Duben 2017

Elegance v dešti

29. dubna 2017 v 18:55 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
Mám rád tulipány.
Jejich barvy i vůni.
Jejich kouzlo.


Ale možná jsem jim dříve nevěnoval dostatečnou pozornost.
Až nyní.
Je deštivé počasí, drobné kapky vytrvale padají z šedého nebe.
Zahrada je potemnělá a barvy, jarní, výrazné a syté.
Pod temnou oblohou.



A kdyby mi někdo řekl, co v zahradě, ...vždyť prší ...
Neodpovím.
Nevěděl bych, jak popsat, co jsem viděl.
V deštivém nevlídném odpoledni.





Tu krásu barev a smyslných tvarů a vůní.


Přes objektiv fotoaparátu, se zatajeným dechem, ve snaze zachytit, co k zachycení není.


Kapky stékají po oblých tvarech květů.
Ztěžka.
Ztěžka, a přitom ... něžně.
A ony se v kapkách, v těch malých zrcátkách, shlížejí.
Pyšné na svou krásu.




Kapky stékají, a některé jen tiše sedí.


Je deštivé počasí.
Ale dnes už vím,
tulipány a déšť patří k sobě.

Fotostřípky z jarní výstavy Flora 2017

24. dubna 2017 v 19:26 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Pavilon A















Expozice naší botanické zahrady a rozária








Bylinky z botanky

22. dubna 2017 v 14:45 | Jiří Malaska |  AKCE
Zveme všechny zájemce o léčivé rostliny a léčbu s jejich pomocí na přednášky
Vladimíra Vytáska v areálu naší botanické zahrady. Můžete se těšit na procházku
po botanické zahradě pod vedením Vladimíra Vytáska; zkušeného bylináře z Litovle,
poradce a pěstitele bylinek pro botanickou zahradu v Prostějově a Olomouci; který
vás poutavým způsobem seznámí s aktuálně kvetoucími bylinkami, jedlými a
léčivými rostlinami. Součástí přednášky bude také prostor pro individuální dotazy
účastníků. Termíny přednášek - 11. května, 15. června a 14. září vždy od 17.00 do 19.00.
Cena za účastníka je 120 Kč.
Jelikož je množství účastníků omezen musí se případní zájemci zaregistrovat
buď na telefoním čísle 733 108 640 nebo na emailu botanka@flora-ol.cz , případně
osobně na infocentru Rozária.
Těšíme se na vaší účast.

Fialový krasavec

17. dubna 2017 v 8:43 | Marek Coufal |  REPORTÁŽE
V travnatých plochách na Rozáriu i botanické zahradě kvete modrofialový
popenec (Glechoma hederacea).




Květy lákají hmyz. Na nektaru si pochutnává jeden z nich.



Drobné kvítky popence při bližším zkoumání zaujmou svojí jemnou krásou,
laděním barev květů i listů, svým tvarem.




Světlo dává vyniknout jednotlivým detailům.


Aktuálně z botanické zahrady - 15. týden

17. dubna 2017 v 8:00 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Roztroušeně po celé naší zahradě nyní kvetou zářivě žluté orseje jarní (Ficaria verna).
Drobná bylina z čeledi pryskyřníkovité mající pod zemí drobné, kyjovité kořenové hlízky.


Z jejích mladých listů se pro vysoký obsah vitamínu C dělával salát, ale pouze před
rozkvětem rostlin. Po vykvetení je již celá rostlina jedovatá, obsahuje jedovatý
protoanemonin. V minulosti domorodí obyvatelé Alp a Pyrenejí používali orsejové šťávy
k přípravě šípového jedu.
V alpinu rozvetly vedle sebe hned dva druhy škornic. Prví je Epimedium x rubrum někdy
též uváděná jako škornice alpská odrůdy ´Rubrum´. Jde o zahradního křížence škornice
alpské a škornice velkokvěté. Tvůrcem tohoto hybridu je André Donckelaar, šéfzahradník
botanické zahrady v holandském Gentu, oficiálně byl hybrid popsán v roce 1854.


Druhou je škornice pestrobarevná (Epimedium x versicolor) odrůdy ´Sulphureum´. Škornice
pestrobrevná je také zahradní kříženec, tentokrát škornice velkokvěté a škornice zpeřené.


Asi uprostřed alpina kvete krásně bíle iberka vždyzelená (Iberis sempervirens) odrůdy
´Little Gem´, stálezelená skalnička, kompaktnějšího charakteru než je původní druh.


Nedaleko kvete modřenec arménský (Muscari armeniacum) odrůdy ´Blue´. Jarní cibulovina
z čeledi hyacintovité pěstovaná v mnoha kultivarech.


Z cibulovin kvetoucích v botanické zahradě bych jěště zmínil krásně žlutě kvetoucí
zahradní tulipán poblíž Ronda


a záhon drobných narcisů v Zahrádkách před Kaprbarem zářících v pozdně odpoledním
slunci.


V Gruzínské zahradě začíná kvést méně známý druh bledule, bledule letní (Leucojum aestivum).
Bledule letní rostoucí původně v jihovýchodní Evropě a s přesahem do Evropy střední. U nás roste
přirozeně pouze na jižní Moravě a patří v ČR mezi kriticky ohrožené druhy.


Oproti bleduli jarní je vyšší, dorůstá až 50 centimetrů a stvol nese 3 až 7 květů, vyrůstajících
na nestejně dlouhých stopkách.


V plném květu je nyní i šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana), jež můžeme obdivovat
jak v Gruzínské zahradě tak i v Rozáriu.


Jde o zahradního křížence šácholanu obnaženého a liliokvětého, vyšlechtěn byl v roce 1820
ve Fromontu u Paříže a pojmenován po svém šlechtiteli jménem Chevalier Soulange-Bodin.



Tomuto hybridu podobné byli nalezeny i v domovině obou rodičovských druhů šácholanů,
kde vznikly bez přičinění člověka.


V Lotyšské zahradě kvete další dřevina kvetoucí na jaře a upoutávající kolemjdoucí svými
květy, jde o kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Ze své domoviny Japonska byl do
Evropy dovezen okolo roku 1800 a u nás je pěstován přibližně od roku 1865.


V Lotyšské zahradě také nyní krásně kvetou řepčíky královské (Fritillaria imperialis) a to
hned ve dvou odrůdách. Žlutě kvetoucí odrůda ´Lutea´ a červenooranžově kvetoucí odrůda
´Aurora´ podobná barvě původního druhu.



Řepčík královský je cibulovina z čeledi liliovité, původem z jihovýchodního Turecka,
západního Íránu, Afgánistánu, Pákistánu a Kašmíru kde roste na skalnatých svazích a
křovinatých stráních v nadmořských výškách od 1000 do 3000 metrů.



Pomalu začínají kvést pěnišníky a nejvíce rozkvetlým je pěnišník (Rhododendron) odrůdy
´Cheer´ kvetoucí v Zahrádkách v porostu vřesů a vřesovců.


Zahradní kříženec pěnišníku odrůdy ´Cunningham´s White´ a Rhododendron catawbiense.
Byl vyšlechtěn roku 1955 v USA ve státě Ohio.


Jaro postupuje

9. dubna 2017 v 9:55 | Marek Coufal |  REPORTÁŽE
Teplé a slunečné počasí urychlilo rozkvétání stromů a keřů v botanické zahradě.




Na březích mlýnského potoka kvetou sasanky a krokusy. Slunce prozařující skrze stromy
vytváří stále se měnící světelné nálady, spolu s odlesky obrazů na vodní hladině.




V Bezručových sadech rozkvetly záhony krokusů a svojí intenzivní barvou oživují a zdobí
trávníky okolo hlavní cesty parku.



V tomto prostředí je možné ponechat ruch a shon městu a oddat se tichu a klidu.
Usednout a přemýšlet. Nebo jen trávit čas a nechat na sebe působit krásu okolo sebe.


Aktuálně z botanické zahrady - 14. týden

9. dubna 2017 v 9:41 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Na břehu Mlýnského potoka v porostu bylin jarního aspektu, jak jsme o něm mluvily v minulém
týdnu, vykvetl další zástupce sasanek, tentokráte jde o sasanku pryskyřníkovitou (Anemone
ranunculoides). Tato jasně žlutě kvetoucí sasanka se může zdát jako křehká květinka, ale
nenechte se zmást. Celá rostlina je jedovatá a potřísnění pokožky šťávou z této rostliny vyvolává
záněty kůže a někdy i puchýře. Takže ji budeme raději obdivovat z povzdálý.


V Expozici nízkých dřevin a rovněž v Zahrádkách se rozkvetl do plné své krásy šácholan
hvězdovitý nebo též magnólie hvězdokvětá (Magnolia stellata), doslova svou jasně bílou
barvou svítí do dály a láká podívat se zblízka. Magnólie hvězdokvětá je původem z horských
lesů Japonska konkrétně z ostrova Honšú. Do Evropy se dostala v roce 1862 a v Čechách se
objevila prvně roku 1927 v Průhonicích.



Pod touto nádhernou magnólíí kvete koberec bílích a růžových vřesovců pleťových (Erica carnea).


Tento stálezelený keřík je původní v Evropě a v dnešní době je pěstován v nespočtu svých
odrůd. Zajímavostí tohoto druhu je, že ve středoevropských podmínkách vyhledává substráty
s obsahem vápníku, a v oblasti Alp se naopak půdám s obsahem vápníku vyhýbá a roste na
rašeliništích a vřesovištích. U nás je planě rostoucí vřesovec pleťový druhem chráněným.


V Alpinu tento se týden rozkvetly do plného květu hned dva druhy botanických tulipánů.
Prvním z nich je Tulipa humilis odrůda ´Persian Pearl´. Původem je tento asi 15 cm vysoký
tulipán z jihovýchodního Turecka, Íránu a Kavkazu, kde roste na kamenitých stráních
ve výšce okolo 1500 metrů.



Druhým je tulipán pozdní (Tulipa tarda), který ještě můžeme obdivovat na kraji Lotyšské
zahrady. Tulipán pozdní je původem ze střední Asie, nejspíše z východního Turkmenistánu.
Patří mezi nižší tulipány z výškou okolo 10 až 15 cm.



Nedaleko rozkvetlého tulipánu - Tulipa humilis začínají kvést bergénie srdčité (Bergenia
cordifolia) někdy nazývané srdčitolisté. Jejich lila růžové květy září v porostu jejich
velkých listů.


V přibližně střední části Alpina rozkvetl koberec bělokvětého huseníku kavkazkého
(Arabis caucasica) původem ze severovýchodní Evropy.


V Alpinu ve stínu kamenů právě dokvétají poslední šafrány (Crocus).


Na svahu Alpina směrem k Mlýnskému potoku a Gruzínské zahradě se rozkvetl koberec
tlustonitníku klasnatého (Pachysandra terminalis). Tlustonitník nebo též pachysandra je
rostlinou stálezelenou a je řazena do čeledi zimostrázovité. Původem je z Japonska a
na zahrádce jí můžeme použít jako náhradu trávníku pod stromy a keři, ale to za
předpokladu že dřeviny příliš nevysušují půdu.


Na kraji Gruzínské zahrady pod svahem Alpina začína kvést pieris japonská (Pieris japonica),


Jak již jméno napovídá je původem z Japonska, ale i Číny a Taiwanu. Ve starší literatůře se
můžeme setkat i z českým jménem draslavec japonský.


V Gruzínské zahradě pokračuje v kvetení krásně modře kvetoucí jaterník podléška (Hepatica nobilis),


mírně jedovatá rostlina s obsahem alkaloidu proanemoninu a anemoninu a glykosidu hepatrilobinu.
Dříve se užíval jaterník v lidovém léčitelství jako močopudný prostředek, při žlučníkových
kolikách či k zastavování krvácení. V minulosti se ho užívalo též jako náhražka černého čaje.


Nedaleko od jaterníků vykvetl, květem podobný poměnkám, poměnkovec velkolistý
(Brunnera macrophylla) zde v odrůdě ´Jack Frost´ se stříbrným listem a tmavě zeleným
okrajem a žilkováním.


Kousek od poměnkovce rozkvétá doslova koberec kostivalu hlíznatého (Symphytum tuberosum)
jež je původní u nás ve střední Evropě. Stínomilný druh upřednostňující živné a vlhčí půdy roste
až do nadmořské výšky 600 metrů.


Nedaleko ronda nyní kvete keř lískovníčku klasnatého (Corylopsis spicata) původem z Japonska
jež kvete žlutými květy uspořádanými v hroznech, a to ješte před rašením listů.


Naproti v Bulharské zahradě začíná kvést višeň chloupkatá (Prunus subhirtella) odrůda
´Pendula´ s obloukově převislými větvemi a květy bělavě růžovými a poloplnými.


V Zahrádkách od minulého týdne rozvetly i zbývající dva druhy zlatic, zlatice prostřední
(Forsythia x intermedia), jež vznikla zkřížením zlazice převislé a zlatice zelené a


zlatice převislá (Forsythia suspensa) původem z Číny a mající obloukovitě převisající větve.


V Zahradě pro nevidomé kvete velice nenápadně čemeřice smrdutá (Helleborus foetidus)
původem ze západní a jihozápadní Evropy.



A nezapomeňte již od 1. dubna jsou brány naší botanické zahrady a rozária otevřené a
to denně kromě pondělí od 9.30 do 18.00 hodin. Přijděte a vyfotografujte cokoli co Vás
v naší zahradě zaujalo, a svých nejlepších pět foteografií nám zašlete na náš e-mail
botanicka.zahrada.ol@gmail.com , a pokud nás zaujmou Vaše fotografie zveřejníme je
na těchto stránkách. Těšíme se na Vaší návštěvu i na Vaše fotografie.

Aktuálně z botanické zahrady - 13. týden

2. dubna 2017 v 14:02 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Od včerejšího dne, tedy soboty 1. dubna, je po zimní přestávce opět botanická zahrada a
rozárium otevřeno veřejnosti, tedy vám. Můžete nás navštívit každý den mimo pondělí,
denně od 9.30 do 18.00 hodin. Mimo krásného a klidného prostředí, i možnosti vyžití pro
vaše děti na našich dětských hřištích, se u nás můžete již teď na počátku jara pokochat
krásou mnoha již kvetoucích rostlin. A tady vám nabízím výběr z této palety rostlin jež
v průběhu tohoto týdne kvetla.
Na břehu Mlýnského potoka na úrovni Alpina a Gruzínské zahrady kvetou byliny tzv. jarního
aspektu, jedná se o světlomilné rostliny vykvétající v době před rašením stromů a keřů nad
nimi. Pomaličku zde dokvétají sněženky (Galanthus nivalis) a místně vtroušené talovíny zimní
(Eranthis hyemalis) i hojné šafrány (Crocus), ale momentálně nejvíce kvete dymnivka plná
(Corydalis solida), patřící podle nového botanického systému APG do čeleďi mákovité. Tyto
drobné hlíznaté rostliny obsahují mnohé alkaloidy (např. bulbocapnin, corydalin či
tetrahydropalmatin) působící na nervový systém, pro něž byly v minulosti používány k léčbě
nervových chorob, tišení bolesti, zmírňování křečí či snižování krevního tlaku. Dnes se již pro
svou jedovatost neužívá. Dymnivka je rostlinou myrmekochorní, čili rostlinou jejíž semena
roznáší do okolí mravenci.



Z dalších květin jarního aspektu je žlutě kvetoucí cibulovina křivatec žlutý (Gagea lutea) či


zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) z čeledi pryskyřníkovitých.Tato také jedovatá rostlina
obsahuje alkaloidy a kyanogenní glykosidy a je jediným zástupcem rodu zapalice rostoucí v Evropě.


Místy se objevuje v tomto porostu i ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia) se svými krásně
modrými květy.


U správní budovy z porostu již odkvetlých talovínů zimních začaly vykukovat poupata
koniklece obecného odrůdy ´Violet Blue´ (Pulsatilla vulgaris),


jež se brzy rozkvetly do své plné krásy. Koniklec obecný z čeleďi pryskyřníkovitých, někdy
též nazývaný německý je v Evropě původní druh rozšířený hlavně v Anglii, Francii, Belgii,


Holandsku, jižním Švédsku, Dánsku, Německu a severozápadním Polsku. Na územi naší
republiky je pouze pěstovaný v zahrádkách a místy zplaňující.


V Gruzínské zahradě i za ní dále k zahradě Brněnské roste a kvete nespočet jedinců
prvosenek (Primula x pruhonicensis).


V expozici travin vykvetla první travina, je jí ostřice japonská (Carex morrowii). Jak již
jméno napovídá je původem z Japonska a Sachalinu. Jedná se o stálezelenou trsnatou
travinu jež v zimním období vyžaduje lehkou zimní přikrývku z chvojí, jelikož její listy
jsou citlivé k popálení zimním sluncem. Také si při jejím pěstování musíme dát pozor
na zajíce, kteři jí v zimě s oblibou okusují.


V alpinu jsou v plném květu, již v minulích týdnech zmiňované, ladoňky Tubergenovi
(Scilla mischtschenkoana).


Též začali kvést těmto ladoňkám podobné puškýnie ladoňkovité (Puschkinia scilloides)
původem z Dagestánu, severního Kavkazu, východního Turecka, Íránu, Iráku, Sýrie a
Libanonu kde rostou na stepích a v podrostu nižších keřů v nadmořské výšce 1700-3500
metrů. Puškinie ladoňkovitá byla popsána a přivezena do Evropy roku 1805. V roce 2007
byl popsán nový druh puškinie původem z Turecka Puschkinia peshmenii. Celý rod
puškinie je pojmenován podle ruského chemika, geologa a sběratele rostlin Apolla
Apollosoviče Mussina-Puškina.



Roztroušeně v celém alpinu, stejně jako v celé botanické zahradě, stále ještě kvetou
šafrány (Crocus) nejrůznějších barev.





Nekvetou ovšem pouze byliny, ale kvete i mnoho keřů. V alpinu stále ještě kvete jasmín
nahokvětý (Jasminum nudiflorum).



V Bulharské zahradě kvete a velmi intenzivně voní zimolez nejvonnější (Lonicera fragrantissima)
původem z Číny.



V Lotyšské zahradě stále ještě kvete jeden z nejranněji kvetoucích pěnišníků, pěnišník
špičatolistý (Rhododendron mucronulatum) jež svými růžovými květy doslova svítí na dálku.




V části botanické zahrady zvané Zahrádky kvete kalina vonná (Viburnum farreri), krásně
vonící keř původem z Číny.


A co by to bylo za jaro bez žlutých květů zlatic lidově nazývaných zaltý déšť. U nás vykvetla
v Zahrádkách jako první zlatice vejčitá odrůda Tetragold (Forsythia ovata). Tato odrůda vznikla
za použití jedovatého alkaloidu kolchicinu. Ten je obsažen v ocúnu a způsobuje genomové
mutace. Těchto jeho vlastností využily šlechtitelé, jimž se podařilo znásobit množství chromozómů
a vytvořily tuto odrůdu s květy většími než má původní druh.



Spousta květů také láká mnoho hmyzu a tak alespoň na ukázku několik fotografií hmyzích
přátel z od nás.








Přijďte nás navštívit a vezměte si sebou fotoaparáty či jen mobily a vyfoťte jak vidíte naší
botanickou zahradu a rozárium vy, či co vás u nás zaujalo. Vyberte svých pět nejlepších
fotografií a zašlete nám je na e-mail botanicka.zahrada.ol@gmail.com . Z došlých fotografií
každý měsíc vybereme nejzajímavějších deset a zveřejníme je na tomto blogu v nové rubrice
objektivem návštěvníků. Již teď se moc těšíme na vaše obrázky.

Poslední, která ještě vyspává

1. dubna 2017 v 14:12 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
V botanické zahradě rozkvetla první magnolie.
Rozárium a botanická zahrada se otevírá pro veřejnost.



Při pohledu na fotografii se moje mysl vždy vrací do okamžiku, kdy byl snímek vytvořen.
Znovu prožívám chvíle, náladu a pocity. Fotografie zpřítomňuje minulost, charakterizuje
období. Květy magnolií mi připomínají loňský rok, stejnou dobu. Dobu, kdy po dokončení
přestavby Rozária, úklidu a posledních přípravách byl čas jeho otevření. Tehdy padal drobný
déšť, který nevyvolával melancholii nebo smutek, jen doplňoval náladu té chvíle.



Dnes se Rozárium a botanická zahrada otevírá opět.
A dnes je slunečný den. Pupeny květů se otevírají, každý den nové a nové.
Vše je plné života. Nad květy plno hmyzu, v trávě prázdné skořápky vajíček holubů hřivnáčů,
vrušený hlas bažantího kohouta.
A nade vším klid a jas poledního slunce.
Jaro je tu v plné síle.



A je tu poslední,...která ještě vyspává.