést až padesát.
Je vyšlechtěno nespočet kultivarů od jednobarevných až po několikabarvé.

Hemerocallis x hybrida

Navíc je celá rostlina denivek jedlá. Nejčastěji se jedí květy. Sušené odkvetlé květy se používají
k ochucování jídel, např. vegetariánských vietnamských polévek. Konzumují se i mladé listy a
nesmíme zapomenout na hlízy. Ty starší stačí povařit deset minut a máme pochoutku jedinečné
chuti nebo je povařit a opražit a máme příjemně křupavé denivkové chipsy. Během vegetace se
vytvářejí ve shlucích kořenů mladé bílé hlízky jež není ani třeba vařit a můžeme je konzumovat
za syrova.

Hemerocallis x hybrida

Z těch méně běžných trvalek bych rozhodně zmínil rozrazil virginský (Veronicastrum virginicum)
původem ze Severní Ameriky. Tato až 200 centimetrů vysoká trvalka je tipycká listy uspořádanými
v přeslenech a ve své domovině se užívá v lidovém léčitelství proti zácpě, kolice, žlučovým kamenům
či hepatitidě.

Veronicastrum virginicum

V Zahradě pro nevidomé vykvetla též zajímavá trvalka původem ze Sevrní Ameriky,
zavinutka podvojná (Monarda didyma). Listy se v Americe a Anglii používaly k přípravě
takzvaného oswežského čaje.

Monarda didyma

V prostředním letničkovém kruhu mezi zahradou Gruzínskou a Rondem začala jako první
kvést pohanka obecná (Fagopyrum esculentum). Pohanka, dá se říct, je rostlinou s univerzálním
použitím. Z celé kvetoucí rostliny se dá připravovat léčivý čaj, její nažky se používají k vaření v
podobě mouky, krup či krupice, je i vhodným krmivem pro hospodářská zvířata a je i rostlinou
medonosnou. Pohanka má vysoký obsah lehce stravitelných bílkovin, příznivé složení tuků a vysoký
obsah rutinu, flavonoidového glykosidu, který zvyšuje pružnost cév a žil, snižuje hladinu cholesterolu
v krvi a rozšiřuje cévy.

Fagopyrum esculentum

V Alpinu již odkvetlý mák Popovův (Papaver popovii) tvoří úzké makovičky, z těch již zralých se
při každém poryvu větru trousí malá drobná semínka z jejíž pomocí se snadno rozšiřuje.

Papaver popovii

Plod podobného tvaru má v Brněnské zahradě rostoucí mákovník velšský (Meconopsis cambrica)
jehož tobolky se na svém vrcholu otevírají chlopněmi.

Meconopsis cambrica

V Zahrádkách dozrávají plody na kalině vonné (Viburnum farreri), jejím plodem je peckovice
s jednosemennou peckou. Plody jsou oválné asi 1 centimetr dlouhé ve zralosti barvy červenofialové
až černé, ty ovšem na keři nejsou moc k vidění jelikož je brzy po úplném dozrání sezobou ptáci.

Viburnum farreri

Aktuálně z botanické zahrady - 24. týden

18. června 2017 v 12:52 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
U budovy č. 13, na rozáriu, je v plném květu lípa srdčitá nebo též malolistá (Tilia cordata),
původní strom Evropy a Kavkazu. Lípa srdčitá je vynikající medonosný strom, lipový med se
stejně jako samotný lipový květ užívá hojně v lidovém léčitelství. Látky v květech obsažené
mají účinost proti křečem, zvyšují pocení, uklidňují, snižují krevní tlak a působí mírně svíravě.
Lipový květ se obvykle užívá při nemocech z nachlazení a proti kašli a to většinou ve směsi s
květem bezu černého a hluchavky bílé. Listy spařené vodou a smíchané s vínem se užívají jako
obklady při popáleninách. Dřevo lípy srdčité je měkké a lehce opracovatelné, proto je často
využíváno v řezbářství. Dřevo též slouží jako surovina na výrobu aktivovaného dřevěného uhlí s
podobnými účinky a využitím jako živočišné uhlí.

Tilia cordata

U paty svahu Alpina směrem k Expozici travin rozkvétá zajímavá trvalka paznehtník dlouholistý
(Acanthus hungaricus) s původním výskytem na Balkánském poloostrově.

Acanthus hungaricus

Jedná se méně běžnou trvalku jejíž květenství se hodí k řezu i k sušení do suchých vazeb.
Rostlina má své uplatnění i ve farmakologii jako tonikum a stimulant. Kresby listů paznehtníku
zdobily hlavice korinstkých sloupů a později ve středověku i mnohé kazatelny a stěny dřevěných
kostelů v severní Evropě.

Acanthus hungaricus

U paty svahu Alpina, tentokráte směrem k Mlýnskému potoku je na počátku květu
kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), statná trvalka původem z Evropy, Malé Asie a
Kavkazu. Nicméně v České republice není rostlinou původní na rozdíl od Slovenska. Na
příhodných lokalitách, živných vhlkých půdách na slunci až polostínu, se může stát snadno
druhem invazním. Šíří se jak samovýsevem tak i rozrůstáním oddenků. U citlivých osob
může přímý styk s pokožkou vyvolat alergickou reakci v podobě kontaktní dermatidy. Celá
rostlina obsahuje seskviterpenické laktony, např. telekin, xantanolid, isoalantolakto a isotlekin,
jež jsou kontaktními alergeny. Své vědecké rodové jmého má kolotočník po uherském cestovateli
S. Teleki-Szégovi.

Telekia speciosa

O něco výše na svahu Alpina nad kolotočníkem kvete náprstník červený (Digitalis purpurea)
dvouletá, výjmečně víceletá rostlina původem z jihozápadní a západní Evropy. Celá rostlina
obsahuje srdeční glykosidy a je klasickým lékem při srdeční nedostatečnosti. V současné době
se, ale již samotný sušený list neužívá kvůli riziku předávkování a následné otravě, v lécích se
užívá pouze extrahovaný glykosid digitoxin.

Digitalis purpurea

Digitalis purpurea

V Alpinu kvete, u nás ohrožený druh naší květeny rostoucí pouze roztroušeně na jižní Moravě,
oman mečolistý (Inula ensifolia). Tato vytrvalá bylina se žlutými úbory bývá s oblibou pěstovaná
jako trvalka, především pak na skalkách. Na vhodných stanovištích se rychle vegetativně rozrůstá a
stává se dominantním druhem.

Inula ensifolia

V Expozici nízkých dřevin kvetou jako nechtěné plevele hned dva druhy maků. Běžně na polích
pěstovaný mák setý (Papaver somniferum) a mák vlčí (Papaver rhoeas) místy běžný polní plevel.
Mák setý se pěstuje jednak pro svá semena používaná v potravinářském průmyslu a pro využití ve
farmaceutickém průmyslu se zpracovává makovina, suché stonky a makovice, pro obsah alkaloidů
především morfinu.

Papaver somniferum

Mák vlčí se dříve hojně užíval v lidovém léčitelství na léčbu plicních chorob a jako uspávací
prostředek. V současnosti se přidávají korunní lístky do sirupů a čajových směsí k zlepšení
jejich vzhledu, jinak droga působí zmírnění kašle a dráždění ke kašli a usnadňuje i vykašlávání.

Papaver rhoeas

V Gruzínské zahradě kvete řimbaba velkolistá či obrovská (Tanacetum macrophyllum) občas
pěstovaná trvalka vysoká až 150 centimetrů. Původem je z jihovýchodních Alp, jižních Karpat,
Balkánu, Malé Asie a Kavkazu.

Tanacetum macrophyllum

O něco dál pod dubem cerem kvete bělokvětý kultivar lilie zlatohlavé ´Alba´ (Lilium martagon)
jehož původní druh jsme si představily minulý týden.

Lilium martagon ´Alba´

Na proti bělokvětým liliím zlatohlavým na břehu Mlýnského potoka právě kvete hortenzie
Bretschneiderova či kosmatá (Hydrangea heteromalla). Velmi proměnlivý druh hortenzie
původem z Číny a Himaláje.

Hydrangea heteromalla

V Brněnské zahradě za jezírkem kvete úpolín evropský (Trollius europaeus) a

Trollius europaeus

za ním rozkvétá žlutými květy malý živý plot z mochny křovité (Potentilla fruticosa) původem
ze severní části zemské polokoule. Jde o nenáročnou a bohatě kvetoucí dřevinu s řadou kultivarů.

Potentilla fruticosa

V Lotyšské zahradě začíná kvést janeba drsná (Heliopsis helianthoides var. scabra), krásná
trvalka květem podobná slunečnici. Původem je janeba drsná ze Severní Ameriky a její květy
lze použít i křezu.

Heliopsis helianthoides var. scabra

Nedaleko kvete plamenka latnatá (Phlox paniculata) též původem ze Severní Ameriky,
především z povodí řek Ohio a Mississippi.

Phlox paniculata

V Zahrádkách kvete vonnými květy ovíjivý až vzpřímený keř, zimolez Heckrotův
(Lonicera x heckrottii) vyšlechtěný v USA před rokem 1895.

Lonicera x heckrottii

V Zahradě pro nevidomé kvete rozrazil klasnatý kultivar ´Alba´ (Veronica spicata), jejíž
květenství, složená s bílých květů, jsou vhodná i k řezu.

Veronica spicata ´Alba´

Nedaleko kvete kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), původní rostlina Evropy a Asie běžně
užívaná jako léčivá rostlina. Používá se především při lehkých průjmových onemocněních, při silné
menstruaci a má i mírný protikřečový a močopudný účinek, bývá součástí čajových směsí
při redukční dietě.

Alchemilla vulgaris

Dostih růží VI

18. června 2017 v 8:47 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Dostih se přehoupl do druhé poloviny.

ilustrační fotografie Marek Coufal

Na čele stále EVENING STAR , těsně sledovaná BIG PURPLE .
Za nimi dvojice sametově rudých růží BALLADE a BLACK NUIT, ke kterým se teď připojila jejich
stájová kolegyně BLACK LADY.

BLACK LADY

Dále si lepší pozici již známá ASTRONOMIA . Tato růže vyniká svojí něžnou elegancí a krásou
ukrytou v jednoduchosti.

ASTRONOMIA

Stejnou něžností a jednoduchostí oplývá BLOOMFIELD COURAGE.

BLOOMFIELD COURAGE

K útoku na vedoucí pozice přikročila PULLMAN ORIENT EXPRESS. Jedna z favoritek dostihu. Pomalu
a vytrvale dotahuje ztrátu , kterou získala v první polovině dostihu , protože rozkvétá později.
Její barva je v odstínech pastelové růžové a žluté , doplněné smetanově bílou. Tvar poupat i květů
je elegantní a šíří okolo sebe omamnou růžovou vůni. Skutečná charismatická krasavice.

PULLMAN ORIENT EXPRESS

Za ní se pořadí stále mění. Je tu HONORE DE BALZAK , DONATELLA , GOLDEN CELEBRATION ,
BELLE ROMANTICA , DIADEM , ANDRE LE NOTRE , KRISTALL , MARIETA SILVA TAROUCA ,
ROMANTISCHE STRABE .

HONORE DE BALZAK

DONATELLA

GOLDEN CELEBRATION

DIADEM

ANDRE LE NOTRE

KRISTALL

MARIETA SILVA TAROUCA

ROMANTISCHE STRABE

Za povšimnutí stojí také RUBIGINOSA .

RUBIGINOSA

RUBIGINOSA

Objektivem návštěvníků 1/2017

18. června 2017 v 7:42 | Jiří Malaska |  OBJEKTIVEM NÁVŠTĚVNÍKŮ
Návštěvnice naší botanické zahrady Dagmar Kroupová nám zaslala své fotografie z konce
měsíce května na kterých zachytila krásně kvetoucí okrasné česneky a detailní záběr stromu
liliovníku tulipánokvětého.






Jestli se i vy chcete pochlubit čtenářům tohoto blogu svými fotografiemi z naší botanické
zahrady neváhejte, navštivte nás, vyfotografujte co vás u nás zaujalo a zašlete nám své fotografie
na náš e-mail botanicka.zahrada.ol@gmail.com , již teď se na vaše fotografie těšíme.

Aktuálně z botanické zahrady - 23. týden

11. června 2017 v 16:12 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE

Na kovové konstrukci u jihovýchodní zdi správní budovy tento týden vykvetla
aktinidie čínská (Actinidia chinensis), česky nazývaná někdy jako čínský angrešt
nebo běžněji jako kiwi. Druh je původní v Číně kde se pěstuje jednak pro své plody
jako ovoce, ale jsou užívány i v tradiční čínské medicíně k posílení obranyschopnosti
organismu. Ve své domovině roste aktinidie čínská v keřových porostech především
dubových lesů.

Aktinidia chinensis

Jen pár kroků od aktinidie čínské právě kvete líčidlo jedlé (Phytolaca esculenta)
původem z oblasti jihovýchodní Asie. V Českých zemích se pěstuje od 30. let 20. století.
Pěstuje se především jako rostlina okrasná, její plody se dají pro jejich intenzivní
červenofialovou barvu použít jako barvivo k dobarvování likérů, vín či cukrovinek.
Plody rádi konzumují ptáci a tak líčidlo rozšiřují do blízkého i dalekého okolí od
původní rostliny.

Phytolaca esculenta

Na svahu Alpina směrem k expozici travin kvete netvařec křovitý (Amorpha fruticosa),
opadavý keř původem ze Severní Ameriky kde roste především na vlhčích a stinných lokalitách,
ve stinných roklích, na březích jezer a vodních toků. Do Českých zemích byl prvně přivezen
roku 1865 a v roce 1932 byl poprvé zjištěn zplanělý ve volné přírodě. Netvařec křovitý patří
do čeledi bobovité a tak jako jiné druhy této čeledi i on žije v symbióze s bakteriemi vázající
vzdušný dusík, což mu umožňuje růst i na živinami chudých substrátech. Za květu je rostlina
hojně vyhledávaná včelami a med z netvařce je tmavě zbarvený a kvalitní.

Amorpha fruticosa

Další jistě zajímavou dřevinou kvetoucí v tomto období je křehovětvec žlutý (Cladrastis lutea)
původem jako netvařec křovitý ze Severní Ameriky a stejně jako on je i křehovětvec z čeledi
bobovité. Své jméno dostal křehovětvec díky své náchylnosti k lámání dlouhých větví při silnějším
větru. Dřevo křehovětce žlutého obsahuje žluté barvivo mající za následek intenzivně žluté
zbarvení jádrového dřeva. Dřevo je jinak těžké a tvrdé a užívá se v řezbářství. Na podzim se jeho
listy zbarvují do medově žluté barvy.

Cladrastis lutea

Na břehu Mlýnského potoka i v Gruzínské zahradě nyní kvete drobnými kvítky tomel obecný
(Diospyros lotus), keř až nízký strom z čeledi ebenovité původem z Číny. Tomel obecný plodí
malé bobule mdlé chuti, to jeho příbuzný tomel japonský dává plody až 5 centimetrů velké a
chutné známé pod jménem kaki.

Diospyros lotus

V Gruzínské zahradě kvete křídlatec trojlistý (Ptelea trifoliata), opadavý keř původní ve
Střední a Severní Americe dnes pěstovaný pro okrasné účely. Dříve se jeho plody, nažky
přidávali do chmele při vaření piva pro jeho lepší chuť. Listy se dříve užívaly v lidovém
léčitelství jako prostředek k vypuzování cizopasných červů ze střev.

Ptelea trifoliata

V zahradě Bulharské na břehu Mlýnského potoka začal kvést tavolníkovec jeřábolistý
(Sorbaria sorbifolia) původem z východní Sibiře a Číny. V Evropě je pěstován od konce
18. století jako okrasný keř jež ovšem na příhodných lokalitách velmi snadno zplaňuje.

Sorbaria sorbifolia

V Zahrádkách rozkvetlo několik exemplářů trojpuku drsného (Deutzia scabra), okrasného
keře původem z Číny a Japonska. První exemplář pěstovaný v Českých zemích byl vysazen
v Hluboké nad Vltavou roku 1865.

Deutzia scabra

V Alpinu rozkvetl krásně růžovými květy tavolník japonský kultivar ´Golden Princess´
(Spiraea japonica) s listy v barvě zlatožluté.

Spiraea japonica ´Golden Princess´

Na několika místech v Alpinu kvetou nyní zvonky broskvolisté (Campanula persicifolia).
Můžeme je zde vidět jak v barvě modré tak i s čistě bílými květy.

Campanula persicifolia

Bílými květy se může pochlubit i kohoutek věncový kultivar ´Alba´ (Lychnis coronaria)
lidově nazývaný alpský koukol. Vděčná trvalka jež je celá bíle plstnatá a kvetoucí od
června až do září.

Lychnis coronaria ´Alba´

Bílé květy složené do kuželovitého květenství má v Alpinu kvetoucí tužebník obecný
(Filipendula vulgaris). V dnešní době se pěstuje jako okrasná trvalka pro suchá a výsluná
místa, ale dříve se užíval v lidovém léčitelství kořen proti parazitickým červům, k
rozpouštění ledvinových kamenů či k léčbě epilepsie, z květů se vařil čaj na podporu pocení.

Filipendula vulgaris

Na opačné straně Alpina kvete žlutými květy, trvalka respektive stálezelený polokeřík,
routa vonná (Ruta graveolens) původem z jižní Evropy. Léčivá rostlina užívaná proti
křečem při bolestech žlučníku a ledvin, pro zvýšení pružnosti cév či pro snížení menstruačních
obtíží. Užívá se v gastronomii jako hořké koření na hotová jídla či se ve středověku přidávala
do piva a kořeněných vín nebo se užívala proti duchům. Především čerstvá rostlina obsahuje
látky zvyšující fotosenzitivitu organismu a u citlivých osob může způsobit na pokožce
vystavené slunci vznik půchýřů podobně jako třemdava bílá.

Ruta graveolens

Nedaleko od routy vonné kvete velkými žlutými květy pupalka sivá (Oenothera tetragona)
původem z východu Severní Ameriky.

Oenothera tetragona

Roztroušeně v Alpinu nyní kvete modřenec chocholatý (Muscari comosum) někdy řazený
do samostatného rodu Leopoldia, česky potom modravec chocholatý. Neobvyklý vzhled
květenství jistě upoutá pozornost každého kolemjdoucího. Ve vrchní části květenství se
nachází sterilní modrofialové květy připomínající chocholku, v dolní části jsou květy fertilní
čili plodné.

Muscari comosum

Na břehu Mlýnského potoka rozkvetl první květ lilie zlatohlavé (Lilium martagon),
euroasijský druh lilie jež je nejenom na území našeho státu zákonem chráněný. V minulosti
byla užívaná jako léčivá rostlina především v porodnictví.

Lilium martagon

V Gruzínské zahradě rozvetla hlíznatá popínavá bylina smldinec (jam) kavkazský
(Dioscorea caucasica) původem jak již jméno napovídá z Kavkazu. Hlízy obsahují jedovatý
alkaloid dioscorin jež se ovšem teplem ničí.

Dioscorea caucasica

O něco dále směrem k Rondu začíná kvést robustní trvalka katrán tatarský (Crambe tataria),
euroasijský druh s drobnými bílými a vonnými květy složenými ve velkou vrcholovou latu. Po
dozrání semen se suchá lodyha odlomí od kořenů a je unášena větrem a semena přitom postupně
vypadávají, rostliny využívající k šíření svých semen tohoto způsobu se říká stepní běžci.

Crambe tataria

Nedaleko od katránu u plotu kvete žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), občas
pěstovaná trvalka jež se v minulosti užívala k barvení vlny a látek.

Thalictrum aquilegiifolium

V trávníku u Ronda a roztroušeně i jinde v botanické zahradě kvete a plodí jahodka indická
(Duchesnea indica), drobná trvalka připomínající jahodník je původem z jižní a jihovýchodní
Asie. Do Evropy se dostala koncem 18. století. Zlatožluté květy se na rostlině objevují od
května až do října.

Duchesnea indica

Po odkvětu na rostlině dozrávají kulovité, červené plody podobné jahodám. Jejich chuť je
ovšem mdlá a u citlivých osob může zkonzumování většího množství plodů vyvolat zažívací
potíže. Jahodka indická se dá s úspěchem použít jako půdopokryvná rostlina okrasná jak
květem tak i plodem.

Duchesnea indica

V Brněnské zahradě kvete mákovník velšský (Meconopsis cambrica) rostlina celkovým vzhledem
podobná mákům, především máku islandskému. Je původem ze západní Evropy a snadno se
sám šíří samovýsevem.

Meconopsis cambrica

V Zahradě pro nevidomé, ale i v Alpinu rozkvetla podeňka (Tradescantia x andersoniana)
původem z jihovýchodu Severní Ameriky. Jedná se o křížence podeňky virginské s dalšími
druhy podeňek (T. ohiensis či T. subaspera).

Tradescantia x andersoniana

Kam dál