Sbírám-Sbíráš-Sbíráme aneb domácí semenaření

24. října 2016 v 19:08 | Jiří Malaska |  SEMENAŘENÍ
Mé prvotní zkušenosti se semenařením se datují ke konci mého studia na střední zemědělské škole.
Důvodem tehdy nebylo vypěstovat si vlastní osivo ani spoluúčast na udržení genetické biodiverzity
nehybridních či starých a krajových odrůd. Mým důvodem byla fascinace morfologickou mnohotvárností
semen a následně touha vytvořit si vlastní sbírku semen. Sbíral jsem semena planých rostlin v přírodě
i záměrně pěstoval některé běžné i méně známé plodiny abych získal jejich semena taková jaká
skutečně jsou, tedy bez úprav kterými prochází průmyslově zpracovávané osivo.

Část mé původní sbírky semen

Poté jsem na nějakou dobu od tohoto konání upustil. Až asi před pěti lety kdy jsem se začal zajímat o
přírodní zahrady a následně především o permakulturu jsem začal postupně semenařit za účelem
samozásobení se osivem některých plodin. Zprvu jsem začal semenařit bylinky jako bazalku, saturejku,
yzop, majoránku, krvavec menší, diviznu, dobromysl, echinaceu, lichořeřišnici, kmín a podobně. Až
jsem postupně pokročil k zeleninám jako salát, mrkev, rajče, okurka, fazole, hrášek, ačokča a podobně.
V současnosti pokukuji i po šlechtění nějaké vlastní odrůdy a také jsem se vrátil k realizaci vlastní sbírky
semen. Ta pokud se vše bude ubírat správným směrem by mohla být, pro zájemce, k vidění v prostorách
botanické zahrady. To, ale až v době kdy bude mít sbírka dostatek položek. Též nyní uvažuji o zřízení
semínkovny v prostorách botanické zahrady. To vše by se mohlo zrealizovat během příštího roku. Tak
taková byla a je moje cesta za taji semenaření. A jaká je nebo bude ta vaše to záleží jen na vás.

Ale jaké jsou důvody proto aby člověk semenařil i v 21. století?

V dnešní době kdy velké semenářské firmy chrlí přehršel osiva v barevných sáčcích, z nichž si máme nakonec
problém vybrat, se i tak najde několik relevantních důvodů proč se snažit nějaké to osivo vlastními silami
produkovat.


1) Důvod ekonomický

Tento důvod není, ikdyž jsem jej dal na první místo, rozhodně nejdůležitější, ale jelikož se v dnešní
době až nepochopitelně vše přepočítává na peníze, dal jsem jej, pro ekonomy mezi námi, na místo
první. Produkcí vlastního osiva můžete ušetřit nějakou tu korunu.

2) Důvod zachování tradice semenaření

Ikdyž dnes takřka veškerou produkci osiva převzali do svých rukou velké, mnohdy nadnárodní,
společnosti a i když politická reprezentace našeho státu i Evropského společenství tuto situaci
maximálně podporuje a tím pádem potlačuje produkci osiva farmáři, jak bývalo zcela normální
v dobách dřívějších, nás jako drobné pěstitele zatím v tomto ohledu nijak neomezují. Proto je
nutno abychom tedy my navázaly na tradici semenaření dokud je ještě na co navazovat.

3) Důvod zachování genetické biodiverzity

Možná se to bude zdát nepravděpodobné, zvláště podíváte-li se na široký sortiment osiv na současném
trhu, ale za uplynulé století ubylo až 75% odrůd zahradních rostlin. Je to dáno tím, že v dobách dřívějších
byly běžné různé odrůdy plodin nejen v rámci krajů, ale i v rámci jednotlivých vesnic, či dokonce
jednotlivých usedlostí a rodin. Například z původních 408 odrůd rajčat je dnes běžných jen 79 či z 544
odrůd zelí zbylo běžně pěstovaných 28 odrůd. Právě tyto staré krajové a rodinné odrůdy v sobě nesou
důležité geny, o něž bychom neměli přijít. Navíc v sobě uchovávají informace o tom co na které plodině
naši předkové upřednostňovaly, neboli jaké vlastnosti plodin byli pro ně důležité. Tyto odrůdy jsou plastické v
ůči působení vnějších činitelů, ať již ke klimatickým, půdním či k působení chorob a škůdcům, a to z toho
důvodu, že v době jejich vzniku nebylo běžné používání nejrůznějších agrochemikálií a rostliny se s těmito
negativními vlivy museli vypořádat sami a ještě dát úrodu. Navíc nikdo neví kdy v budoucnu by se nám
nebo našim následovníkům mohli takto ztracené vlastnosti, respektive geny, hodit ve šlechtění plodin,
třeba právě v době globální změny klimatu, jež díky naší činnosti již započala.

5) Důvod adaptace

Rostliny vypěstované ze semen, jež byli vyprodukované v téže oblasti jsou lépe adaptovány na místní
klima a půdní poměry, jak rostliny vypěstované ze semen vyprodukovaných mnohdy stovky kilometrů
od místa konečného pěstování.

Důvodů by se jistě našlo i více, ale důležité je nebát se a začít, za zkoušku nic nedáte a třeba právě ve
vás dříme skrytý zahradník-semenář-šlechtitel. Tak pojďte se nechat pohltit touto tvůrčí a člověka rozvíjející
činností jako je semenaření, a zahradničení vůbec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | Web | 10. ledna 2017 v 7:56 | Reagovat

Nikdy jsem nad tímto tématem nepřemýšlela, protože přesně jak píšete, v obchodech se na nás valí velká spousta barevných sáčků se semeny.
Ale děkuji za nový pohled a informaci kolik původních odrůd už ubylo. Tento trend bude asi bohužel pokračovat a bude jich stále méně :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama