Brevné plody dřevin - bez černý

Včera v 21:30 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Bez černý (Sambucus nigra) je jeden ze 40 známých druhů bezu. Bez je jediným rodem
čeledi bezovité (Sambucaceae). Bez černý je opadavý keř vysoký až 5 metrů, vzácněji
strom s výškou až 10 metrů. Letorosty zelené s nápadnými podlouhlími lenticelami. Starší
větve šedozelené až šedohnědé s nepravidelně rozbrázděnou borkou. Větve mají širokou
dřeň barvy bílé až žlutavě bílé a tvrdé dřevo barvy žluté. Listy vstřícné a lichospeřené,
obvykle s 2-3 jařmy. Kvete v červnu až červenci žlutavě bílými, vonnými květy uspořádanými
v bohaté ploché, 3-5 ramenné vrcholíky.

bez černý v květu

Plodenství nící. Plody, "bezinky", jsou kulovité peckovice, 5-8 mm v průměru. Barva plodů
je černá až černofialová. Plody obvykle obsahují tři až pět semen.

plodenství bezu černého

Semena vejcovitá až elipsoidní, 3-4 mm dlouhá a asi 2 mm široká, žlutavá až hnědá.

semena bezu černého

Upřednostňuje půdy vlhké, humózní, hluboké a bohaté dusíkem. Obvykle roste v lesních
pláštích, na pasekách a světlinách, v křovinatých porostech, ve světlých listnatých a
lužních lesích, podél cest, potoků a řek, v obcích, na rumištích a u sloupů elektrického
vedení. Plody bezu jsou oblíbenou potravou ptáků, kteří jej tak neúmyslně svým trusem
rozšiřují.
Bez černý je rostlinou široce užívanou jak v lidovém léčitelství (především květ a plod),
ve farmaceutickém průmyslu (květ), ale i v potravinářství (květ i plod).
Plody bezu černého - bezinky obsahují flavonoidy, anthokyany (sambucin), vitamín C,
organické kyseliny a cukry. V semenech je obsažen glykosid sambunigrin.
Syrové plody mají projímavý účinek a ve větším množství a především u citlivějších osob
způsobují zažívací potíže, zvracení až celkovou slabost. Tyto účinky se ovšem ztrácí po
usušení či po tepelné úpravě plodů.
Plody se užívají v lidovém léčitelství při nemocech z nachlazení, revmatických bolestech,
bolestech nervového původu, především při zánětu trojklaného nervu, za syrova potom
jako projímadlo.
V potravinářství se šťáva z plodů využívá jako přírodního barviva, plody zbavené semen
potom jako náhražky za dražší ovoce v ovocných směsích a též při výrobě likérů. V domácích
podmínkách se z nich vyrábí marmelády, povidla, rosoly, vína a likéry.
Níže nabízím několik osvědčených a výtečných receptů jež jsme získaly od paní Heleny Konečné.

Bezový likér
1 litr vody a 2 litry bobulí 15 minut povaříme, potom scedíme, do šťávy přidáme 1 kg cukru a vanilkový
cukr (nebo 600g medu a 1/2 vanilkového cukru), 3-4(-6) lžičky kávy (uvařit silného turka a dát
tam ten výluh), vše ještě asi 3 minuty povařit, druhý den přidáme 0,5 litru rumu

Bezinková šťáva
2kg bezinek zalejeme 2,5 litry svařené vody, ještě horké (před zalitím bezinky trošku
promáčkáme aby lépe pustily), přidáme 20g kyseliny citronové a necháme 24 hodin vyluhovat,
poté přecedíme a přidáme na 1 litr šťávy 1 kg cukru (eventuelně 900 g směsy ze 4 dílů třtinového
cukru, 1 dílu fruktoźy a 2 dílů medu) 5 minut povaříme a nakonec případně můžeme přidat
ještě 0,5l rumu

Povidla z bezinek a jablek
jablka a bez v poměru zhruba 2 díly jablek (bez jadřinců) a 1 díl bezu (jak celé bobule,
tak výlisky z likéru), jablka nakrájíme na malé kousíčky (asi by šlo i nastrouhat), smícháme
s bezem, dáme do vyššího plechu, promícháme s troškou jablečného octa, kdo chce může přidat
cukr, stačí jen tak minimálně posypat (možné přidat fruktoźu), upěchovat, nechat odstát, aby to
pustilo trošku šťávy a potom to dáme do trouby na 180°C na cca 3 hodiny, vůbec NEMICHAT,
takto se nepřipálí, po vytažení z trouby ještě domícháme klasicky na vařiči, cca 0,5 hodiny až
hodinu, do konzistence, která se nám líbí. Hned dáme do skleniček, otočíme dnem vzhůru a po
vychladnutí uložíme do lednice či sklepa.
 

Pcháč zelinný

Včera v 18:08 | Vláďa Vytásek |  BYLINKY Z BOTANKY
Zajímavou léčivkou, která má vrchol vegetace od léta do podzimu je pcháč zelinný
(Cirsium oleraceum). Vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V naší přírodě
roste na vlhkých až mokrých na dusík bohatých půdách na březích potoků a řek, nejčastěji
ve společnosti tužebníků a kopřiv.

pcháč zelinný

Velmi hojně roste například v Litovelském Pomoraví. Sbírají se listy a květy na začátku
kvetení, suší se v průvanu nebo v sušičce, teplota sušení by neměla přesáhnout teplotu
30°C. Užívá se ve formě odvaru nebo lihové tinktury. V dřívějších dobách se mladé listy a
nerozvinuté květy používaly do polévek typu zelňačka. Léčivé účinky jsou protirevmatické,
protikrvácivé, protizánětlivé, močopudné a tonizující.
Tento pcháč se užívá při revmatismu a dně, dále při zánětu ledvin a jako čistící čaj.
Zevně se používá při zánětu spojivek, alergických vyrážkách, na spáleniny, při poškození kůže
při nadměrném opalování, ve vlasové kosmetice při lupech a vypadávání vlasů.
Odvar z pcháče je 5 minutový, užívá se 2x až 3x denně 1 hodinu před jídlem v množství 150 ml
čaje.
Lihová tinktura z pcháče - 25 gramů nadrobno nakrájené natě se dá do 250 ml nejlépe 70% lihu,
nechá se macerovat 14 dní ,poté se tinktura přefiltruje a uloží do tmavých skleněných lahví do
chladu. Užívá se 30 kapek tinktury, která se naředí lžící vody 2x až 3x denně mezi jídly jako
močopudný a posilující prostředek. U nás se zatím moc tento pcháč nepoužívá, více ho využívá
polské léčitelství, známý je polský čistící čaj, který se používá na ledviny, revma, bolest kloubů a
alergie. 2 díly natě pcháče zelinného, 2 díly listů břízy, 1 díl kvetoucí natě vřesu, 1 díl květu
černého bezu,1 díl květu hluchavky bílé a 1 díl květů chrpy modré. 1 a půl lžíce této směsi
zalijeme vařící vodou necháme 1/2 hodiny odstát poté scedíme a pijeme přes den mezi jídly
2x až 3x denně.
Další u nás rostoucí pcháče jsou pcháč bělohlavý (Cirsium eriphorum), používá ho ruská medicína ve
formě odvaru zevně na kožní rakovinu a na hojení hnisavých a špatně se hojících ran a velmi hojný
pcháč rolní zvaný oset (Cirsum arvence) jež se používá ve formě odvaru zevně na revma a vnitřně
po čajových lžičkách při rakovině.
V USA roste na podobných vlhkých místech jako náš pcháč zelinný pcháč jedlý (Cirsium edule),
který v minulosti indiáni pojídali jako slavnostní jídlo při obřadu slunečního tance. Syrový
oloupaný sladký stonek má chuť podobnou banánu. U nás se tento pcháč pěstuje vzácně v
botanických zahradách.

KnihOlympiáda 2017

Čtvrtek v 18:51 | Jiří Malaska, Marek Coufal |  AKCE
Ve středu 20. září proběhl čtvrtý ročník Kniholympiády, jež se měl v případě příznivého počasí
konat v areálu naší Botanické zahrady a Rozária. Nicméně počasí venkovním aktivitám příliš
nepřálo tak se celá akce uskutečnila v budově Knihovny města Olomouc jež byla letos pořadatelem
této akce. My, botanická zahrada, jsme ovšem dostali příležitost zúčastnit se akce i v prostorách
městské knihovny a myslím, že jsme tuto příležitost náležitě využily a přinesly kousek naší botanické
zahrady až k dětem. Akce se zůčastnilo 12 týmů vždy po pěti soutěžících, tedy celkem 60 dětí plus
jejich dospělácký doprovod.


Děti soutěžily celkem na osmi stanovištích, ve dvou patrech knihovny, v disciplínách
inspirovaných příběhy Harryho Pottera a na devátém bonusovém nesoutěžním stanovišti
naší botanické zahrady.


Připravili jsme si pro zúčastněné malou poznávačku rostlin pod hlavičkou BOTANICKÁ ZAHRADA
NA TALÍŘI. Jak již název našeho stanoviště napovídá jednalo se o rostliny především jedlé,
ale i léčivé.


Děti měli za úkol přiřadit k živým vzorkům rostlin, podpořeným jěště jejich obrázky,
kartičky s jejich jmény a krátkým popisem použitelnosti rostlin v kuchyni i domácí bylinkové
lékárničce. I přes občasné malé zaváhání nakonec všechny týmy správně určily všech deset
vzorků rostlin, a to i přesto, že mezi exempláři byly i méně všeobecně známé druhy jako
mišpule obecná, popenec obecný či lichořeřišnice větší.







Pro všechny zúčastněné jsme jako odměnu za jejich šikovnost připravily malý dárek v podobě
talíře skrývajícího uvnitř jednak možnost zúčastnit se naší malé domácí soutěže a také malý
pytlíček se semínky jedlých rostlinek, jež si mohou děti příští jaro vysít a obohatit si tak svoji
zahrádku či balkón o několik druhů jedlých rostlinek.



Domácí soutěž pro děti spočívá v jejich kreativním stvárnění jedlého talíře plného jedlých
rostlin z okolí jejich domovů. Svůj jedlý talíř mají posléze namalovat či vyfotografovat a
obrázek buď doručit osobně na infocentrum Rozária či Botanické zahrady či jej zaslat na náš
e-mail do konce října. My posléze všechny obrázky zveřejníme na tomto blogu a tři
nejzajímavěší následně odměníme krásnou knihou o rostlinách. Již nyní se moc těšíme na
všechny došlé obrázky.





Podle reakcí jak dětí tak i jejich doprovodů se všem naše stanoviště líbilo, a za to jsme rádi,
a již nyní se těšíme na možná budoucí setkání třeba i s Vámi či Vašimi dětmi ať již v areálu
naší botanické zahrady či na některé z akcí, na níž se naše botanická zahrada spoluúčastní.
 


Barevné plody dřevin - Tis červený

Neděle v 10:23 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Tis červený (Taxus baccata) je vždyzelená jehličnatá dřevina z čeleďi tisovité (Taxaceae).
Roste jak ve formě keře vysokého až 3 metry tak i jako strom, často s více kmeny a výškou až
20 metrů. Borka v mládí hnědočervená, později šedohnědá odlupující se v tenkých plátech.
Tis je jediným jehličnanem jež nemá pryskyřičné kanálky. Letorosty zelené. Jehlice ploché
na líci temně zelené, na rubu světlejší na větévkách uspořádané ve dvou řadách. Jehlice
vytrvávají 4-8 let. Tis je rostlinou dvoudomou a kvete březnu až dubnu. Plodem je červený
míšek obklopující semeno.

plody tisu červeného

Semena jsou lehce smáčklá, 2-4 hranná a 6-8 mm dlouhá.

semena tisu červeného

Tis je dřevinou pomalu rostoucí a dožívající se obvykle stáří okolo 300 let, výjmečně i více.
Tis červený je původem Evropskou dřevinou, vyjma chladného severu a východu s
kontinentálním klimatem, a s okrajovým výskytem na severu Afriky a v západní Asii.
Nejrozsáhlejší lokalita s výskytem tisu je na Kavkazu v Gruzii, v soutězce Bacara, kde tvoří
porost asi o rozloze 700 hektarů s jedinci o stáří 400-600 let a výšce 25-30 metrů.
Tis je rostlinou stínomilnou a starší exempláře špatně snášejí prudké změny v osvětlení. V
sadovnických úpravách ovšem tis dobře snáší i plné oslunění. Nejlépe tis roste v půdách živných,
hlinitých, dostatečně vlhkých a provzdušněných.
Celá rostlina je prudce jedovatá s vyjímkou červeného míšku jež obklopuje semeno. Rostlina
obsahuje jedovaté alkaloidy taxin A, taxin B, milosin, lykopin, efedrin, baccatin III a
10-deacetylbaccatin III. Tato směs prudce jedovatých alkaloidů se obecně označuje jako taxin.
Taxin je nebezpečný především tím, že se rychle vstřebává trávicím traktem a paralyzuje práci srdce,
účinky otravy se projevují již během 30 minut. Byly pozorovány dokonce případy kdy zvířata pasoucí se
na tisovém jehličí podlehly otravě ještě během jejich pastvy na tisu. Ze zvířat jsou k otravě tisem
nejcitlivější koně, pro ně je smrtelnou dávkou asi 200 gramů jehlic. Pokud dojde k pozření jedlého
červeného míšku i s jedovatým semenem a to není rozkousnuto obvykle projde zažívacím ústrojím
nepoškozené a k otravě nedojde. Příznakem prudké otravy je zvracení, bolesti břicha, průjem,
křeče, slabý puls, bezvědomí a následně i smrt. Prudké otravy taxinem mají velmi rychlý průběh a
mohou skončit během několika minut smrtí.
Červený míšek (epimatium) - tisinka je tedy jedlá a má mdle nasládlou chuť. V krajích s větším výskytem
tisů se z tisinek připravuje víno a marmelády.
V lékařství se využívá derivát paclitaxel vyráběný polosyntézou z baccatinu III jako cytostatikum
při léčbě rakoviny vaječníků a plic.

Dostih růží XIV

Neděle v 7:55 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Ilustrační fotografie Marek Coufal

Dostih růží se blíží ke svému závěru.
Dostih , ve kterém růže předvádí svoji krásu , prošlechtěnost , něžnost.
Bylo odstartováno v květnu a první vyrazila na trať růže Hugova. Začátek dostihu
odvodila a potom uvolnila místo svým soupeřkám.
Přešlo jaro se svým neklidem a ruchem.
Vykvétaly další a další květy růží.
Jaro vystřídala svěží letní rána a prosluněné horké dny.
Rozárium dýchalo horkým dechem prosyceným omamnou vůní růží.
Na růžových keřích se objevovaly nová a nová poupata , která postupně rozkvétala
do plné krásy.
Přešlo léto.
Rána jsou chladná , nebe často zatažené šedivými mraky.
Prší a kapky deště klouzají po posledních poupatech a květech.


JEANNE MOREAU

PAPA MEILLAND

PRINCE JARDINIER

PRINCE JARDINIER

Souboj v dostihu ale pokračuje. Teď jde o všechno.
TIFFANY se ve svém drtivém náporu dotáhla na vedoucí EVENING STAR a bojují na posledních
metrech bok po boku. Také PRINCE JARDINIER ohrožuje PULLMAN ORIENT EXPRES ,
která si zatím stále drží třetí místo.


TIFFANY

TIFFANY

PRINCE JARDINIER

Za nimi na páté pozici ASTRONOMIA.


ASTRONOMIA

ASTRONOMIA

Na dalších místech se urputně bojuje o každý metr.


SAMURAI

SAMURAI

BOLSHOI TEATER

Poslední metry před cílem a vedle sebe těsně - hlava - hlava EVENING STAR a TIFFANY .
Kdo to bude ?

Souboj vrcholí.
A kapky deště pomalu stékají po hladkém povrchu šípků.
Přišel podzim.





Barevné plody dřevin 1 - Dřín obecný

10. září 2017 v 10:15 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Dřín obecný nebo též jarní (Cornus mas) patřící do čeledi dřínovité (Cornaceae) je rozkladitý
keř až malý strom vysoký 2-6 metrů výjmečně až 10 metrů, mající velmi tvrdé dřevo a dožívající se
stáří až 100 let. Borku má žlutohnědou až tmavohnědou a ve vyšším věku se odlupující v tenkých
šupinách. Letorosty má tenké, slabě 4hranné, zelené později šedavé. Pupeny má vstřícné,
květní pupeny jsou větší a kulatější jak listové a jsou usazeny na brachyblastech. Listy celokrajné,
eliptycké až vejčité, na líci svěže zelené a lesklé na rubu bledší a v paždí žilek s chomáčky bílých
chlupů. Kvete v březnu až dubnu, ještě před olistěním, jasně žlutými květy složenými v malé
husté okolíky.

kvetoucí dřín

Obvykle v září dozrávají plody - dřínky, podlouhlé, soudečkovité peckovice až 3 cm dlouhé a
až 1,5 cm široké a lesklé. Dřínky mají ve zralosti karmínově červenou barvu, jsou jedlé,
sladkokyselé, používané jako ovoce, ale i jako léčivá droga.

zralé plody dřínu - dřínky

Dřínka obsahuje elipsoidní pecku 7-15 mm dlouhou, podélně mělce rýhovanou, žlutohně
barvy. Stěny pecky jsou houbovitě děrované a dírky jsou vyplněné pryskyřičnou hmotou.
Pecka obsahuje dvě semena.

pecky dřínu

Dřín je rostlinou teplomilnou a suchomilnou, roste na teplých výslunných křovinatých
stráních, skalnatých svazích, lesních pláštích a v prosvětlených suchých lesích či lesostepních
světlinách. Původem je dřín druhem Evropským a Západoasijským.
Pěstují se jak okrasné kultivary s různě zbarvenými listy i třeba žlutými plody tak kultivary
velkoplodé (např. ´Joliko´ a ´Děvín´) pěstované jako ovoce. Dřín obecný je v ČR druhem chráněným.
Dřínky obsahují organické kyseliny (např. jablečnou, vinnou a gallovou), iridoidy loganin,
morronisid a verbenalin, hořčinu cornin, třísloviny, pryskyřice a v nemalé míře i vitamín C.
Jako léčivá droga se užívají sušené plody jednak ve formě prášku tak formou čaje. Droga tlumí
některé druhy závratí a některé typy tinnitu a případně s tím spojenou nedoslýchavost, ochablost
v bederní části a kolenou, chorobné pocení, přílišné močení a některé formi inkontinence. Droga
působí bakteriostaticky a byly zaznamenány i účinky antialergické.
Jako ovoce se dřínky užívají k výrobě kompotů, marmelád, rosolů, sirupů nebo se z nich vyrábí
destilát "drienkovica". Před zpracováním je vhodné nechat plody několik dnů (podle míry zralosti)
v pokojové teplotě dojít, plody se dovybarví a zbaví se částečně své kyselosti i trpkosti.
Kompot
Velké zralé plody opláchneme a plníme je do sklenic poté je zelejeme cukerným roztokem (650 g
cukru na 1 l vody) nebo během plnění do sklenic je postupně prosypáváme cukrem a zalejeme vodou,
a sterilujeme při 80°C.
Marmeláda
Očištěné dřínky mírně povaříme na malém množství vody a následně propasírujeme. Protlak zvážíme
a postupujeme stejně jako u výroby jiných marmelád, jak je kdo zvyklí.
Sirup
Vylisováním plodů získáme šťávu jež ihned dál zpracováváme. Na 35 dílů dřínkové šťávy dáme 65
dílů cukru, zahřejeme, za průběžného míchání necháme rozpustit cukr a ještě teplý sirup plníme
do sklenic. Pro lepší trvanlivost můžeme na sirup ve sklenici nalít malé množství slivovice, asi tak
malou štamprdli, nebo sterilujeme. Při sterilaci ovšem dochází ke snížení obsahu vitamínu C.
Dřínkový likér
Do sklenice navrstvíme dřínky s cukrem v poměru 1:1 a zalejeme je lihem nebo dobrou slivovicí.
Necháme tři měsíce vyluhovat, poté obsah scedíme a je hotovo.
Pokud by jste si chtěli vypěstovat vlastní dřín je nyní ten nejlepší čas. Čerstvě sklizené plody
zbavíme dužiny a zbylé pecky ihned vyséváme na záhon. Při sklizni nepřezrálých plodů a okamžitém
výsevu můžeme počítat s dobrou vzcházivostí jinak pecky přeléhají v půdě i dva roky. Pecky jež byly
předtím skladovány v suchu je nutné aby vyklíčily 18 měsíců stratifikovat.

Dostih růží XIII

9. září 2017 v 18:00 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Ilustrační fotografie Marek Coufal

Posledních 200 metrů před cílem.
První pozici si stále drží EVENING STAR , za ní bojuje hlava - hlava PULLMAN ORIENT EXPRESS
a TIFFANY. Za nimi se z vnějšku dotahuje PRINCE JARDINIER.
Na páté pozici nyní ASRONOMIA.
EVENING STAR

PILLMAN ORIENT EXPRESS

TIFFANY

PRINCE JARDINIER

ASTRONOMIA

JARDINS DE BAGATELE se propadla ze svého třetího místa , také BLACK LADY ztrácí síly.
Toho využívá PORTO NIGRA , která o sobě zatím nedávala příliš znát , ale od začátku odstartovala
ve velmi dobrém kurzu.

PORTO NIGRA

Domácí semenaření - rajčata

3. září 2017 v 10:04 | Jiří Malaska |  SEMENAŘENÍ
Rajče je velice oblíbenu zeleninou s mnoha odrůdami a jeho domácí semenaření je velice
snadné, tak proč se do něj nepustit. Pěstování rajčat na semeno a na konzum se v ničem
neliší a můžeme postupovat jak jsme zvyklí. Rajče je rostlinou samosprašnou a jen občas
dochází ke zkřížení odrůd způsobeném přenosem pylu hmyzem. Proto abychom měly jistotu,
že ke zkřížení nedojde pěstujeme jednotlivé odrůdy rajčat určené k semenaření alespoň
několik metrů od sebe, ve velkovýrobě se dodržuje izolační vzdálenost mezi odrůdami 50-200
metrů. Pokud se chystáte semenařit některou z komerčních odrůd rajčat dobře si zjistěte, že
se nejedná o hybridní odrůdu, poznáte jí tak, že na obale se semeny je u názvu odrůdy uvedena
zkratka F1. Pokud by jste semenařili takovouto odrůdu, potomstvo z těchto rostlin by bylo
nevyrovnané a vlastnostmi by se velmi lišili od původní odrůdy. Vhodné je též zvolit si takovou
odrůdu jež ve vašich klimatických podmínkách bez problémů dozrává, to znamená že v chladnějších
oblastech volíme ranné odrůdy a k semenaření vybíráme nejraněji dozrávající plody proto abychom
udrželi rannost odrůdy. V teplejších oblastech vybíráme plody z celého průběhu zrání plodů. Plody
vybíráme zdravé a různých velikostí abychom udrželi maximální genetickou variabilitu v rámci dané
odrůdy. Semenné rostliny rajčat se snažíme udržet během vegetace zdravé ať již přímímy metodami
(např. ekologickými přípravky na ochranu rostlin) nebo preventivními zásahy. Největší hrozbou pro
porosty rajčat je plíseň bramborová. Proti ní se bráníme především preventivně zabráněním ovlhčení
listů či umožněním jejich rychlého osychání. Rajčata proto vysazujeme na vzdušná místa a né do příliš
hustého sponu, rostliny zaléváme pouze ke kořenům a nejlépe v ranních hodinách nebo nad rostlinami
budujeme stříšky abychom zabránily ovlhčování rostlin za deštivého počasí, případně rostliny sázíme
na jižní stranu budov pod přesah střechy. Jako prevence se dají použít i některé ekologické přípravky
na ochranu rostlin na bázi olejů jež urychlují odtok dešťové vody z listů vytvořením olejového filmu na
listech a tak brání uchycení a vyklíčení spór plísní.
K semenaření sklízíme plody zdravé a co nejzraleší, následně je můžeme ještě nechat několik dní v
pokojových podmínkách dozrát.

zralé plody keříčkových rajčat odrůdy ´Latah´ určené k získání semen

Následně plody rozřízneme a vymáčkneme šťávu se semeny do sklenice (např. zavařovací sklenice
se šroubovacím uzávěrem) nebo u větších plodů vydlabeme semena pomocí lžičky.

rozřezané plody keříčkových rajčat odrůdy ´Latah´

Snažíme se abychom se semeny nevydlabali i pevnou dužninu plodů. Pokud vydlabaná semena
mají málo šťávy přidáme do sklenice truchu vody. Sklenice neplníme až po okraj jelikož obsah
sklenic bude kvasit a přitom mírně zvětší svůj objem. Sklenice uzavřeme, mírně protřepeme a
umístíme kdekoli v pokojové teplotě. Pokud semenaříme více drůhů či odrůd rajčat sklenici si
pečlivě označíme názvem odrůdy rajčete a datumem založení zákvasu. Kvašení bude probíhat
2-3 dny, né déle jelikož by hrozilo že semena začnou klíčit. Já nechávám kvasit dužinu 2 dny a
během této doby skleničky několikrát intenzivně protřepu a následně povolím uzávěr aby vznikající
plyny mohli ze sklenice uniknout, jinak by mohlo hrozit prasknutí sklenice způsobeným tlakem
vznikajících plynů. Po založení zákvasu jsou semena v obsahu sklenic rozmístěna rovnoměrně, jak
probíhá kvašení semena se uvolňují z dužiny a postupně klesají ke dnu sklenice.

obsah sklenice na počátku kvašení

Jakmile je většina semen na dně sklenice je kvašení hotovo a můžeme přejít k oddělení semen.

obsah sklenice na konci kvašení

Ze sklenice opatrně odlijeme vrchní část obsahu bez semen, doplníme vodou, protřepeme,
necháme semena usadit na dně a opět odlejeme vrchní část obsahu sklenice. Tento postup
několikrát zopakujeme dokud nemáme ve sklenici čistou vodu a na dně semena.

obsah sklenice po promyvání

Pokud během tohoto postupu některá semena neklesají ke dnu slijeme je i s odpadní vodou
pryč, tyto semena nejsou dostatečně vyvinutá a jsou neklíčivá, případně klíčivá, ale rostliny
z těchto semen nejsou dostatečně vitální aby nám dali očekávanou úrodu. Zbylá semena ve
sklenici s čistou vodou slijeme nejlépe na sítko, necháme okapat a dáme na teplé a suché
místo usušit.

získaná semena na sítu před sušením

Dle podmínek jsou semena za 2-4 dny suchá a připravená k uskladnění. Při sušení se semena
slepí dohromady, což způsobují chloupky na povrchu semem rajčat, proto je před uložením
rozetřeme v dlaních či mezi prsty a tak je od sebe odělíme. Semena uložíme na chladné a
suché místo.

získané osivo rajčat

Semena rajčat si v dobrých podmínkách udržují klíčivost 4-6 let, což znamená že nemusíme
každý rok semenařit všechny naše odrůdy rajčat.

Aktuálně z botanické zahrady - 33. a 34. týden

27. srpna 2017 v 10:54 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Rozáriu začínají zrát první šípky botanických růží, zralé šípky již má růže Hugova
(Rosa Hugonis), která vykvétá na jaře jako první již koncem dubna světle žlutými květy.
Tato růže je původem ze střední Číny kde roste v křovinách, lesních lemech a na stráních
v nadmořských výškách od 600 do 2300 metrů. Její čínské jméno je "huang qiang wei".

Rosa hugonis

V Rozáriu u plotu s tenisovými kurty, ale i na svahu Alpina směrem k Mlýnskému potoku
začínají dozrávat dřínky, plody dřínu obecného (Cornus mas). Dřínky jsou jedlé s natrpklou
sladkokyselou chutí a s vysokým obsahem vitamínu C. Využívají se k výrobě kompotů, sirupů
a džemů. Ze semen ukrytých v podlouhlých peckách se dá pražit náhražka kávy.

Cornus mas

V Alpinu se začínají objevovat první květy ocúnu jesenního (Colchicum autumnale) krásné
cibuloviny ovšem velmi jedovaté. Ocún je původem Evropský druh a obsahuje na 20 alkaloidů,
zejména kolchicin či demecolcin a glykosid kolchikosid, jež jsou tak jedovaté, že 5 gramů
semen jsou smrtelnou dávkou pro dospělého člověka. V medicíně se užívá pouze čistý kolchicin
nebo výtažek ze semen nebo květů s pevně stanoveným obsahem kolchicinu při akutním záchvatu
dny. Kolchicin je tzv. mitotický jed, to znamená že zastavuje dělení buněčných jader v metafázi
což způsobuje polyploidii, znásobení počtu sad chromozómů, čehož se využívá v genetice a šlechtění.

Colchicum autumnale

V Gruzínské zahradě kvete plamének bolševníkolistý (Clematis heracleifolia) původem
z východní Číny.

Clematis heracleifolia

V Bulharské zahradě vykvetli další odrůdy jiřinek (Dahlia) s květy nejrůznějších barev, tvarů
a velikostí.

Dahlia ´Black Narcissus´

Dahlia ´Honka White´

Dahlia ´Tamburo´

Dahlia ´Sweetheart´

Dahlia ´Mary Evelyn´

Dahlia ´Lupin Ben´

Dahlia ´Larry´s Love´

Dahlia ´Irish Miss´

Dahlia ´Hy Mom´

Dahlia ´Hugs and Kisses´

Dahlia ´Hawaii´

Dahlia ´Golden Scepter´

V Lotyšské zahradě vykvetla liliovka srstnatá (Tricyrtis hirta) někdy nazývaná "hadí lilie".
Liliovka je původem z Himaláje a východní Asie. Jedná se o léčivou trvalku rostoucí nejlépe v
polostínu a živné dostatečně vlhké půdě, ale v zimě by jsme ji měli proti přebytečné vlhkosti
chránit, např. přikrývkou z chvojí.

Tricyrtis hirta

V Zahrádkách kvete velkými květy ibišek bahenní (Hibiscus moscheotus), vytrvalá mokřadní
rostlina původem z USA s květy o průměru až 20 centimetrů. Nejlépe prospívá na slunci a s
půdou vlhkou či s pravidelnou zálivkou. Ibišek bahenní je rostlinou medonosnou lákající opylovače.

Hibiscus moscheotus

V Zahradě pro nevidomé kvete plesnivka perlová (Anaphalis margaritacea), okrasná trvalka
původem ze Severní Ameriky a východní Asie.

Anaphalis margaritacea

Nedaleko od plesnivky perlové začínají doslova svítit plody mochyně židovské či mochyně
židovské třešně (Physalis alkekengi). Plodem je oranžová bobule ukrytá v uzavřeném oranžovém
až červeném kalichu připomínající lampiónek. Celá rostlina je jedovatá pro obsah alkaloidu
solaninu a physalinu či hořkého withanolidu. Vyjímkou jsou plně zralé plody jež se užívají v
lidovém léčitelství jako močopudný prostředek při revmatismu, dně a potížích s ledvinovými
kameny.

Physalis alkekengi

Listnatec pichlavý - málo známá okrasná i léčivá rostlina

23. srpna 2017 v 10:26 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus) je málo známá pokojová okrasná rostlina se zajímavými
obsahovými látkami a léčivými vlasnostmi původem ze Středomoří, severního Turecka, severní
Afriky a Azor.


Listnatec pichlavý je stálezelený polokeř vysoký až 80 centimetrů z čeledi liliovité. Jeho
větvičky jsou hranaté, zelené se zakrnělými listy v podobě šupin v jejichž úžlabí vyrůstají
listům podobné fylokladie. Fylokladie jsou 1-2 centimetry dlouhé ostnitě zašpičatělé, lesklé,
zelené útvary stonkového původu. Na střední žilce fylokládií vykvétají drobné jednopohlavné
květy se zeleným až černým okvětím.

kvetoucí listnatec pichlavý

Plodem je kulovitá, červená, lesklá bobule 1-1,5 cm v průměru.

plody listnatce pichlavého

Listnatec pichlavý si můžete naživo prohlédnout ve sbírkových sklenících Výstaviště
Flora Olomouc, konkrétně v subtropickém skleníku.
Větvičky s fylokladii se používají do květinových vazeb. Listnatec se množí buď dělením
na jaře nebo výsevem semen ihned po dozrání, semena však často přeléhají a klíčí mnohdy
až druhým rokem. Pokud nevysejeme semena ihned po dozrání plodů musíme je
stratifikovat dva měsíce ve vlhkém písku.
Celá rostlina, nejvíce však kořeny a oddenek, obsahuje steroidní saponiny ruscogenin
a neoruscogenin jež jsou zodpovědné za léčivé účinky. Ruscogeniny mají především
vazokontrikční účinek a snižují permeabilitu kapilár.

ruscogenin

Užívá se při otocích a žilní nedostatečnosti provázené bolestmi a pocitem těžkých nohou,
při léčbě premenstruačního syndromu a diabetické retinopatie a při potížích s hemeroidy.
Předpokládá se že extrakt z listnatce by mohl být účinný i při léčbě ortostatické hypotenze.
Mezi další prokázené účinky patří antimikrobiální účinek proti řadě patogenních bakterií a
hub. Fenolické látky obsažené v celé rostlině mají navíc antioxidační a protizánětlivý účinek.
Extrakt z listnatce mohou užívat i těhotné a kojící ženy. Extrakt se užívá i v kosmetice.
V České republice je extrakt z listnatce součástí léčivého přípravku Cyclo 3 Fort jež je určen
k léčbě chronické žilní a lymfatické nedostatečnosti, nepravidelného děložního krvácení a
hemeroidů. Přípravek je na lékařský předpis a je vhodný i pro těhotné ženy jež často trpí
otoky nohou.

Fotostřípky z letní výstavy Flora 2017

20. srpna 2017 v 18:50 | Marek Coufal |  REPORTÁŽE

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A - Vyznání růžím

Pavilon A - Vyznání růžím

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon E - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Čas výsevu ozimého salátu

20. srpna 2017 v 13:19 | Jiří Malaska |  ZAHRADNICTVÍ
Právě v těchto dnech je ten nejlepší čas k výsevu ozimého salátu.
Co to vlastně je ten ozimý salát a proč jej pěstovat?
Ozimý salát je typ hlávkového salátu jež se seje na konci léta, do zimy naroste do velikosti
větší přísady (s asi 5 listy), zimu přečká v této fázi a na jaře s příchodem vhodných podmínek
začne růst a dorůstá do sklizňové zralosti dle aktuálních podmínek během dubna. Důvody proč
pěstovat ozimý salát jsou de facto dva. Prvním je právě rychlost s jakou dorůstá na jaře do
sklizňové zralosti, ve srovnání se saláty vysazovaným z přísady na jaře (v podmínkách nevytápěných
skleníků a ve volné půdě).

stav ozimého salátu odrůdy Humil 28. února ve studeném fóliovníku

stav ozimého salátu odrůdy Humil 20. března ve studeném fóliovníku

stav ozimého salátu odrůdy Humil 3. dubna ve studeném fóliovníku

Druhým důvodem je využití příznivého počasí na konci léta a na podzim pro předpěstování
přísady a zakořenění rostlin na stanovišti na rozdíl od jarního předpěstování sazenic, kdy
potřebujeme vytápěné prostory a mnohdy navíc bojujeme s nedostatkem světla pro malé
rostlinky, jež se vytahují a kvalita přísady se poté snižuje. Navíc při výsadbě přísady z jarního
výsevu musíme počítat s otužováním sazenic před výsadbou na konečné stanoviště a jistého
šoku a přerušení růstu po výsadbě, zvláště přijde-li po několika teplých dnech opět ochlazení.
Toto u ozimého salátu nehrozí, jelikož je po překonané zimě otužilý a dokáže využít k růstu i
teplot jež nejsou pro přísadu z jarní výsadby vhodné.
Ano, můžete podotknout, že hrozí během zimy k vymrznutí ozimého salátu což u salátu z jarní
výsadby nehrozí, ale dle mých dlouholetých zkušeností s pěstováním ozimého salátu jak ve volné
půdě, v nevytápěném fóliovníku tak i v zahradních truhlících, jsou ztráty během i těch
nejnepříznivějších zim maximálně okolo jedné třetiny. Nejvetší riziko je právě při pěstování ve
fóliovnících (či sklenících) a truhlících kde je nutno salát během zimních oblev zalévat aby
nedošlo k jeho uschnutí.
Jaký salát je ten pravý?
Široce rozšířenou odrůdou je ozimý salát Humil. Odrůda Humil je na trhu s osivem snadno
sehnatelná a je to i kvalitní odrůda, kterou mohu doporučit. Lze pěstovat i odrůdu Altenburský jež,
ale nedosahuje kvalit odrůdy Humil. Pokud nechcete kupovat osivo ozimého salátu a máte zbytky
osiva některého z ranných salátů jako Lednický či Safír můžete je zkusit použít jako náhradu za ozimý
salát, u nich je ovšem mnohem větší riziko vymrnutí. Já jsem osobně takto vyzkoušel odrůdu Safír, jež
velmi spolehlivě přezimovala v podmínkách nevytápěného fóliovníku a dala i slušnou úrodu (sezóna
2015/2016).
Jak tedy na to?
Ozimý salát pěstujeme buď z přímého výsevu nebo z předpěstovaných sazenic. Já bych vám
doporučil jeho pěstování z předpěstované přísady jednak z důvodů šetření osivem a jednak snížení
rizika sežrání vzcházejích rostlinek slimáky. Výsev provádíme od poloviny srpna do poloviny září. Já
vysevám v poslední dekádě srpna a ještě jednou v první dekádě září. Vysevám do výsevních misek
na povrch substrátu (samozřejmě substrát bez obsahu rašeliny, jelikož nechceme přeci podporovat
ničení již tak vzácných rašelinišť) nebo kvalitního kompostu, jelikož salát potřebuje ke svému klíčení
světlo osivo nezasypáváme, zalejeme a udržujeme výsev stále vlhký. Výsevní misku můžeme celou
umístit do polyetylenového sáčku aby nedocházelo k vysychání, ale v tomto případě nesmý být výsev
na přímém slunci jinak by mohlo dojít v teplých srpnových dnech doslova k uvaření výsevu, jakmile
osivo začne vzcházet sáček odstraníme.

výsev ozimého salátu odrůdy Humil na počátku klíčení asi 24 hodin po výsevu

Malé rostlinky s vyvynutými děložními lístky (asi týden po výsevu) přepichuji do sadbovačů v
nichž během zhruba čtyř týdnů dorostou a jsou připraveny k výsadbě na konečné stanoviště.

malé rostlinky salátu odrůdy Humil asi týden po přepíchání do sadbovače

Vysazujeme do sponu 0,3x0,25 m buď samostatně na záhon nebo na volná místa po
pěstovaných jednoletých rostlinách. Já s oblibou vysazuji např. na volná místa v bylinkové
zahrádce po měsíčku, koriandru, bazalce a jiných jednoletých bylinkách především na
místa kde počítám v příštím roce s výsadbou sazenic teplomilných druhů jež se vysazují až
v druhé polovině května kdy bude salát již sklizený. Stejně tak můžeme použít ozimý salát
jako předplodinu pro později na jaře vysazované či vysévané zeleniny či jako meziplodinu
širokořádkových plodin ať již vysazovaných již na podzim (např. topinambury) tak vysévaných
či vysazovaných na jaře (např. kukuřice) nebo jako meziplodinu u některých vytrvalých rostlin
jako např. libeček.
Vysazený salát můžeme na záhonu s příchodem chladného podzimního počasí přikrýt netkanou
textílií jež na porostu můžeme ponechat až do příchodu příznivějšího jarního počasí kdy textílii
odstraníme. Já salát nijak nechráním jen okolí rostlin na podzim zamulčuji sekačkou posekaným
listím z listnatých stromů, mulč odstrňuji ze záhonu až po sklizni salátu na jaře.

Chcete si vypěstovat vlastní osivo ozimého salátů?
Není na tom nic těžkého, postup pěstování je stejný jen v době sklizně hlávek některé hlávky
nesklidíte. Pro vlastní samozásobení se osivem ozimého salátu vám bude stačit jedna či dvě hlávky.
Vyberte, ale takovou jež je hezky vyvinutá bez vad a nemocí. Hlávky necháte na záhonu a jen
počkáte až proroste květní svol hlávkou. Pokud je deštivější počasí je vhodné nad vybrané hlávky
umístit stříšku, např. z jednoduchého dřevěného rámu potaženého průhlednou fólií, aby do hlávky
nazatékalo a nezačala hnít. Jakmile vyroste květní stvol je vhodné jej připevnit k nějaké opoře aby
nám jej silnější vítr nevyvrátil. Jak se začnou na stvolu tvořit poupata můžeme odstranit stříšku.
Salát je rostlinou samosprašnou, takže riziko zkřížení s jinou odrůdou salátu je minimální, nicméně
pokud pěstujeme více odrůd salátu na semeno je vhodné je prostorově od sebe oddělit např. jinou
vyšší plodinou nebo vzdáleností alespoň 10 metrů, důležité je též z nejbližšího okolí semenných rostlin
odstranit všechny rostliny lociky kompasové s níž by mohlo dojít ke zkřížení.

semenná rostlina salátu odrůdy Humil v druhé polovině srpna

Semeno sklízíme buď postupně jak dozrává vytrháváním jednotlivých dozrálých květů
(poznáme je tak, že je vyvynuto bílé chmýří podobně jako u pampelišky), semena dosoušíme
a poté je vyšistíme nebo až je většina květů odkvetlá a zralá uřízneme celý stvol a zavěsíme
jej nad podložkou na suchém místě kde jej necháme doschnout a následně semena z květů
vydrolíme či vymlátíme a dočistíme.

semena ozimého salátu odrůdy Humil z domácí produkce

Semena dozrávají na rostlině v průběhu srpna a při dobrém skladování si podržují klíčivost 3-4 roky.

Aktuálně z botanické zahrady - 31. a 32. týden

13. srpna 2017 v 14:15 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
U správní budovy kvete světle fialovými vonnými květy drmek obecný (Vitex angus-castus),
keř původem z Malé Asie a jižní Evropy. Plody tohoto keře se pro ostrou chuť používají jako
náhražka pepře, ale užívají se i jako léčivá droga. Vodné nebo alkoholové výluhy z plodů se
užívají při potížích spojené s menstruací. V homeopatii se užívá při poruchách potence, tvorbě
mléka či při klimakterických potížích.

Vitex angus-castus

Hned za drmkem obeným kvete krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri), až 2,5 metru
vysoký keř původem z Číny, pěstovaný pro své krásně fialové plody jež keř zdobí dlouho do zimy.

Callicarpa bodinieri

V Expozici nízkých dřevin kvete perovskie zkřížená (Perovskia x hybrida), až 80 centimetrů
vysoký polokeř vyšlechtěný před rokem 1937 Hillierem zkřížením Perovskia abrotanoides a
Perovskia atriplicifolia.

Perovskia x hybrida

V Gruzínské zahradě můžeme obdivovat otvírající se plody pivoňky Mlokosevičovi
(Paeonia mlokosewitschii) z nichž postupně vypadávají černá kulatá semena.

Paeonia mlokosewitschii

Taktéž v Gruzínské zahradě můžeme nyní obdivovat v plném květu kvetoucí třapatku
zářivou kultivar ´Early Bird Gold´ (Rudbeckia fulgida), zářivě žlutě kvetoucí trvalka jež
nejlépe prospívá ve vlhčích půdách na plném slunci.

Rudbeckia fulgida ´Early Bird Gold´

Nedaleko třapatek zářivích roste a i kvete bujně popínavý keř loubince krátkostopečného
(Ampelopsis brevipendunculata var. amuriensis) původem z Mandžuska, Japonska a severní Číny.

Ampelopsis brevipendunculata var. amuriensis

V letničkovém kruhu z přímého výsevu můžeme nyní vidět kvést mimo jiné i kopr vonný
(Anethum graveolens), všeobecně známé koření a léčivou rostlinu užívanou při zažívacích
potížích, k tišení kašle i při nespavosti.

Anethum graveolens

Tamtéž, ale i ve vysazovaném letničkovém záhonu v Zahrádkách můžeme obdivovat
krásné květy krásenky zpeřené (Cosmos bipinnatus), oblíbené letničky používané i k řezu.
Původem je krásenka z jihozápadu USA, Mexika, Guatemale a Kostariky kde roste v trávnících,
na skalách, pastvinách i ruderálních stanovištích a to až do nadmořské výšky 3000 metrů. Do
Evropy byla přivezena v 18. století.

Cosmos bipinnatus

V Zahrádkách můžeme vidět kvést skočec obecný (Ricinus communis) nenáročnou okrasnou
rostlinu ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie kde roste jako nízká dřevina, v našich
klimatických podmínkách se pěstuje jako rychle rostoucí letnička. Vylisováním semen se dá
získat ricinový olej jež působí jako silné projímadlo a zevně je ho možno použít na vyrážky,
proti tvorbě lupů a na zrohovatělou kůži.

Ricinus communis

Podél cesty v Zahradě pro nevidomé právě kvete ibišek syrský (Hibiscus syriacus) původem
z Číny a Indie a u nás pěstovaný v mnoha kultivarech a často se na zahrádkách rozšiřující
samovýsevem. Ibišek syrský je národní květinou Jižní Koreje.

Hibiscus syriacus

Hibiscus syriacus ´Woodbridge´

Dostih růží XII

4. srpna 2017 v 18:52 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Posledních dvěstě metrů před cílem.
Je slyšet zvonění na cílové věži.
Nyní jde o všechno a tempo dostihu se stále zvyšuje.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na vedoucí pozici EVENING STAR , elegantní bílo - žlutá kráska , za ní PULLMAN ORIENT
EXPRESS v pastelových odstínech žluté a růžové , JARDINS DE BAGATELLE , decentně světle
růžová.

EVENING STAR

PULLMAN ORIENT EXPRESS

JARDINS DE BAGATELLE

Mohutně povzbuzovaná TIFFANY se dostává na čtvrté místo. Za ní v těsném závěsu temně
rudá BLACK LADY , jediná z rudých růží , která se drží ve vedoucí skupině.

TIFFANY

BLACK LADY

PRINCE JARDINIER ztratila několik délek v posledním oblouku , ale ztrátu pomalu dotahuje.
Nyní bojuje hlava - hlava s ASTRONOMIÍ.

PRINCE JARDINIER

Za nimi nepřehledná skupina , ale je možné , že některá z bojujících ještě překvapí a zasáhne
do pořadí.

Motýl a květ

30. července 2017 v 15:26 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
Na zahrádce jsem vysadil budleje.
Pro jejich barvy a vůně , pro motýly , které lákají.
Keře rostly , každé léto květy plnily vzduch intenzivní vůní.
Letošní zimu omrzly a na jaře se jen zvolna vzpamatovávaly. Dříve bujné , letos jen nesměle
vyrážely drobné proutky. Stejně tak nejkrásnější a největší z nich , dlouho čekala a teprve nyní
jí rozkvetl první květ.
Je večer , pomalu padá soumrak , nebe šedivé . Jdu po zahradě . Můj zrak upoutá fialový
květ a na něm ... motýl.
Žlutý krasavec , Otakárek ovocný . Plachý motýl , který se tu objevil už loni. Přilétl , zdržel se
okamžik a zmizel.
Teď tu sedí , klidně , nehýbá se.
Rychle běžím pro fotoaparát a pomaličku se přibližuji.
Motýl sedí klidně dál. Asi pro vlhkost a chlad se rozhodl , že zůstane přes noc.
Pokouším se vytvořit snímek , ale světla je už málo.
Zlehka se dotknu jeho křídel . On je rozevře , odkryje krásu uvnitř a opět je zavře.
Nádherný okamžik.
Je druhý den odpoledne a já nemohu věřit svým očím. Motýl zůstal. Na stejném místě.
I když je slabý vítr a opět zataženo , podmínky pro fotografování jsou mnohem lepší.
Motýl klidně sedí , občas s grácií pohne křídly.




Bedlivě mě pozoruje velkýma očima. Nebojí se.




Snad , jakoby se chtěl pochlubit , předvádí mi svou krásu.
A já se zatajeným dechem se ji pokouším zachytit.





Další den je květ prázdný . Asi paprsky slunce osušily jeho křídla a mohl odlétnout.
A já , vždy , když pohlédnu na fotografie si připomenu ten kouzelný okamžik.
A usměju se , protože vím ...ten jediný květ ho nalákal ... a umožnil naše setkání.

Aktuálně z botanické zahrady - 29. a 30. týden

30. července 2017 v 7:29 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Roztroušeně na několika místech botanické zahrady roste a nyní též kvete divizna velkokvětá
(Verbascum densiflorum), dvouletá léčivá rostlina z čeledi krtičníkovitých. Divizna velkokvětá
je důležitým zdrojem pylu pro včely v letním období, její květy lze použít k aromatizaci likérů
či k barvení látek a vlasů. Semena divizny jsou pro obsah rotenonu jedovatá a v dřívějších
dobách se jich užívalo z omamování ryb. Běžně se užívá květu divizny jako léčivé drogy při léčbě
kašle a katarů dýchacích cest, droga má i protizánětlivé a antivirové účinky.

Verbascum densiflorum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu vykvetla černucha damašská (Nigella damascena)
letnička původem z východního Středomoří. Pěstována je v zahradách již od 16. století, a na
vhodných místech se sama množí samovýsevem. Její suché tobolky lze s úspěchem použít do
suchých vazeb. Její příbuzná černucha setá (Nigella sativa) se užívá v lidovém léčitelství i v
gastronomii, jako náhražka černého pepře.

Nigella damascena

Další letničkou kvetoucí v letničkovém kruhu je aksamitník tenkolistý (Tegetes tenuifolia)
původem z Mexika. Jedná se o nenáročnou nízkou letničku jež můžeme pěstovat i v zeleninových
záhonech kde odpuzuje mšice, desinfikuje půdu a svými kořenovými výměšky odpuzuje háďátka.

Tagetes tenuifolia

Při troše štěstí můžeme v botanické zahradě spatřit další zajímavou letničku křížatku
obecnou (Commelina communis). Původem je z východní Asie, ale na vhodných lokalitách
se může velmi rychle šířit a je někdy považována za invazní rostlinu.V Japonsku a Číně
se z květů získává modré barvivo užívané často k barvení kůží. V Japonsku se z květů
vyrábí zvláštní papír zvaný Awabana. V Číně a Indii se jí užívá jako zeleniny a pícniny.

Commelina communis

Na záhonu s výsadbou jiřin (Dahlia) v Bulharské zahradě začínají kvést první odrůdy.
Prvně vykvetl kultivar ´Purpinka´, nízká kompaktní jiřina s výškou 30-40 centimetrů jež
můžeme s úspěchem pěstovat i v nádobách.

Dahlia ´Purpinka´

Druhým kultivarem jež již vykvetl je ´Gallery Art Nouveau´ taktéž kompaktního vzrůstu a
výškou okolo 40 centimetrů.

Dahlia ´Gallery Art Nouveau´

V Bulharské zahradě naproti hmyzímu hotelu na malém letničkovém záhonu kvetou též
jiřiny, zde se jedná o jiřinu proměnlivou (Dahlia pinnata) původem z Mexika odkud byla
dovezena do Evpropy, respektive do Španělska roku 1798. Křížením s Dahlia coccinea dala
vzniknout nespočtu zahradních kultivarů jiřin. Na tomto záhomu jí můžeme vidět v mnoha
barvách.

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Na témže letničkovém záhonu kvete gazánie pevná (Gazania rigens) původem z Jižní Afriky
kde roste jako trvalka, v našich podmínkách se pěstuje jako letnička buď z výsevu semen na
jaře nebo u kultivarů z řízků odebíraných z matečných rostlin na přelomu léta a podzimu.
Krásu jejich velkých a pestře zbarvených květů můžeme, ale obdivovat pouze za slunečného
počasí, jinak jsou květy uzavřeny.

Gazania rigens

Hned vedle tohoto letničkového záhonu kvete komule Weyerova (Buddleia x weyeriana)
kultivar ´Sungold. Komule Weyerova je kříženec Buddleja davidii a Buddleja globosa. Kultivar
´Sungold´ kvete žlutými květy a byl objeven v šedesátých letech 20. století v Holandsku.

Buddleia x weyeriana ´Sungold´

Přímo naproti přes cestičku potom začíná kvést nově vysazený ostrůvek z mnoha kultivarů
komule Davidovi (Buddleia davidii). Komule Davidova je původem z Číny, jde o krásně
kvetoucí keř lákající svou vůní množství hmyzu především motýlů a v noci potom obvzláště lišaje.
Rod Buddleia byl pojmenován na počest anglického duchovního a botanika Adama Buddlea.

Buddleia davidii ´Royal Red´

Buddleia davidii ´Purple Emperor

Buddleia davidii ´Nanho White´

Buddleia davidii ´Lochinch´

Buddleia davidii ´Border Beauty´

Buddleia davidii ´Black Knight´

Dostih růží XI

23. července 2017 v 14:29 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Závodní pole je v poslední fázi dostihu , v cílové rovině.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Pořadí zatím beze změn. Ve vedení EVENING STAR , za ní PULLMAN ORIENT EXPRESS ,
JARDINS DE BAGATELLE , BLACK LADY , BLACK NUIT , TIFFANY , ASTRONOMIA ,
PRINCE JARDINIER.

V době , když první sadové růže začaly rozkvétat , byl květen. Jarní období končilo ,
ale ve vzduchu bylo ještě stále cítit jarní vůně . To zvláštní silné kouzlo přírody , která
se po zimním spánku probudila.
Svěží , plná síly , snažící se , aby nic nezmeškala.
Všude plno shonu , úsilí , radosti ze života.
Rozkvetla růže Hugova.



Pak následovaly první horké , prosluněné dny , teplé večery plné vůní , teď už letních.
Po horečném úsilí jarních dnů , dny ztišení , podvečerního klidu , teplého , mírného větru.
Příroda , teď už klidná , nechávala zrát čas.



Přišly rozpálené dny plné tetelícího se vzduchu . Bouřky s hromovým rachotem , večery
naplněné svěžím vlhkým vzduchem. Okouzlující rána , s kapkami , které noc vytvořila.


EVENING STAR

A růže kvetly. Objevovaly se stále nová a nová poupata , která postupně rozkvétala
do plné krásy .
Vzduch byl naplněný omamnou růžovou vůní.
A květy vadly a okvětní plátky se postupně snášely na zem , aby je za chvíli nahradily nové,
svěží.



Ještě je léto , ale už nyní , když ráno slunce vychází a nebo večer klade své dlouhé paprsky
je ve vzduchu cítit jiná vůně . Vůně plnosti léta , které směřuje ke svému naplnění.
I růže , ve své přehlídce krásy bojují v závěru , ve snaze , vydat ze sebe všechno , před
příchodem prvních známek podzimu.

Dosti růží X

16. července 2017 v 12:42 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Dostihové pole se tísní v poslední zatáčce před cílovou rovinou.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na vedoucí pozici stále EVENING STAR . Její výdrž a touha po vítězství je obdivuhodná.
Startovní pole vodí zhruba od poloviny dostihu a nemíní se vzdát. Svojí dokonalostí a noblesou
odráží všechny útoky soupeřek . Je otázkou, zda vydrží se silami až do konce.
I v této, pro růže pokročilé době ji vykvétají nová a nová poupata.

EVENING STAR

EVENING STAR

Těsně za ní, se jí neúnavně lepí na paty PULLMAN ORIENT EXPRESS a za ní JARDINS DE BAGATELLE .
Na čtvrtém místě nyní temně rudá BLACK LADY , která se probojovala před svoji stájovou kolegini
BLACK NUIT .

BLACK LADY

Za nimi těsně při barieře TIFFANY . Ta má zatím stále hodně sil a zřejmě vyčkává s razantním útokem
do cílové roviny.

TIFFANY

Stále bojuje ASTRONOMIA . Na první pohled nenápadná růže. Její krása spočívá v jednoduché eleganci.
Bílé květy se směrem ke středu zabarvují do jemně růžové a toto něžné zabarvení vyniká za jakéhokoliv
denního osvětlení. Je natolik výjmečná , že zaujme nejen na barevných fotografiích , ale i na černobílých.

ASTRONOMIA

Protože u bariery už není ani skulina , PRINCE JARDINIER bočí a snaží se zaútočit na vedoucí skupinu
z vnějšku. Přitom ztrácí síly , které ji budou jistě chybět v závěrečném souboji v cílové rovině.

PRINCE JARDINIER

Aktuálně z botanické zahrady - 28. týden

16. července 2017 v 9:39 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Gruzínské zahradě začíná kvést atraktivní zástupce rodu hortenzie, hortenzie Sargentova
(Hydrangea sargentiana). Původem je tento velký keř, rostoucí spíše do šířky jak do výšky, z
Číny. Jeho výhony jsou hustě porostlé chlupy a i listy jsou na rubu sametově chlupaté. Květenství
může být až 25 centimetrů široké s plodnými květy bledě fialovými s modrými prašníky.

Hydrangea sargentiana

Hydrangea sargentiana

Za expozicí okrasných trav nyní kvete několik rostlin, spíše plevelné, štětky plané
(Dipsacus fullonum). Původní je tato rostlina v Evropě, Malé Asii a Íránu. Její sušené
strbouly se s oblibou užívají do suchých květinových vazeb. Zajímavostí u celého rodu štětka
je, že jejich květy vykvétají prvně v prostřed strboulu a až následně se kvetení zároveň přesouvá
do nahorní a dolí části strboulu.

Dipsacus fullonum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu začali kvést další druhy bylin. Mezi ty s největší
vyriabilitou květů jistě patří ostálka sličná (Zinnia elegans). Původem je tato letnička z
Mexika a od 18. století je pěstovaná i v Evropě.

Zinnia elegans

Ostálku je možno bez problémů množit výsevem i vlastnoručně sbíraných semen jen
nemůžeme očekávat, že vzhled takto získaných rostlin bude stejný jako jejich rodičů.
Ostálka se výborně hodí k řezu jelikož vydrží dlouho ve váze. Ostálka sličná byla též v
roce 2015 první rostlinou jež vykvetla na mezinárodní vesmírné stanici (ISS), vypěstoval
jí tam astronaut Scott Kelly.

Zinnia elegans

Další letničkou se spíše méně nápadnými květy připomínající malé kopretinky je kopretina
(Chrysanthemum paludosum). Tato kopretinka je původem z jižní Evropy a dorůstá do výšky
pouhých 20 centimetrů. Vyžaduje dostatek vlhkosti a slunce a je jí možno s úspěchem pěstovat
i v nejrůznějších nádobách.

Chrysanthemum paludosum

Původem ze severu Jižní Ameriky (Ekvádor, Kolumbie a Peru) je další již kvetoucí letnička
jež v našich krajích doslova zdomácněla, lichořeřišnice větší (Trapaeolum majus). Do Evropy
byla jako okrasná rostlina dovezena roku 1864. Později se začala pěstovat i pro její léčivé účinky.
Obsahové látky v lichořeřišnici působí jako rostlinné antibiotikum a rostlina se užívá především
při nemocech močových a dýchacích cest. Její poupata i nezralé plody se dají nakládat do
octového nálevu jako náhrada za kapary.

Trapaeolum majus

I další kvetoucí okrasná letnička je i rostlinou léčivou, je jím brutnák lékařský (Borago officinalis).
Původem Středozemní rostlina již dávno v naších krajích zdomácněla a používá se nejenom v
kuchyni, ale právě i jako léčivá rostlina. Obsahové látky působí projímavě, protizánětlivě a mají
uklidňující a posilující účinky. Brutnákové semeno se osvědčilo při regulaci metabolismu například
při revmatismu a astmatu. Čestvá brutnáková štáva se užívá jako uklidňující prostředek při
neurastenii a působí prý i jako mírné antidepresivum. Ze semen se získává olej s vysokým obsahem
nenasycených mastných kyselin.

Borago officinalis

Poslední dnes představovanou rostlinou, též z letničkového kruhu, je měsíček lékařský
(Calendula officinalis), rostlina jak okrasná tak i léčivá. Její původ je dnes nejasný, snad
je původní v oblasti jižní Evropy, nyní se pěstuje na všech kontinentech, ráda taktéž zplaňuje.
Jedná se nenáročnou letničku jež vykvétá deset týdnů od výsevu a jejíž květy lze použít i k
řezu. K léčebným účelům se sbírá květ, jehož obsahové látky mají protizánětlivé a bakteriostatické
vlastnosti a jsou schopné léčit rány a působit proti otokům. Měsíček se užívá též při hromadění
žilní krve a křečovým žilám. Dobře působí přiložení rozmačkaného květu na vosí či včelí píchnutí.
Měsíček se s oblibou využívá i v kosmetice. Od starověku se měsíček používá i jako koření a občas
i jako levná náhražka za šafrán.

Calendula officinalis

Dostih růží IX

9. července 2017 v 18:56 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Na obloze se objevila temná mračna. Brzy zakryla palčivé paprsky slunce.
Drobné kapky deště se během chvíle změnily v prudký déšť, který dopadal
na celé závodní pole.


/ Ilustrační fotografie Marek Coufal /

Pod vedením EVENING STAR vběhlo závodní pole do poslední zatáčky. Na druhém
místě PULLMAN ORIENT EXPRESS , za ní JARDINS DE BAGATELE , BLACK NUIT.
Do razantního útoku na vedoucí skupinu přešla TIFFANY.
TIFFANY , horký favorit dostihu , který oplývá vším, co může růže nabídnout. Nádherný
tvar poupat i květů , jemné pastelové tóny , intenzivní vůně.

TIFFANY

Další růže pokryté kapkami deště ji následují.

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

LOUIS DE FUNES

LOUIS DE FUNES

LOUIS DE FUNES

LOUISE DE FUNES

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

BOLSHOI TEATER

BOLSHOI TEATER

BOTERO

PIERRE DE RONSARD

Déšť ustává. Kapky pomalu stékají z květů a listů.


Závodní pole se tísní v zatáčce. Všichni hledají co nejvýhodnější pozici před
nástupem do cílové roviny.

ESCAPADE

ESCAPADE

SCHNEEPRINZESSIN

SCHNEEPRINZESSIN

LE ROUGE ET LE NOIR

LE ROUGE ET LE NOIR

NORITA

SAMURAI

ABRAHAM DARBY

Kam dál