(Ne)známý juglon

11. října 2016 v 18:00 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Nyní v době sklizně vlašských ořechů, čili plodů ořešáku královského (Juglans regia), je více než aktuální
otázka co způsobuje zbarvení našich rukou při sběru těchto chutných a tělu prospěšných plodů a jak toto
zabarvení odstraníme ať z rukou či z oblečení. Jak asi již tušíte může za to látka zvaná juglon, jehož
prekurzor je obsažen v zeleném oplodí obalující vlastní vlašský ořech, ale i v listech a dalších částech
ořešáku. Tento prekurzor (hydrojuglonglykosid) se následně rozkládá (hydrolyzuje a oxiduje) na
juglon (5-hydroxy-1,4-naftochinon) jež způsobuje typické zabarvení.



V prvé řadě by jsme se měli snažit zabránit styku pokožky či oděvů se šťávou z oplodí ořechů
(rukavice apod.) Jestli se nám to nepodaří, přistoupíme k vlastnímu odstraňování skvrn.
Nejznámějším a také nejúčinnějším postupem pro čištění zabarvené pokožky je využití
citronové šťávy. Můžeme použít čerstvý citron, z něhož si na ruce nakapeme šťávu a důkladně
vetřeme do pokožky. Během několika sekund by měly skvrny z rukou začít mizet. Použít se dá i
koncentrovaná citronová šťáva, kterou lze pořídit v obchodech.
Může se stát, že ořechy obarví nejen ruce, ale i oblečení. Na látce se vytvoří skvrny, které je potřeba
vyčistit co nejrychleji, jinak se jich pak už jen těžko zbavíme. Metod je hned několik. Lze použít ocet,
kyselinu citronovou či kyselinu vinnou, záleží co máme zrovna k dispozici. Při použití octa, poskvrněnou
část látky nejdříve namočíme do horké vody. Následně ji vložte do nádoby, do níž jsme nalili ocet a v
této octové lázni ji důkladně propereme. Pak už jen stačí nechat látku uschnout. Chceme-li použít
kyselinu citrónovou je tento postup účinnější pokud k ní přidáme trochu lihu. Látku pak v tomto roztoku
necháte chvilku namočenou. Poté přepereme v horké vodě a necháme usušit. Podobně jako kyselina
citronová působí také kyselina vinná, respektive její 10 - 20 % roztok. Po namáčení látku důkladně
přepereme, a to za použití běžného pracího prostředku.



Na druhou stranu se tato barvíci schopnost využívá i záměrně.Kůra, listí a nezralé plody ořešáku se
používají v přírodním barvířství. Exktraktem z ořešáku se dají obarvit látky, vlasy či se přidává do
opalovacích krémů a olejů či do některých šampónů.


Ale nyní se vraťme ještě k samotnému juglonu. Ten má fungicidní a antibakteriální vlastnosti a
navíc má schopnost apoptózi, totiž zničit buňky bez nekrotických procesů. A tak je jednou z látek,
která má potenciál léčit rakovinu. Díky obsahu juglonu a některých dalších látek (tříslovin, flavonoidů,
kyseliny elagové atd.) se listy a zelené oplodí ořešáku užívají v lidovém léčitelství. Droga působí svíravě,
protizánětlivě a antibakteriálně (zejména proti stafylokokůk). Používá se ve formě kloktadla při
zánětech v dutině ústní, ve formě odvaru při zánětu konečníku a tlustého střeva, ve formě sedací
koupele při gynekologických obtížích (zejména bílému výtoku). Koupele se osvědčily take proti
nadměrnému pocení nohou, při akné nebo některých kožních vyrážkách.


Juglon má take nasvědomí alelopatické působené ořešáku na růst ostatních rostlin v jeho okolí.
Tento negativní účinek ovšem není stejně významný u všech rostlin. Jsou rostliny jež mohou bez
větších problémů pod ořešákem či v jeho blízkosti růst. Z dřevin to je např. třešeň, hrušeň polní,
jabloň lesní, hloh, broskvoně, lípa, javor, dub, slívy, černý rybíz, černý bez, mahonie, muchovník,
dřín či šípek. Z bylin lze uvést např. fazol, řepu, mrkev, slunečnici, hosty, floxy, rudcbekie,
rozchodníky, fialky, řebříček, rozrazil, ladoňky, tulipány, diviznu, sléz nebo denivku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama