Aktuálně z botanické zahrady - 19. týden

14. května 2017 v 11:08 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V tomto týdnu, i přes chladné dny, začalo kvést v botanické zahradě mnoho zajímavých rostlin.
Na břehu Mlýnského potoka kvete česnek medvědí (Allium ursinum). Rostlina převážně lužních
lesů Evropy vyhledávající vlhké a živinami bohatší půdy. Česnek medvědí si lze pěstovat i doma
na zahrádce na vlhčím a polostiném stanovišti. Na vhodných lokalitách se i sám docela
intenzivně rozšiřuje samovýsevem. Můžeme jej využívat jak v kuchyni tak i jako léčivou rostlinu.
V kuchyni využijeme nyní na jaře na počátku květu listy a v srpnu a žáří prozměnu cibulky.
V lidovém léčitelství se doporučuje na snížení krevního tlaku, při nachlazení, ateroskleróze
či astmatu. Česnek medvědí je i výbornou nektarodárnou a pylodárnou rostlinou.

Allium ursinum

Nedaleko od česneku medvědího, na břehu Mlýnského potoka, roste a nyní začíná kvést
kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Tato fialově kvetoucí rostlinka se převážně
rozmnožuje pacibulkami vyrůstajícími v paždí listů, které jí pomáhají rozšiřovat mravenci.
Semena tvoří spíše výjmečně na příhodných lokalitách.

Dentaria bulbifera

Nedaleko od těchto jistě zajímavých bylinek právě rozkvétá kalina obecná kultivar ´Roseum´
(Viburnum opulus). Tento nejznámější kultivar kaliny obecné má pouze sterilní květy, tedy
netvoří plody. Květenství je kulovité, bílé a při odkvětu se zbarvuje do růžova. I přesto, že
je celá rostlina jedovatá se dříve užívala kůra a plody v lidovém léčitelství.

Viburnum opulus ´Roseum´

O něco dál též na břehu Mlýnského potoka roste statný jírovec maďal (Aesculus hippocastanum),
v těchto dnech kvetoucí. Jeho květy jsou uspořádány ve vzpřímených, až 30 cm dlouhých, latách.
Jednotlivé květy jsou bílé se žlutou či červenou skvrnou. Barva skvrny na květu se mění, neopýlené
květy mají skvrnu žlutou a poskytují hojnost nektaru a jsou vonné, kdežto u opýlených nebo
starších květů se skvrna zbarvuje do oranžova až červena a květy méně voní a zastavuje se u
nich tvorba nektaru.

Aesculus hippocastanum

Jírovec je původem z hor Balkánu a celá rostlina obsahuje širokou skupinu látek, například aescin,
jež se v podobě extraktu z plodů i s dalšími účinnými látkami pod zkratkou HCSE používá v moderní
farmacii především jako cévní tonikum a antiflogistikum. V kůře je obsažen prozměnu aesculin jež
mimo jiné absorbuje UV záření typu B a proto se přidává do opalovacích krémů.

Aesculus hippocastanum

Nedaleko v Gruzínské zahradě kvete příbuzný jírovec marylandský (Aesculus x marylandica).
Květenství i květy jsou menší a méně nápadné. Jírovec marylandský je kříženec Aesculus glabra
a Aesculus flava.

Aesculus x marylandica

V Gruzínské zahradě se nám právě naskýtá možnost vidět kvést nádhernou pivoňku Mlokosevičovu
(Paeonia mlokosewitschii).

Paeonia mlokosewitschii

Ta je endemickým druhem Gruzie a byla popsána roku 1897 Lomakinem. Rostliny jež popisoval
vyrostly ze semen posbíraných Mlokosevičem a odtud i její druhové jméno.

Paeonia mlokosewitschii

O několik kroků dál, za dětským hřištěm právě začíná kvést další druh pivoňky, pivoňka
dřevitá či křovitá (Paeonia suffruticosa). Pivoňka křovitá je známa pouze z kultury, jde o
hybridní druh v dnešní době s několika tisíci kultivary. Podle dochovaných záznamů byly
tyto pivoňky pěstovány již před více než 2000 lety v Číně, od dob dynastie Chan. Do Evropy
dorazily až roku 1789, do botanické zahrady v Kew. V Čínské lidové medicíně se užívá kořen
pivoňky křovité k léčbě nervových onemocnění.

Paeonia suffruticosa

V prostoru mezi právě zmiňovanou pivoňkou křovitou a plotem lze při troše pozornosti
nalézt kvetoucí rostlinky pupkovce jarního (Omphalodes verna), jež se na území našeho
státu pěstuje od 16. století. Při troše snahy můžete tamtéž vidět i jeho bělokvětou variantu.

Omphalodes verna

V alpinu nám začla kvést chrpa horská (Centaurea montana) a to hned ve dvou barvách.
V původní modré barvě a barvě bílé, kultivar ´Alba´. V lidové medicíně se chrpa horská
užívá proti kašli, jako diuretikum, projímadlo a tonikum posilující celé tělo.

Centaurea montana

Centaurea montana ´Alba´

Na několika místech alpina kvete snědek chocholičnatý (Ornithogalum umbellatum),
cibulovina původní v Evropě, Malé Asii a severní Africe.

Ornithogalum umbellatum

V Bulharské zahradě je v plném květu temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa).
Temnoplodec je původem z vlhkých lesů Severní Ameriky a v Evropě se začal pěstovat po
roce 1700. Jedná se o ovocnou dřevinu jejíž černé plody mají i léčebné účinky, je bohatým
zdrojem antioxidantů či vitamínu C.

Aronia melanocarpa

Několik kroků od aronie roste a začíná kvést další zajímavá ovocná dřevina, mišpule obecná
či německá (Mespilus germanica). Jako ovocná dřevina se ve střední Evropě pěstuje od 12.
století. Plody zrající po prvních podzimních mrazech jsou cenným zdrojem vlákniny a dá se
z nich připravit chutná zavařenina.

Mespilus germanica

Z dalších právě kvetoucích dřevin s plody použitelných jako ovoce nutno zmínit citronečník
trojlistý (Poncirus trifoliata). Trnitý keř původem z Koreje a Číny můžete vidět u cesty za
správní budovou směrem k tenisovým kurtům. I přes trpkou a pryskyřičnatou chuť plodů se
z nich dá vyrobit marmeláda nebo je možné si jimi dochuťit čaj. V domovině se rostlina užívá
jak v kuchyni tak i v lidovém léčitelství.

Poncirus trifoliata

V Brněnské zahradě za jezírkem kvete úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), rostlina z čeledi
pryskyřníkovité s obsahem podobných jedovatých látek jako má pryskyřník prudký. Otravy byly
zaznamenány především u ovcí a skotu.

Trollius altissimus

V trávníku pod borovicemi nedaleko Brněnské zahrady a i jinde v botanické zahradě kvete
téměř neznámá listová zelenina batolka prorostlá (Claytonia perfoliata). Původem je ze
Severní Ameriky a ke konzumaci se používají listy přízemní růžice, ale jen do doby než rostlina
začne kvést.

Claytonia perfoliata

Claytonia perfoliata

Na několika místech botanické zahrady nyní kvetou rhododendrony. V Zahrádkách můžeme
například vidět kvést pěnišník jakutský či jakušimský kultivar ´Tina Heinje´ (Rhododendron
yakushimanum) vyšlechtěný v roce 1962 v Německu

Rhododendron yakushimanum ´Tina Heinje´

nebo pěnišník japonský kultivar ´Geisha Orange´ (Rhododendron japonicum).

Rhododendron japonicum ´Geisha Orange´

V Zahrádkách kvete i kalina tušalaj kultivar ´Variegatum´ (Viburnum lantana) s žlutopestrými listy.

Viburnum lantana ´Variegatum´

Téměř na proti kalině kvete velmi nenápadnými květy aukuba japonská kultivar ´Variegata´
(Aucuba japonica) s listy hustě žlutě skvrnitými.

Aucuba japonica ´Variegata´

Na konci botanické zahrady za zahradou pro nevidomé kvete malý stromeček štědřence
odvislého (Laburnum anagyroides). Dřevina z čeledi bobovité je původní v jižní Evropě.
Rostlina je pro obsah alkaloidu cytisinu a laburnaminu celá jedovatá.

Laburnum anagyroides

Na konec ještě jedna fotografie tulipánu ze Zahrádek jež mě zaujal svými barvami.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama