Aktuálně z botanické zahrady - 22. týden

4. června 2017 v 19:56 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Na břehu Mlýnského potoka kvete bez černý (Sambucus nigra), mnohostranně využitelný
keř původní v Evropě a západní Asii.
V potravinářství se využívají plody jako náhražka dražšího ovoce v ovocných směsích,
šťáva z plodů se využívá jako barvivo, lze z nich vyrobit sirup, marmeládu, likér či víno.
Ve farmacii a lidovém léčitelství se užívají především květy a plody. Sušené květy mají
močopudné účinky, rozpouští hleny, podporují pocení, snižují horečku či mírní kašel. Studený
neslazený čaj z květů pomáhá při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti či při pomalém
trávení. Syrové plody mají projímavý účinek, po jejich usušení či vaření se tento účinek ztrácí.
Jinak šťáva z plodů lze užít při léčení migrén a nervových nemocí, např. zánětu trojklaného
nervu. Na dřevě bezu roste jedlá houba ucho Jidášovo, plody jsou vítanou potravou ptáků jež
trusem roznáší semena bezu a tím napomáhají jeho šíření, jednoduše řečeno jde o
neuvěřitelně všestranně využitelný keř.

Sambucus nigra

Nedaleko roste i bez černý kultivar ´Laciniata´(Sambucus nigra) jež má na rozdíl od
běžného bezu černého listy hluboce vykrajované, ale využít lze stejně jako původní druh.

Sambucus nigra ´Laciniata´

Na svahu pod Alpinem začíná kvést hlohyně šarlatová kultivar ´Orange Glow´
(Pyracantha coccinea) jež vyniká sytě oranžovými plody, kultivar byl vyšlechtěn
roku 1930. Plody hlohyně šarlatové je možné dle některých zdrojů zpracovávat na
džemy či kompoty, podle jiných zdrojů jsou nejedlé a ve větších množství mohou
způsobit zrdavotní obtíže, především u malých dětí. Plody chutnají jako moučné,
nesladké jablko.

Pyracantha coccinea ´Orange Glow´

U Ronda kvete pustoryl věncový kultivar ´Aureus´ (Philadelphus coronarius), keř z
jižní a jihovýchodní Evropy a Kavkazu u nás lidově zvaný nepravý jasmín. Bílé až nažloutlé
květy jsou silně vonné a kultivar ´Aureus´ má navíc zlatožluté listy.

Philadelphus coronarius ´Aureus´

Nedaleko od pustorylu směrem k Brněnské zahradě kvete malý exemplář
růže svraskalé (Rosa rugosa). Růže svraskalá je původem z Dálného východu kde
roste na pobřežních písčinách v nadmořské výšce okolo 100 metrů. U nás se tato růže,
kvetoucí v barě purpurově karmínové, pěstuje od přelomu 19. a 20. století. Jejími
plody jsou velké masité oranžově červené šípky využitelné stejně jako šípky našich
planých růží. Můžeme je sušit na čaj či znich vyrábět marmelády a sirupy.

Rosa rugosa

V Bulharské zahradě na břehu Mlýnského potoka, ale i v zahradě Lotyšské kvete
drobnými bílými květy složenými ve velké laty rodgersie noholistá (Rodgersia podophylla).

Rodgersia podophylla

Trsnatě rostoucí trvalka je původem z Japonska, Koreje a severovýchodní Číny kde
roste v lesích na stinných a vlhkých místech, často okolo potoků. Tato robustní trvalka
má velké dlanitě složené listy o velikosti až 40 centimetrů.

Rodgersia podophylla

V Lotyšské zahradě nyní kvete zářivě červenokvětý kuklík šarlatový (Geum coccineum),
trvalka původem z jihu Balkánského poloostrova, severu Malé Asie a Kavkazu.

Geum coccineum

Podél cesty v zahradě pro nevidomé právě kvetou až dva metry vysoké květenství
liliochvostce mohutného (Eremorus robustus) složené z tisíců narůžovělých květů.
Liliochvostec mohutný roste původně v polopouštích Střední Asie a jako okrasná
rostlina se pěstuje od roku 1870.

Eremorus robustus

Přímo v Zahradě pro nevidomé kvete len žlutý (Linum flavum), původní Evropská vytrvalá
bylina s dřevnatým oddenkem jež u patří k silně ohroženým druhům naší květeny. Upřednostňuje
především teplé a slunné polohy na kamenitých, středně hlubokých půdách, například suché a
slunné stráně a lesní okraje.

Linum flavum

Tamtéž můžeme vidět kvést i šantu zkříženou (Nepeta x faassenii), zahradního křížence
druhu Nepeta racemosa a Nepeta nepetella. Na rozdíl od jiných druhů šant jsou její semena
převážně sterilní a tedy není natolik invazním druhem. Množení provádíme pouze řízkováním.

Nepeta x faassenii

Také zde můžeme vidět kvést nenápadnými zelenavými květy podepřenými velkými,
lesklými, bělavými listeny stříbřenku klubíčkatou (Paronychia kapela subsp. serpyllifolia).
Rostlinka pocházející z pohoří jižní Evropy kde vyhledává ke svému růstu sklanatá stanoviště
a sutě v nadmořských výškách od 1000 do téměř 3000 metrů. My ji můžeme na našich
zahrádkách s úspěchem využít k pokrytí menších ploch či vyplnění spár v kamenné dlažbě.

Paronychia kapela subsp. serpyllifolia

Podobně můžeme využít na zahradě i úrazník šídlovitý (Sagina subulata) tvořící nízké
mechovité porosty právě v tuto dobu poseté drobnými bílými květy. Úrazník šídlovitý
roste nejlépe na slunci v propustné půdě s dostatkem vláhy. Rozmnožit si ho můžeme
velmi snadno dělením.

Sagina subulata
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama