Aktuálně z botanické zahrady - 23. týden

11. června 2017 v 16:12 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE

Na kovové konstrukci u jihovýchodní zdi správní budovy tento týden vykvetla
aktinidie čínská (Actinidia chinensis), česky nazývaná někdy jako čínský angrešt
nebo běžněji jako kiwi. Druh je původní v Číně kde se pěstuje jednak pro své plody
jako ovoce, ale jsou užívány i v tradiční čínské medicíně k posílení obranyschopnosti
organismu. Ve své domovině roste aktinidie čínská v keřových porostech především
dubových lesů.

Aktinidia chinensis

Jen pár kroků od aktinidie čínské právě kvete líčidlo jedlé (Phytolaca esculenta)
původem z oblasti jihovýchodní Asie. V Českých zemích se pěstuje od 30. let 20. století.
Pěstuje se především jako rostlina okrasná, její plody se dají pro jejich intenzivní
červenofialovou barvu použít jako barvivo k dobarvování likérů, vín či cukrovinek.
Plody rádi konzumují ptáci a tak líčidlo rozšiřují do blízkého i dalekého okolí od
původní rostliny.

Phytolaca esculenta

Na svahu Alpina směrem k expozici travin kvete netvařec křovitý (Amorpha fruticosa),
opadavý keř původem ze Severní Ameriky kde roste především na vlhčích a stinných lokalitách,
ve stinných roklích, na březích jezer a vodních toků. Do Českých zemích byl prvně přivezen
roku 1865 a v roce 1932 byl poprvé zjištěn zplanělý ve volné přírodě. Netvařec křovitý patří
do čeledi bobovité a tak jako jiné druhy této čeledi i on žije v symbióze s bakteriemi vázající
vzdušný dusík, což mu umožňuje růst i na živinami chudých substrátech. Za květu je rostlina
hojně vyhledávaná včelami a med z netvařce je tmavě zbarvený a kvalitní.

Amorpha fruticosa

Další jistě zajímavou dřevinou kvetoucí v tomto období je křehovětvec žlutý (Cladrastis lutea)
původem jako netvařec křovitý ze Severní Ameriky a stejně jako on je i křehovětvec z čeledi
bobovité. Své jméno dostal křehovětvec díky své náchylnosti k lámání dlouhých větví při silnějším
větru. Dřevo křehovětce žlutého obsahuje žluté barvivo mající za následek intenzivně žluté
zbarvení jádrového dřeva. Dřevo je jinak těžké a tvrdé a užívá se v řezbářství. Na podzim se jeho
listy zbarvují do medově žluté barvy.

Cladrastis lutea

Na břehu Mlýnského potoka i v Gruzínské zahradě nyní kvete drobnými kvítky tomel obecný
(Diospyros lotus), keř až nízký strom z čeledi ebenovité původem z Číny. Tomel obecný plodí
malé bobule mdlé chuti, to jeho příbuzný tomel japonský dává plody až 5 centimetrů velké a
chutné známé pod jménem kaki.

Diospyros lotus

V Gruzínské zahradě kvete křídlatec trojlistý (Ptelea trifoliata), opadavý keř původní ve
Střední a Severní Americe dnes pěstovaný pro okrasné účely. Dříve se jeho plody, nažky
přidávali do chmele při vaření piva pro jeho lepší chuť. Listy se dříve užívaly v lidovém
léčitelství jako prostředek k vypuzování cizopasných červů ze střev.

Ptelea trifoliata

V zahradě Bulharské na břehu Mlýnského potoka začal kvést tavolníkovec jeřábolistý
(Sorbaria sorbifolia) původem z východní Sibiře a Číny. V Evropě je pěstován od konce
18. století jako okrasný keř jež ovšem na příhodných lokalitách velmi snadno zplaňuje.

Sorbaria sorbifolia

V Zahrádkách rozkvetlo několik exemplářů trojpuku drsného (Deutzia scabra), okrasného
keře původem z Číny a Japonska. První exemplář pěstovaný v Českých zemích byl vysazen
v Hluboké nad Vltavou roku 1865.

Deutzia scabra

V Alpinu rozkvetl krásně růžovými květy tavolník japonský kultivar ´Golden Princess´
(Spiraea japonica) s listy v barvě zlatožluté.

Spiraea japonica ´Golden Princess´

Na několika místech v Alpinu kvetou nyní zvonky broskvolisté (Campanula persicifolia).
Můžeme je zde vidět jak v barvě modré tak i s čistě bílými květy.

Campanula persicifolia

Bílými květy se může pochlubit i kohoutek věncový kultivar ´Alba´ (Lychnis coronaria)
lidově nazývaný alpský koukol. Vděčná trvalka jež je celá bíle plstnatá a kvetoucí od
června až do září.

Lychnis coronaria ´Alba´

Bílé květy složené do kuželovitého květenství má v Alpinu kvetoucí tužebník obecný
(Filipendula vulgaris). V dnešní době se pěstuje jako okrasná trvalka pro suchá a výsluná
místa, ale dříve se užíval v lidovém léčitelství kořen proti parazitickým červům, k
rozpouštění ledvinových kamenů či k léčbě epilepsie, z květů se vařil čaj na podporu pocení.

Filipendula vulgaris

Na opačné straně Alpina kvete žlutými květy, trvalka respektive stálezelený polokeřík,
routa vonná (Ruta graveolens) původem z jižní Evropy. Léčivá rostlina užívaná proti
křečem při bolestech žlučníku a ledvin, pro zvýšení pružnosti cév či pro snížení menstruačních
obtíží. Užívá se v gastronomii jako hořké koření na hotová jídla či se ve středověku přidávala
do piva a kořeněných vín nebo se užívala proti duchům. Především čerstvá rostlina obsahuje
látky zvyšující fotosenzitivitu organismu a u citlivých osob může způsobit na pokožce
vystavené slunci vznik půchýřů podobně jako třemdava bílá.

Ruta graveolens

Nedaleko od routy vonné kvete velkými žlutými květy pupalka sivá (Oenothera tetragona)
původem z východu Severní Ameriky.

Oenothera tetragona

Roztroušeně v Alpinu nyní kvete modřenec chocholatý (Muscari comosum) někdy řazený
do samostatného rodu Leopoldia, česky potom modravec chocholatý. Neobvyklý vzhled
květenství jistě upoutá pozornost každého kolemjdoucího. Ve vrchní části květenství se
nachází sterilní modrofialové květy připomínající chocholku, v dolní části jsou květy fertilní
čili plodné.

Muscari comosum

Na břehu Mlýnského potoka rozkvetl první květ lilie zlatohlavé (Lilium martagon),
euroasijský druh lilie jež je nejenom na území našeho státu zákonem chráněný. V minulosti
byla užívaná jako léčivá rostlina především v porodnictví.

Lilium martagon

V Gruzínské zahradě rozvetla hlíznatá popínavá bylina smldinec (jam) kavkazský
(Dioscorea caucasica) původem jak již jméno napovídá z Kavkazu. Hlízy obsahují jedovatý
alkaloid dioscorin jež se ovšem teplem ničí.

Dioscorea caucasica

O něco dále směrem k Rondu začíná kvést robustní trvalka katrán tatarský (Crambe tataria),
euroasijský druh s drobnými bílými a vonnými květy složenými ve velkou vrcholovou latu. Po
dozrání semen se suchá lodyha odlomí od kořenů a je unášena větrem a semena přitom postupně
vypadávají, rostliny využívající k šíření svých semen tohoto způsobu se říká stepní běžci.

Crambe tataria

Nedaleko od katránu u plotu kvete žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium), občas
pěstovaná trvalka jež se v minulosti užívala k barvení vlny a látek.

Thalictrum aquilegiifolium

V trávníku u Ronda a roztroušeně i jinde v botanické zahradě kvete a plodí jahodka indická
(Duchesnea indica), drobná trvalka připomínající jahodník je původem z jižní a jihovýchodní
Asie. Do Evropy se dostala koncem 18. století. Zlatožluté květy se na rostlině objevují od
května až do října.

Duchesnea indica

Po odkvětu na rostlině dozrávají kulovité, červené plody podobné jahodám. Jejich chuť je
ovšem mdlá a u citlivých osob může zkonzumování většího množství plodů vyvolat zažívací
potíže. Jahodka indická se dá s úspěchem použít jako půdopokryvná rostlina okrasná jak
květem tak i plodem.

Duchesnea indica

V Brněnské zahradě kvete mákovník velšský (Meconopsis cambrica) rostlina celkovým vzhledem
podobná mákům, především máku islandskému. Je původem ze západní Evropy a snadno se
sám šíří samovýsevem.

Meconopsis cambrica

V Zahradě pro nevidomé, ale i v Alpinu rozkvetla podeňka (Tradescantia x andersoniana)
původem z jihovýchodu Severní Ameriky. Jedná se o křížence podeňky virginské s dalšími
druhy podeňek (T. ohiensis či T. subaspera).

Tradescantia x andersoniana
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Danča Danča | Web | 12. června 2017 v 10:16 | Reagovat

Kytkám tedy vůbec nerozumím, ale jejich krása je nepopiratelná. A takový barvičky, nádhera....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama