Aktuálně z botanické zahrady - 15. týden

17. dubna 2017 v 8:00 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Roztroušeně po celé naší zahradě nyní kvetou zářivě žluté orseje jarní (Ficaria verna).
Drobná bylina z čeledi pryskyřníkovité mající pod zemí drobné, kyjovité kořenové hlízky.


Z jejích mladých listů se pro vysoký obsah vitamínu C dělával salát, ale pouze před
rozkvětem rostlin. Po vykvetení je již celá rostlina jedovatá, obsahuje jedovatý
protoanemonin. V minulosti domorodí obyvatelé Alp a Pyrenejí používali orsejové šťávy
k přípravě šípového jedu.
V alpinu rozvetly vedle sebe hned dva druhy škornic. Prví je Epimedium x rubrum někdy
též uváděná jako škornice alpská odrůdy ´Rubrum´. Jde o zahradního křížence škornice
alpské a škornice velkokvěté. Tvůrcem tohoto hybridu je André Donckelaar, šéfzahradník
botanické zahrady v holandském Gentu, oficiálně byl hybrid popsán v roce 1854.


Druhou je škornice pestrobarevná (Epimedium x versicolor) odrůdy ´Sulphureum´. Škornice
pestrobrevná je také zahradní kříženec, tentokrát škornice velkokvěté a škornice zpeřené.


Asi uprostřed alpina kvete krásně bíle iberka vždyzelená (Iberis sempervirens) odrůdy
´Little Gem´, stálezelená skalnička, kompaktnějšího charakteru než je původní druh.


Nedaleko kvete modřenec arménský (Muscari armeniacum) odrůdy ´Blue´. Jarní cibulovina
z čeledi hyacintovité pěstovaná v mnoha kultivarech.


Z cibulovin kvetoucích v botanické zahradě bych jěště zmínil krásně žlutě kvetoucí
zahradní tulipán poblíž Ronda


a záhon drobných narcisů v Zahrádkách před Kaprbarem zářících v pozdně odpoledním
slunci.


V Gruzínské zahradě začíná kvést méně známý druh bledule, bledule letní (Leucojum aestivum).
Bledule letní rostoucí původně v jihovýchodní Evropě a s přesahem do Evropy střední. U nás roste
přirozeně pouze na jižní Moravě a patří v ČR mezi kriticky ohrožené druhy.


Oproti bleduli jarní je vyšší, dorůstá až 50 centimetrů a stvol nese 3 až 7 květů, vyrůstajících
na nestejně dlouhých stopkách.


V plném květu je nyní i šácholan Soulangeův (Magnolia x soulangeana), jež můžeme obdivovat
jak v Gruzínské zahradě tak i v Rozáriu.


Jde o zahradního křížence šácholanu obnaženého a liliokvětého, vyšlechtěn byl v roce 1820
ve Fromontu u Paříže a pojmenován po svém šlechtiteli jménem Chevalier Soulange-Bodin.



Tomuto hybridu podobné byli nalezeny i v domovině obou rodičovských druhů šácholanů,
kde vznikly bez přičinění člověka.


V Lotyšské zahradě kvete další dřevina kvetoucí na jaře a upoutávající kolemjdoucí svými
květy, jde o kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica). Ze své domoviny Japonska byl do
Evropy dovezen okolo roku 1800 a u nás je pěstován přibližně od roku 1865.


V Lotyšské zahradě také nyní krásně kvetou řepčíky královské (Fritillaria imperialis) a to
hned ve dvou odrůdách. Žlutě kvetoucí odrůda ´Lutea´ a červenooranžově kvetoucí odrůda
´Aurora´ podobná barvě původního druhu.



Řepčík královský je cibulovina z čeledi liliovité, původem z jihovýchodního Turecka,
západního Íránu, Afgánistánu, Pákistánu a Kašmíru kde roste na skalnatých svazích a
křovinatých stráních v nadmořských výškách od 1000 do 3000 metrů.



Pomalu začínají kvést pěnišníky a nejvíce rozkvetlým je pěnišník (Rhododendron) odrůdy
´Cheer´ kvetoucí v Zahrádkách v porostu vřesů a vřesovců.


Zahradní kříženec pěnišníku odrůdy ´Cunningham´s White´ a Rhododendron catawbiense.
Byl vyšlechtěn roku 1955 v USA ve státě Ohio.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama