Proměna

25. února 2017 v 16:03 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
Konec února. Pátek.
Ještě v pondělí bylo Rozárium pod sněhovou přikrývkou. Potom kapky deště. Sníh taje.
Na začátku týdne začaly ještě zmrzlou půdou prorážet na povrch první poupata. Dnes již nesměle
vystavují své drobné kvítky slunci.
Příroda se probouzí ze spánku.


Sníh se vytratil, ale ranní nebe nad Rozáriem bylo dnes únorové.


Probouzení nového dne nad Rozáriem.

Přešel leden , únor. Sníh, led, mráz. Pomalu plynul čas. Čas, který tvoří a buduje. Čas, který z rána
tvoří den, který ze semene tvoří rostlinu, z poupěte květ, z květu plod. Čas, který se nezastaví.
Bláhový člověk, který si myslel, že může usednout a poddat se odpočinku. Protože proměna platí
pro každého a tak jako čas kupředu tvoří - tak zpětně rozkládá.



Čas složený z okamžiků , proměn barev , tvarů i světla. Dobře to vědí fotografové. Každý okamžik
je jedinečný a už se nebude opakovat.





A kdyby ses mne zeptal : "Mám toho člověka probudit, nebo ho nechat spát, aby byl šťastný?"
odpovím ti, že o štěstí nic nevím.
Kdyby však byla štěstím polární záře, nechal bys přítele spát?
Člověk nemá spát, může-li ji spatřit.
Pravda, ten člověk spánek jistě miluje a libuje si v něm : ale přesto jej z toho štěstí vytrhni a
vyžeň ven, aby se uskutečnil.

Saint - Exupéry



Proto kráčím kupředu a čas je můj přítel. Není tu proto,aby mne opotřeboval, ale aby mne budoval.
Budoval a měnil.
Protože proměna je smyslem života ... i lidského.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama