Únor 2017

DOLLY

25. února 2017 v 16:39 | Jiří Malaska, Marek Coufal |  ATLAS RŮŽÍ
skupina - floribunda, polyantahybrid
šlechtitel - GPG
země - Německo
rok šlechtění - 1959
výška rostliny - 100 cm
průměr květu - 8 cm
barva květu - růžovo červená, růžová
poznámky - prázdný květ


ABRAHAM DARBY

25. února 2017 v 16:26 | Jiří Malaska, Marek Coufal |  ATLAS RŮŽÍ
skupina - čajohybrid, čajová růže
šlechtitel - Austin
země - Velká Británie
rok šlechtění - 1985
výška rostliny - 100 cm
průměr květu - 10 cm
barva květu - světle růžová a světle oranžová
poznámky -
- květ anglického typu
- intenzivně vonící
- trpí rzí
- původ Aloha x Yellow Cushion


Proměna

25. února 2017 v 16:03 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
Konec února. Pátek.
Ještě v pondělí bylo Rozárium pod sněhovou přikrývkou. Potom kapky deště. Sníh taje.
Na začátku týdne začaly ještě zmrzlou půdou prorážet na povrch první poupata. Dnes již nesměle
vystavují své drobné kvítky slunci.
Příroda se probouzí ze spánku.


Sníh se vytratil, ale ranní nebe nad Rozáriem bylo dnes únorové.


Probouzení nového dne nad Rozáriem.

Přešel leden , únor. Sníh, led, mráz. Pomalu plynul čas. Čas, který tvoří a buduje. Čas, který z rána
tvoří den, který ze semene tvoří rostlinu, z poupěte květ, z květu plod. Čas, který se nezastaví.
Bláhový člověk, který si myslel, že může usednout a poddat se odpočinku. Protože proměna platí
pro každého a tak jako čas kupředu tvoří - tak zpětně rozkládá.



Čas složený z okamžiků , proměn barev , tvarů i světla. Dobře to vědí fotografové. Každý okamžik
je jedinečný a už se nebude opakovat.





A kdyby ses mne zeptal : "Mám toho člověka probudit, nebo ho nechat spát, aby byl šťastný?"
odpovím ti, že o štěstí nic nevím.
Kdyby však byla štěstím polární záře, nechal bys přítele spát?
Člověk nemá spát, může-li ji spatřit.
Pravda, ten člověk spánek jistě miluje a libuje si v něm : ale přesto jej z toho štěstí vytrhni a
vyžeň ven, aby se uskutečnil.

Saint - Exupéry



Proto kráčím kupředu a čas je můj přítel. Není tu proto,aby mne opotřeboval, ale aby mne budoval.
Budoval a měnil.
Protože proměna je smyslem života ... i lidského.

Čekám, až příjde ta chvíle

4. února 2017 v 17:29 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ

Zima pokračuje.
Pří fotografování sněhových vloček, které se tiše snášely na spící zahradu, jsem si znovu
vzpomněl na větu : "Kdo fotografuje má více ze života."



Při fotografické tvorbě člověk pozoruje, zkoumá, všímá si detailů a mnohem silněji
vnímá náladu daného okamžiku. Všechny tyto prožitky spojené s tvorbou se ukládají
do duše, aby se později propojily v jiném čase, na jiném místě.
Intenzivní, hluboké, obohacující.


Vločky sněhu se tiše snášejí.
Vzpomínám na jiný okamžik. Okamžik jarního shonu a ruchu v probouzející se přírodě,
na letní večer sálající teplem a klidem.
Na vůně a zvuky. Na světlo, jeho barvu a proměny.
Čekám, až přijde pro zahradu ta chvíle.


Ale zatím se vločky sněhu tiše snášejí.


"Já jdu a jdu a jdu. A když jsem konečně v zahradě, v mé vlasti vůní, usednu na lavičku.
A hledím.
Jsem zahradníkem jara, jež užívá mých rukou, mého rýče a hrábí.
Jsem ten, kdo někam směřuje."
Saint - Exupéry




A tak čekám, až přijde ta chvíle.