Čekám, až příjde ta chvíle

4. února 2017 v 17:29 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ

Zima pokračuje.
Pří fotografování sněhových vloček, které se tiše snášely na spící zahradu, jsem si znovu
vzpomněl na větu : "Kdo fotografuje má více ze života."



Při fotografické tvorbě člověk pozoruje, zkoumá, všímá si detailů a mnohem silněji
vnímá náladu daného okamžiku. Všechny tyto prožitky spojené s tvorbou se ukládají
do duše, aby se později propojily v jiném čase, na jiném místě.
Intenzivní, hluboké, obohacující.


Vločky sněhu se tiše snášejí.
Vzpomínám na jiný okamžik. Okamžik jarního shonu a ruchu v probouzející se přírodě,
na letní večer sálající teplem a klidem.
Na vůně a zvuky. Na světlo, jeho barvu a proměny.
Čekám, až přijde pro zahradu ta chvíle.


Ale zatím se vločky sněhu tiše snášejí.


"Já jdu a jdu a jdu. A když jsem konečně v zahradě, v mé vlasti vůní, usednu na lavičku.
A hledím.
Jsem zahradníkem jara, jež užívá mých rukou, mého rýče a hrábí.
Jsem ten, kdo někam směřuje."
Saint - Exupéry




A tak čekám, až přijde ta chvíle.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anežka Anežka | E-mail | 20. února 2017 v 12:55 | Reagovat

Krásné propojení fotek a povídání....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama