Citronečník trojlistý

30. října 2016 v 11:16 | Jiří Malaska |  ATLAS ROSTLIN
Citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata) je jediným zástupcem rodu Poncirus z čeledi routovité
(Rutaceae), do níž patří i všechny citrusy. V naší přírodě z této čeledi roste pouze chráněná
třemdava bílá (Dictamnus albus). Citronečník pochází původně z Koreje a severní až střední Číny.
Jedná se o jedinou, s citrusy příbuznou a citrusům podobnou, rostlinu pěstovatelnou v našich
podmínkách celoročně venku. Jde o malý opadavý strom či spíše keř dorůstající výšky 1-3 metry,
výjimečně do 7 metrů a dožívající se ve středoevropských podmínkách maximálně okolo 25 let.
Větévky jsou zelené se silnými a tuhými trny délky až 7 cm, vyšlechtěny však byli i beztrnné formy.


Listy střídavě postavené, trojčetné, výjmečně pětičetné, po rozemnutí vonící po citrusech.
Prostřední list 3-6 cm dlouhý a postranní asi poloviční délky. Mladé listy se ve východních
kuchyních používají k dochucování jídel. Řapíky jsou úzce křídlaté 8-25 mm dlouhé.


Květy pětičetné, bílé, 3-5 cm široké podobné ostatním citrusům jen větší a bez výzazné vůně.
Kvete v dubnu až květnu a květy se objevují ještě před rašením listů.


Plodem je jemně chlupatá bobule (hesperidium) 3-5 cm v průměru v mládí zelená v době zralosti
sytě žlutá, vonná.


Plod obsahuje velké množství semen (polyembryonická semena) vzhledově podobných těm
citrusovým. Chuť plodu je díky vysokému obsahu pryskyřic trpká až hořká, a díky obsahu
organických kyselin, včetně vitamínu C, také nakyslá.


Uvádí se, že plody jsou nejedlé, nicméně dají se konzumovat či dát do čaje jako citrón
(z vlastní zkušenosti), jen díky množství semen je dužiny málo a není příliš šťavnatá. Plody
lze použít k výrobě marmelády a po delším skadování i k výrobě tonizujícího nápoje. Plody
obsahují řadu účinných látek ze skupiny flavonoidů, kumarinů, monoterpenů a alkaloidů
(neoeriocitrin, narirutin, naringin, hesperidin, neohesperidin, neoponcirin, poncirin, naringenin,
hesperetin, sinensetin, nobiletin, heptamethoxyflavon, 5-O-demethylnobiletin, tangeretin,
synefrin, octopamin, N-methyltyramin, hordenin a další).


Ve východním léčitelstvý se sušený plod užíval jako močopudný prostředek, proti nadýmání,
jako projímadlo, proti zvracení, pro uvolnění křečí, proti bolestem zubů a ke stahování cév.
Odvar z kůry se používal pro lepší odkašlávání a proti horečce. Obecně látky obsažené v
citronečníku zvyšují krevní tlak a mají mírně povzbuzující účinek na organismus.
Citronečník vyžaduje teplé, slunečné a chráněné stanoviště s co nejdelší vegetační dobou,
důležitou pro dostatečné vyzrání letorostů. Starší rostliny snáší mrazy až do -25°C, i když dojde
k namrznutí snadno regeneruje. Mladé rostliny je lépe přes zimu chránit a jednoleté semenáčky
první zimu přechovávat ve skleníku. Půdu vyžaduje nejlépe hlinitou, živnou a hlubokou. Snáší,
ale i půdy lehčí či težší jen je citlivý na půdy zamokřené, s vysokým obsahem vápníku a solí,
zejména chloridových.
Citronečník se užívá jako výborná podnož pro citrusy, jímž zvyšuje odolnost k nízkým teplotám
až o 3°C. Také kříženci, např. s pomerančovníkem (zvané citranže), s grepovníkem (zvané citrumela)
či s druhy rodu Fortunella (zvané citrumkvaty), se používají jako výborné podnože. V teplejších
oblastech se dá využít k vytváření živých plotů, jež sice nejsou příliš husté, ale díky trnům jsou
nepropustné.
Citronečník lze množit buď výsevem semen nebo letními řízky z vrcholových letorostů.


Semena vybraná ze zralých plodů ihned vyséváme do čistého písku. Po novém roce přeneseme výsevy
ze studeného skleníku do teplého, semenáčky rostou pozvolna a jsou citlivé na přemokření substrátu.
Přepichujeme a přesazujeme do písčité zeminy. Pro vegetativní množení odebíráme vrcholové řízky v
srpnu a po použití stimulátoru pícháme do substrátu. Po zakořenění rostlinky nahrnkujeme a přezimujeme
ve skleníku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama