Podzimní listo-pad

15. října 2016 v 18:50 | Jiří Malaska |  BOTANIKA

Jsme na počátku podzimu, a k němu neodmyslitelně patří vybarvování a opad listů dřevin. Strategii
podzimního opadu listů uplatňuje v mírném podnebném pásmu většina listnatých dřevin a některé
dřeviny jehličnaté. Tento jev je výsledkem dlouhodobého přizpůsobování dřevin k periodicky
nepříznivým klimatickým podmínkám, především pak ke zhoršené či zcela znemožněné schopnosti
dřevin zásobovat svoje pletiva vodou, především pak listy, mající největší ztráty této životodárné
tekutiny. Výsledkem je programované stárnutí listů, změna jeho zbarvení a jejich následný opad.


Stárnutí listů je prvořadě ovlivňováno vnějšími vlivy, především snižujícimi se teplotami a
zkracujícím se dnem, jež předznamenává příchod nepříznivého období. Tyto vlivy vyvolávají
postupné snižování obsahu rostlinných hormónů (fytohormonů) auxinů a giberelinů v listech.
To vyvolá sled reakcí, mimo jiné degradaci zeleného barviva (chlorofylů) až na konec odloučení
listu od zbytku rostliny. Vlivem degradace chlorofylů se začnou listy vybarvovat, respektive začína
být patrná barva pigmentů, jež do té doby "překrývala" zelená barva chlorofylů. Tyto pigmenty
jsou v listech obsaženy v mnohem menším množství, proto nebyly během vegetace patrné, ale
mají větší odolnost k rozkladu, na rozdíl od chlorofylů, a tak mají právě na podzim možnost vyniknout.


K těmto pigmentům patří především karotenoidy (karoteny a xantofyly) a antokyany. Karotenoidy
jsou v tucích rozpustné žluté, oranžové, červené až fialové pigmenty, jejichž základní kostra
obsahuje 40 atomů uhlíku. Dělí se na karoteny a jejich kyslíkaté deriváty xantofyly. V listech se z
karotenů vyskytuje nejčastěji beta-karoten a z xantofylů pak violaxantin, lutein a zeaxantin. Během
vegetace jsou doplňkovými fotosyntetickými pigmenty a zároveň chrání fotosyntetický aparát před
nevratnou fotooxidací. Antokyany jsou barviva způsobující červené, fialové či modré zbarvení a to v
závislosti na pH buněčné šťávy vakuol v nichž se nacházejí. V kyselém prostředí se barví červeně, v
neutrálním fialově a v zásaditém modře. Mimo podílu na podzimním zbarvení listů mají nasvědomý
hlavně barevnost květů a plodů rostlin, ale i barvu listů např. červeného zelí či červenolistých forem
a kultivarů okrasných rostlin (např. červenolisté buky). Podzimní zbarvení listů je tedy výsledkem
výskytu a poměru jednotlivých pigmentů v kombinaci s vnějšími vlivy prostředí. Jednotlivé druhy
dřevin mají díky stejným typům a poměrům pigmentů předvídatelné zbarvení, jen se každoročně
mění intenzita a pestrost podzimního zbarvení listů v závislosti na průběhu počasí. Žluté zbarvení


podzimního listí je typické např. pro většinu javorů, jírovců, břízy, habry, ořechovce, kaštanovníky,
katalpy, lísky, hlohy, jasany, ořešáky, topoly, morušovníky, vrby či lípy. Červené odstíny lze spatřit
např. u javoru nikkoského, javoru okrouhlolistého, javoru tatarského, javoru červeného, hlohu kuří
nohy, dubu šarlatového a bahenního, ambroňe západní, tupely čínské, škumpy, muchovníku
velkokvětého a kanadského, dřišťálů, dřínu květnatého, skalníku vodorovného a mnoha dalších.

A nyní k vlastnímu mechanismu opadu listů. Vlastnímu opadu listu předchází vznik odlučovací vrstvy
na bázi řapíku. Tato odlučovací vrstva je tvořena několika řadami buněk, které reagují specificky na
působení fytohormonů auxinu a etylenu ( na rozdíl od ostatních buněk řapíku). Odlučovací vrstva buněk
také vzniká díky přesně danému sledu působení zmíněných fytohormonů. Auxin syntetizovaný v listu a
transportovaný do řapíku je podmínkou setrvání listu na rostlině a naopak etylen podmiňuje opad listu.


Jakmile je vytvořena odlučovací vrstva buněk a množství auxinu transportovaného z čepele listu
klesne natolik, že již nedokáže anulovat působení narůstajícího množství etylenu dojde k vlastnímu
procesu opadu listu. V odlučovací vrstvě se enzymaticky rozkládají pektiny ve stěnách buněk, čímž
se list snadno, třeba působením i slabého větru odlomí. Odlomení listu urychlují i podzimní mrazíky.
Po odlomeném listu zůstává na rostlině jizva, jež se uzavře zkorkovatěním obnažených vrstev buněk.
Na rostlině takto vznikají specifické listové jizvy, které lze spolu s dalšími diagnostickými znaky
(pupeny, borka) využít při zimním určování listnatých dřevin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AIderieeloro AIderieeloro | E-mail | Web | 20. srpna 2017 v 5:20 | Reagovat

By dealing together, you both can address problems of self-esteem and mutual trust.  Once you discover the best natural cures, you'll be able to once more have full power over your sexual pleasures.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama