Červenec 2017

Motýl a květ

30. července 2017 v 15:26 | Marek Coufal |  ZAMYŠLENÍ
Na zahrádce jsem vysadil budleje.
Pro jejich barvy a vůně , pro motýly , které lákají.
Keře rostly , každé léto květy plnily vzduch intenzivní vůní.
Letošní zimu omrzly a na jaře se jen zvolna vzpamatovávaly. Dříve bujné , letos jen nesměle
vyrážely drobné proutky. Stejně tak nejkrásnější a největší z nich , dlouho čekala a teprve nyní
jí rozkvetl první květ.
Je večer , pomalu padá soumrak , nebe šedivé . Jdu po zahradě . Můj zrak upoutá fialový
květ a na něm ... motýl.
Žlutý krasavec , Otakárek ovocný . Plachý motýl , který se tu objevil už loni. Přilétl , zdržel se
okamžik a zmizel.
Teď tu sedí , klidně , nehýbá se.
Rychle běžím pro fotoaparát a pomaličku se přibližuji.
Motýl sedí klidně dál. Asi pro vlhkost a chlad se rozhodl , že zůstane přes noc.
Pokouším se vytvořit snímek , ale světla je už málo.
Zlehka se dotknu jeho křídel . On je rozevře , odkryje krásu uvnitř a opět je zavře.
Nádherný okamžik.
Je druhý den odpoledne a já nemohu věřit svým očím. Motýl zůstal. Na stejném místě.
I když je slabý vítr a opět zataženo , podmínky pro fotografování jsou mnohem lepší.
Motýl klidně sedí , občas s grácií pohne křídly.




Bedlivě mě pozoruje velkýma očima. Nebojí se.




Snad , jakoby se chtěl pochlubit , předvádí mi svou krásu.
A já se zatajeným dechem se ji pokouším zachytit.





Další den je květ prázdný . Asi paprsky slunce osušily jeho křídla a mohl odlétnout.
A já , vždy , když pohlédnu na fotografie si připomenu ten kouzelný okamžik.
A usměju se , protože vím ...ten jediný květ ho nalákal ... a umožnil naše setkání.

Aktuálně z botanické zahrady - 29. a 30. týden

30. července 2017 v 7:29 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
Roztroušeně na několika místech botanické zahrady roste a nyní též kvete divizna velkokvětá
(Verbascum densiflorum), dvouletá léčivá rostlina z čeledi krtičníkovitých. Divizna velkokvětá
je důležitým zdrojem pylu pro včely v letním období, její květy lze použít k aromatizaci likérů
či k barvení látek a vlasů. Semena divizny jsou pro obsah rotenonu jedovatá a v dřívějších
dobách se jich užívalo z omamování ryb. Běžně se užívá květu divizny jako léčivé drogy při léčbě
kašle a katarů dýchacích cest, droga má i protizánětlivé a antivirové účinky.

Verbascum densiflorum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu vykvetla černucha damašská (Nigella damascena)
letnička původem z východního Středomoří. Pěstována je v zahradách již od 16. století, a na
vhodných místech se sama množí samovýsevem. Její suché tobolky lze s úspěchem použít do
suchých vazeb. Její příbuzná černucha setá (Nigella sativa) se užívá v lidovém léčitelství i v
gastronomii, jako náhražka černého pepře.

Nigella damascena

Další letničkou kvetoucí v letničkovém kruhu je aksamitník tenkolistý (Tegetes tenuifolia)
původem z Mexika. Jedná se o nenáročnou nízkou letničku jež můžeme pěstovat i v zeleninových
záhonech kde odpuzuje mšice, desinfikuje půdu a svými kořenovými výměšky odpuzuje háďátka.

Tagetes tenuifolia

Při troše štěstí můžeme v botanické zahradě spatřit další zajímavou letničku křížatku
obecnou (Commelina communis). Původem je z východní Asie, ale na vhodných lokalitách
se může velmi rychle šířit a je někdy považována za invazní rostlinu.V Japonsku a Číně
se z květů získává modré barvivo užívané často k barvení kůží. V Japonsku se z květů
vyrábí zvláštní papír zvaný Awabana. V Číně a Indii se jí užívá jako zeleniny a pícniny.

Commelina communis

Na záhonu s výsadbou jiřin (Dahlia) v Bulharské zahradě začínají kvést první odrůdy.
Prvně vykvetl kultivar ´Purpinka´, nízká kompaktní jiřina s výškou 30-40 centimetrů jež
můžeme s úspěchem pěstovat i v nádobách.

Dahlia ´Purpinka´

Druhým kultivarem jež již vykvetl je ´Gallery Art Nouveau´ taktéž kompaktního vzrůstu a
výškou okolo 40 centimetrů.

Dahlia ´Gallery Art Nouveau´

V Bulharské zahradě naproti hmyzímu hotelu na malém letničkovém záhonu kvetou též
jiřiny, zde se jedná o jiřinu proměnlivou (Dahlia pinnata) původem z Mexika odkud byla
dovezena do Evpropy, respektive do Španělska roku 1798. Křížením s Dahlia coccinea dala
vzniknout nespočtu zahradních kultivarů jiřin. Na tomto záhomu jí můžeme vidět v mnoha
barvách.

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Dahlia pinnata

Na témže letničkovém záhonu kvete gazánie pevná (Gazania rigens) původem z Jižní Afriky
kde roste jako trvalka, v našich podmínkách se pěstuje jako letnička buď z výsevu semen na
jaře nebo u kultivarů z řízků odebíraných z matečných rostlin na přelomu léta a podzimu.
Krásu jejich velkých a pestře zbarvených květů můžeme, ale obdivovat pouze za slunečného
počasí, jinak jsou květy uzavřeny.

Gazania rigens

Hned vedle tohoto letničkového záhonu kvete komule Weyerova (Buddleia x weyeriana)
kultivar ´Sungold. Komule Weyerova je kříženec Buddleja davidii a Buddleja globosa. Kultivar
´Sungold´ kvete žlutými květy a byl objeven v šedesátých letech 20. století v Holandsku.

Buddleia x weyeriana ´Sungold´

Přímo naproti přes cestičku potom začíná kvést nově vysazený ostrůvek z mnoha kultivarů
komule Davidovi (Buddleia davidii). Komule Davidova je původem z Číny, jde o krásně
kvetoucí keř lákající svou vůní množství hmyzu především motýlů a v noci potom obvzláště lišaje.
Rod Buddleia byl pojmenován na počest anglického duchovního a botanika Adama Buddlea.

Buddleia davidii ´Royal Red´

Buddleia davidii ´Purple Emperor

Buddleia davidii ´Nanho White´

Buddleia davidii ´Lochinch´

Buddleia davidii ´Border Beauty´

Buddleia davidii ´Black Knight´

Dostih růží XI

23. července 2017 v 14:29 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Závodní pole je v poslední fázi dostihu , v cílové rovině.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Pořadí zatím beze změn. Ve vedení EVENING STAR , za ní PULLMAN ORIENT EXPRESS ,
JARDINS DE BAGATELLE , BLACK LADY , BLACK NUIT , TIFFANY , ASTRONOMIA ,
PRINCE JARDINIER.

V době , když první sadové růže začaly rozkvétat , byl květen. Jarní období končilo ,
ale ve vzduchu bylo ještě stále cítit jarní vůně . To zvláštní silné kouzlo přírody , která
se po zimním spánku probudila.
Svěží , plná síly , snažící se , aby nic nezmeškala.
Všude plno shonu , úsilí , radosti ze života.
Rozkvetla růže Hugova.



Pak následovaly první horké , prosluněné dny , teplé večery plné vůní , teď už letních.
Po horečném úsilí jarních dnů , dny ztišení , podvečerního klidu , teplého , mírného větru.
Příroda , teď už klidná , nechávala zrát čas.



Přišly rozpálené dny plné tetelícího se vzduchu . Bouřky s hromovým rachotem , večery
naplněné svěžím vlhkým vzduchem. Okouzlující rána , s kapkami , které noc vytvořila.


EVENING STAR

A růže kvetly. Objevovaly se stále nová a nová poupata , která postupně rozkvétala
do plné krásy .
Vzduch byl naplněný omamnou růžovou vůní.
A květy vadly a okvětní plátky se postupně snášely na zem , aby je za chvíli nahradily nové,
svěží.



Ještě je léto , ale už nyní , když ráno slunce vychází a nebo večer klade své dlouhé paprsky
je ve vzduchu cítit jiná vůně . Vůně plnosti léta , které směřuje ke svému naplnění.
I růže , ve své přehlídce krásy bojují v závěru , ve snaze , vydat ze sebe všechno , před
příchodem prvních známek podzimu.

Dosti růží X

16. července 2017 v 12:42 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Dostihové pole se tísní v poslední zatáčce před cílovou rovinou.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na vedoucí pozici stále EVENING STAR . Její výdrž a touha po vítězství je obdivuhodná.
Startovní pole vodí zhruba od poloviny dostihu a nemíní se vzdát. Svojí dokonalostí a noblesou
odráží všechny útoky soupeřek . Je otázkou, zda vydrží se silami až do konce.
I v této, pro růže pokročilé době ji vykvétají nová a nová poupata.

EVENING STAR

EVENING STAR

Těsně za ní, se jí neúnavně lepí na paty PULLMAN ORIENT EXPRESS a za ní JARDINS DE BAGATELLE .
Na čtvrtém místě nyní temně rudá BLACK LADY , která se probojovala před svoji stájovou kolegini
BLACK NUIT .

BLACK LADY

Za nimi těsně při barieře TIFFANY . Ta má zatím stále hodně sil a zřejmě vyčkává s razantním útokem
do cílové roviny.

TIFFANY

Stále bojuje ASTRONOMIA . Na první pohled nenápadná růže. Její krása spočívá v jednoduché eleganci.
Bílé květy se směrem ke středu zabarvují do jemně růžové a toto něžné zabarvení vyniká za jakéhokoliv
denního osvětlení. Je natolik výjmečná , že zaujme nejen na barevných fotografiích , ale i na černobílých.

ASTRONOMIA

Protože u bariery už není ani skulina , PRINCE JARDINIER bočí a snaží se zaútočit na vedoucí skupinu
z vnějšku. Přitom ztrácí síly , které ji budou jistě chybět v závěrečném souboji v cílové rovině.

PRINCE JARDINIER

Aktuálně z botanické zahrady - 28. týden

16. července 2017 v 9:39 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Gruzínské zahradě začíná kvést atraktivní zástupce rodu hortenzie, hortenzie Sargentova
(Hydrangea sargentiana). Původem je tento velký keř, rostoucí spíše do šířky jak do výšky, z
Číny. Jeho výhony jsou hustě porostlé chlupy a i listy jsou na rubu sametově chlupaté. Květenství
může být až 25 centimetrů široké s plodnými květy bledě fialovými s modrými prašníky.

Hydrangea sargentiana

Hydrangea sargentiana

Za expozicí okrasných trav nyní kvete několik rostlin, spíše plevelné, štětky plané
(Dipsacus fullonum). Původní je tato rostlina v Evropě, Malé Asii a Íránu. Její sušené
strbouly se s oblibou užívají do suchých květinových vazeb. Zajímavostí u celého rodu štětka
je, že jejich květy vykvétají prvně v prostřed strboulu a až následně se kvetení zároveň přesouvá
do nahorní a dolí části strboulu.

Dipsacus fullonum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu začali kvést další druhy bylin. Mezi ty s největší
vyriabilitou květů jistě patří ostálka sličná (Zinnia elegans). Původem je tato letnička z
Mexika a od 18. století je pěstovaná i v Evropě.

Zinnia elegans

Ostálku je možno bez problémů množit výsevem i vlastnoručně sbíraných semen jen
nemůžeme očekávat, že vzhled takto získaných rostlin bude stejný jako jejich rodičů.
Ostálka se výborně hodí k řezu jelikož vydrží dlouho ve váze. Ostálka sličná byla též v
roce 2015 první rostlinou jež vykvetla na mezinárodní vesmírné stanici (ISS), vypěstoval
jí tam astronaut Scott Kelly.

Zinnia elegans

Další letničkou se spíše méně nápadnými květy připomínající malé kopretinky je kopretina
(Chrysanthemum paludosum). Tato kopretinka je původem z jižní Evropy a dorůstá do výšky
pouhých 20 centimetrů. Vyžaduje dostatek vlhkosti a slunce a je jí možno s úspěchem pěstovat
i v nejrůznějších nádobách.

Chrysanthemum paludosum

Původem ze severu Jižní Ameriky (Ekvádor, Kolumbie a Peru) je další již kvetoucí letnička
jež v našich krajích doslova zdomácněla, lichořeřišnice větší (Trapaeolum majus). Do Evropy
byla jako okrasná rostlina dovezena roku 1864. Později se začala pěstovat i pro její léčivé účinky.
Obsahové látky v lichořeřišnici působí jako rostlinné antibiotikum a rostlina se užívá především
při nemocech močových a dýchacích cest. Její poupata i nezralé plody se dají nakládat do
octového nálevu jako náhrada za kapary.

Trapaeolum majus

I další kvetoucí okrasná letnička je i rostlinou léčivou, je jím brutnák lékařský (Borago officinalis).
Původem Středozemní rostlina již dávno v naších krajích zdomácněla a používá se nejenom v
kuchyni, ale právě i jako léčivá rostlina. Obsahové látky působí projímavě, protizánětlivě a mají
uklidňující a posilující účinky. Brutnákové semeno se osvědčilo při regulaci metabolismu například
při revmatismu a astmatu. Čestvá brutnáková štáva se užívá jako uklidňující prostředek při
neurastenii a působí prý i jako mírné antidepresivum. Ze semen se získává olej s vysokým obsahem
nenasycených mastných kyselin.

Borago officinalis

Poslední dnes představovanou rostlinou, též z letničkového kruhu, je měsíček lékařský
(Calendula officinalis), rostlina jak okrasná tak i léčivá. Její původ je dnes nejasný, snad
je původní v oblasti jižní Evropy, nyní se pěstuje na všech kontinentech, ráda taktéž zplaňuje.
Jedná se nenáročnou letničku jež vykvétá deset týdnů od výsevu a jejíž květy lze použít i k
řezu. K léčebným účelům se sbírá květ, jehož obsahové látky mají protizánětlivé a bakteriostatické
vlastnosti a jsou schopné léčit rány a působit proti otokům. Měsíček se užívá též při hromadění
žilní krve a křečovým žilám. Dobře působí přiložení rozmačkaného květu na vosí či včelí píchnutí.
Měsíček se s oblibou využívá i v kosmetice. Od starověku se měsíček používá i jako koření a občas
i jako levná náhražka za šafrán.

Calendula officinalis

Dostih růží IX

9. července 2017 v 18:56 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Na obloze se objevila temná mračna. Brzy zakryla palčivé paprsky slunce.
Drobné kapky deště se během chvíle změnily v prudký déšť, který dopadal
na celé závodní pole.


/ Ilustrační fotografie Marek Coufal /

Pod vedením EVENING STAR vběhlo závodní pole do poslední zatáčky. Na druhém
místě PULLMAN ORIENT EXPRESS , za ní JARDINS DE BAGATELE , BLACK NUIT.
Do razantního útoku na vedoucí skupinu přešla TIFFANY.
TIFFANY , horký favorit dostihu , který oplývá vším, co může růže nabídnout. Nádherný
tvar poupat i květů , jemné pastelové tóny , intenzivní vůně.

TIFFANY

Další růže pokryté kapkami deště ji následují.

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

JUBILÉ PRINCE DE MONACO

LOUIS DE FUNES

LOUIS DE FUNES

LOUIS DE FUNES

LOUISE DE FUNES

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

DOUBLE DELIGHT

BOLSHOI TEATER

BOLSHOI TEATER

BOTERO

PIERRE DE RONSARD

Déšť ustává. Kapky pomalu stékají z květů a listů.


Závodní pole se tísní v zatáčce. Všichni hledají co nejvýhodnější pozici před
nástupem do cílové roviny.

ESCAPADE

ESCAPADE

SCHNEEPRINZESSIN

SCHNEEPRINZESSIN

LE ROUGE ET LE NOIR

LE ROUGE ET LE NOIR

NORITA

SAMURAI

ABRAHAM DARBY

Aktuálně z botanické zahrady - 27. týden

9. července 2017 v 8:54 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Alpinu je ve vrcholném květu třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) všeobecně
známá léčivá rostlina s původním areálem výskytu v Evropě a Asii. Člověk jí svou činností
však rozšířil snad do všech oblastí mírného pásu na zemi. V některých oblastech je vedena
jako rostlina invazní nebo alspoň jako významná plevelná rostlina. Třezalka tečkovaná se
množí jednak vegetativně růstem bočních kořenů a úlomky kořenů, ale hlavně generativně
kdy je jedna rostlina schopna vytvořit až 34 000 semen s klíčivostí až 30 let. V medicíně se
v současnosti třezalka tečkovaná užívá při léčbě lehké až středně těžké deprese, při stavech
úzkosti a i její antivirové účinky nejsou zanedbatelné. Hlavními účinnými látkami jsou
hypericin a hyperforin. Ovšem u osob se světlou pletí či s přecitlivělostí na světlo může užívání
třezalky po vystavení kůže slunci způsobit její zarudnutí.

Hypericum perforatum

V Lotyšské zahradě kvete jiný druh třezalky, malý opadavý keř, třezalka kalíškatá
(Hypericum calycinum). Nízký keřík s 5 až 7 centimetrů velkými žlutými květy je původem
ze Středomoří.

Hypericum calycinum

V Alpinu a v Zahradě pro nevidomé kvete, respektive začíná dokvétat čistec vlnatý
(Stachys byzantina) původem z Malé Asie, velice často pěstován jako okrasná rostlina
na sušších a slunných místech. Celá rostlina je stříbrně plstnatá a lze ji množit jednak
oddělky či řízky, ale i výsevem semen.

Stachys byzantina

Další rostlinou kvetoucí nyní v Alpinu a snášející suché půdy na výslunní je jistě netřesk
zahradní (Sempervivum x hybridum) vzniklý křížením původních druhů netřesků, jež přirozeně
rostou od Pyrenejí přes Alpy a Karpaty až po Kavkaz. Netřesky se velmi snadno množí
dceřinými růžicemi. Jakmile růžice doroste do určité velikosti či dosáhne patřičného stáří
vykvete, vytvoří semena a odumírá.

Sempervivum x hybridum

V Gruzínské zahradě nyní kvete smetanově bílými zvonkovitými květy juka vláknitá
(Yucca filamentosa) s původním výskytem na jihovýchodu USA, ale velmi často je
pěstovaná jako velmi dekorativní a exoticky vyhlížející trvalka i u nás.

Yucca filamentosa

V podstatě hned vedle juky kvete řebříček bertrám (Achillea ptarmica), respektive jeho
plnokvětý kultivar ´The Pearl´ . Je to jedna z tradičních květin selských zahrádek vhodná
i k řezu.

Achillea ptarmica ´The Pearl´

V letničkovém kruhu z přímého výsevu za zahradou Gruzínskou směrem k Rondu kvete
svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Původem je ze Severní Ameriky a ve volné
přírodě ČR byla zaznamenána již roku 1891. Jedná se velmi rychle rostoucí rostlinu jež
začíná kvést již za 55 až 60 dnů od výsevu. Svazenka vratičolistá je často pěstovaná nejenom
jako okrasná rostlina, ale především jako pícnina či rostlina na zelené hnojení a obvzláště
pak jako rostlina medonosná. Květy mají velké množství nektaru jež obsahuje až 40% cukrů.

Phacelia tanacetifolia

Na treláži oddělující Rondo od zahrady Bulharské kvete křivouš kořenující (Campsis radicans).
Dřevnatá liána jež může dorůst do výšky až deseti metrů je původem ze Severní Ameriky kde
roste v lesích a na březích říčních toků, je u nás často pěstovaná jako okrasná rostlina pro své
velké oranžovočervené trubkovité květy. Celá rostlina je pro savce jedovatá.

Campsis radicans

V Lotyšské zahradě, a to hned na dvou místech, začíná kvést sasanka japonská
(Anemone hupehensis). Až 120 centimetrů vysoká trvalka nesoucí krásné růžovobílé až
3 centimetry velké květy původem z jižní a střední Číny. Ve své domovině roste na
travnatých svazích a okrajích vodních toků v horských oblastech v nadmořských výškách
až 2600 metrů.

Anemone hupehensis

Sasanka japonská se rozšiřuje svými kořenovými výhonky do okolí a je na příhodných
stanovištích schopna rychle obsadit i větší plochy, ze kterých se ovšem těžko odstraňuje.

Anemone hupehensis

Další zajímavou trvalkou v Lotyšské zahradě je jistě jarmanka větší (Astrantia major)
naše původní rostlina užívaná v lidovém léčitelství na zlepšení trávení, jako močopudný
prostředek či při alergické rýmě. Její rozkvétající květenstvý se dájí použít k řezu, ve váze
nám vydrží asi týden.

Astrantia major

Z nižších trvalek nyní kvetoucích v Lotyšské zahradě nutno zmínit krásnoočko
přeslenité (Coreopsis verticillata) kultivar ´Moonbeam´ se světle žlutým květem,
tvaru velké sedmikrásky, a výškou do 30 centimetrů. Z krásy těchto květů se můžeme
těšit od zaátku léta až do příchodu chladných podzimních dnů.

Coreopsis verticillata ´Moonbeam

Roztroušeně v Lotyšské zahradě roste hezká trvalka, jež je současně i rostlinou léčivou,
třapatka nachová (Echinacea purpurea). Tato široce pěstovaná rostlina je původem ze
Severní Ameriky odkud ji do Evropy dovezl obchodník s léky Joseph Meyer jež se o jejích
léčebných účíncích dozvěděl od prérijních indiánů jež jí úžívaly při rýmě, bolesti v krku,
proti hadímu ušktnutí či k léčbě ran a zánětů. V lidovém léčitelství se nyní užívá jako
podpůrná bylina při nachlazení, infekcích dýchacích a močových cest. Účinné látky v
třapatce povzbuzují imunitní systém a tak napomáhají při léčbě výše zmíněných nemocí.
Kvetoucí třapatka je i velmi atraktivní pro motýly, jež jí s oblibou vyhledávají.

Echinacea purpurea

Dostih růží VIII

2. července 2017 v 16:51 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Ilustrační fotografie Marek Coufal

Dostihové pole se blíží k poslední zatáčce.
Na vedoucí pozici vytrvale EVENING STAR , následovaná PULLMAN ORIENT EXPRESS.
Na třetí místo se probojovala JARDINS DE BAGATELE , za ní BLACK NUIT , NELA , GLORIA DEI ,
TIFFANY , PRINCE JARDINIER a ASTRONOMIA , která se nemíní vzdát. Také SWAN LAKE ,
tísněná ze všech stran urputně bojuje.


SWAN LAKE

Dešťové srážky jsou letos nedostatečné, dráha je proto suchá a tvrdá. Mnoho účastnit se s tím
jen těžko vyrovnává.Přesto s velikým úsilím stále bojuje BEETROSE STADT NORDLINGEN ,
COLETTE , REBECCA , NATIONAL STOLZ , PINK SEA a THE QUEEN ELISABHET.


BEETROSE STADT NORDLINGEN

COLETTE

REBECCA

NATIONAL STOLZ

PINK SEA

THE QUEEN ELISABHET

Hlouběji v závodním poli MANOU MAILLAND , CANARY , ELLE , MONIKA , PARURE , WERBEK ,
PRINC KLAUS .

MANOU MAILLAND

CANARY

ELLE

MONIKA

PARURE

PARURE

WERBEK

PRINC KLAUS

Při sledování urputného souboje, lze zahlédnout zajímavé okamžiky.


Poradna 1

2. července 2017 v 11:20 | Jiří Malaska |  PORADNA
V minulém týdnu jsme dostaly na náš email (botanicka.zahrada.ol@gmail.com) dotaz od naší
čtenářky Evy Haškové s prosbou o určení rostliny z jejích fotografií. Rostlinu vyfotila 4. června v
Dolní Moravě, v lese poblíž lesní asfaltové cesty.

Polygonatum verticillatum foto Eva Hašková

Rostlinu jsem určil jako kokořík přeslenitý (Pologonatum verticillatum), druh z čeledi
konvalinkovité rostoucí původně v horách Evropy a Asie, v hluboce zaříznutých údolých a
inverzních polohách sestupující až do nížin. Kokořík přeslenitý je vytrvalá oddenkatá bylina
s lysou, přímou lodyhou 30-100 cm vysokou. Listy jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté 5-12 cm
dlouhé, lysé na vrcholu špičaté a uspořádané v 3-8četných přeslenech. Květy jsou nicí,
vyrůstající ve dvoukvětých svazečcích v úžlabí listů. Okvětí válcovité až zvonkovité, okvětní
lístky z 9/10 srostlé v trubku, trubka zelenobílá s okvětními cípy ven vyhnutými, tmavěji zelené
než okvětní trubka. Kvete v květnu a červnu, nekdy až do července. Plodem je kulovitá bobule,
7-10 mm v průměru, zpočátku červená ve zralosti modročerná.



Celá rostlina je jedovatá, především bobule. V tibetské lidové medicíně se užívají sušené
oddenky obsahující diosgenin, ale i glykosidy při vyhublosti a proti stárnutí. Celá rostlina má
diuretické vlastnosti. V naší botanické zahradě můžete vidět příbuzný kokořík mnohokvětý
(Polygonatum multiflorum).
Jestli máte také nějaký dotaz z oblasti botaniky a zahradničení, neváhejte a zašlete nám jej na
náš email botanicka.zahrada.ol@gmail.com a pokud to bude v našich odborných silách rádi vám
na něj odpovíme.

Aktuálně z botanické zahrady - 26. týden

2. července 2017 v 10:14 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
U paty svahu Alpina za správní budovou začala kvést klejicha hedvábná (Asclepias syriaca),
vytrvalá bylina, s výškou až 2 metry, původem ze Severní Ameriky kde byla pěstovaná jako
přadná rostlina. Využíval se chmýr ze semen jako náhrada bavlny, především jako
vycpávkový materiál. Na našem území se pěstuje od 18. století a ve volné přírodě byla
zaznamenána poprvé v roce 1901. Celá rostlina obsahuje toxické glykosidy asclepiadin a vincetoxin.
V minulosti byl kořen používán v lidovém léčitelství na zahleněné průdušky, ale při špatném
dávkování docházelo k přiotrávení pacientů projevující se zvracením a průjmy, proto se od
užívání upustilo. Nebezpečné může být i bílé mléko vytékající z poraněné rostliny, jež obsahuje
až 2% kaučuku, to může u citlivých osob vyvolat po potřísnění pokožky alergickou reakci. Nektar
květů je oblíbenou potravou včel a motýlů, housenky některých motýlů se živý listy klejichy a
vstřebávají z ní i toxiny jako obranu před predátory, v domovině jde například o monarchu stěhovavého.

Asclepias syriaca

V zahradě Gruzínské rozkvétá právě velký ostrůvek hortenzie stromkové kultivaru ´Grandiflora´
(Hydrangea arborescens), původní druh je původem ze Severní Ameriky a u nás byla poprvé
vysazena roku 1835 v Pražské Královské oboře. Kultivar ´Grandiflora´ má narozdíl od původního
druhu v květenství převahu květů sterilních, ty jsou zprvu citónově zelené, v plném květu bílé a
po odkvětu hnědnou.

Hydrangea arborescens ´Grandiflora´

Hned vedle výše zmíněné hortenzie, ale i v Lotyšské zahradě či na břehu Mlýnského potoka v
zahradě Bulharské nyní kvete tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), naše původní léčivá bylina
používaná ke snížení horečky, při nachlazení, při chronickém průjmu, působí jako mírné
sedativum a proto se užívá při revmatických bolestech kloubů. Rostlina obsahuje salicylaldehyd
a methylsalicylát jež mají podobné účinky jako kyselina salicylová, jež je základem léků Aspirin
a Acylpyrin. Rostliny se pro svoji příjemnou vůni užívají též v kosmetice.

Filipendula ulmaria

U Ronda, schován mezi ostatními stromy, roste a právě kvete opadavý nízký strom
cicimek čínský či datlový (Ziziphus zizyphus nebo Ziziphus jujuba). Cicimek je, jak již
jeho jméno napovídá, původem z Číny odkud byl podél Hedvábné stezky šířen směrem
na západ až do Středomoří. ve své domovině je pěstován již několik tisíciletí především
pro své plody nazývané čínské či červené datle. Plody se jedí čerstvé, sušené i kandované.
Plody se užívají i v lidovém léčitelství při léčení řady nemocí, především hypertenze. Listy
jsou používány ke krmení ovcí a skotu, či jako náhradní krmivo při chovu bource morušového.
Listy obsahují asi 1,5% látky zizifinu jež paralyzuje činnost chuťových buněk vnímající
sladkou chuť, když je požvýkáme nebudeme cítit sladkou chuť následně snězeného pokrmu.

Ziziphus zizyphus

U Brněnské zahrady kvetou hned dva druhy vrbin. První je vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata),
původem Evropská a Asijská bylina zavlečená, ale i do Severní Ameriky. Vrbina tečkovaná se
pěstuje jako nenáročná a přitom krásná trvalka typická pro venkovské zahrady. Ve volné přírodě
ČR je ovšem silně ohroženým druhem. Rozmnožuje se jak semeny tak podzemními výběžky, na
zahradě si jí můžeme rozmnožit dělením trsů.

Lysimachia punctata

Druhou vrbinou je Lysimachia ciliata kultivar ´Firecracer´ s červeným listem a svítivě
žlutými květy. Původní druh je ze Severní Ameriky. Celý rod Lysimachia zahrnuje asi 180 druhů,
s těžištěm výskytu v Číně kde jich roste 138 drůhů.

Lysimachia ciliata ´Firecracer´

Na kraji Lotyšské zahrady ve stínu borovic nyní kvete čechrava japonská kultivar
´Vesuvius´ (Astilbe japonica).


Astilbe japonica ´Vesuvius´

Kousek za čechravou kvete zářivě žlutými květy chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala)
s těžištěm původního výskytu na Kavkaze kde roste na loukách nad hranicí lesa ve výškách od
2000 do 2300 metrů nad mořem.

Centaurea macrocephala

Za zídkou u Mlýnského potoka v Lotyšské zahradě kvete škumpa ocetná zvaná i orobincová
(Rhus typhina) původní v Severní Americe, u nás pěstovaná od roku 1835 kdy byl první exemplář
vysazen v Praze v Královské oboře. U citlivých osob může styk rostliny s pokožkou vyvolat alergickou
reakci. Z plodů severoameričtí indiáni připravovali nápoj tzv. indiánskou limonádu. Kořeny se
používaly k barvení, jako žluté barvivo.

Rhus typhina

Dále můžeme v Lotyšské zahradě vidět kvést turan zahradní (Erigeron x hybridus)

Erigeron x hybridus

nebo krásně žlutě kvetoucí krásnoočko velkokvěté (Coreopsis grandiflora) původem ze
Severní Ameriky kde roste na prériích. Jedná se o krátkověkou trvalku jejíž životnost na
stanovišti můžeme prodloužit pravidelným odstraňováním odkvetlých květů, aby se rostlina
nevysilovala tvorbou semen, nicméně pokud necháme semena dozrát můžeme se si znich na
jaře vypěstovat rostlinky nové, jež nám při včasném výsevu vykvetou ještě v témže roce.

Coreopsis grandiflora

Ze statnějších trvalek můžeme v Lotyšské zahradě vidět nyní kvést oman pravý (Inula helenium)
původní Evropskou a Asijskou rostlinu pěstovanou jednak pro zdobné žluté květy, ale i pro její léčivost.
K léčení se užíval sušený oddenek dvouletých až tříletých rostlin především proti chronickému kašli,
k usnadnění vykašlávání či k podpoře trávení a tvorbě žluči. V droze obsažené alantolaktony ovšem
dráždí sliznice a ve vyších dávkách způsobují zvracení, průjmy a křeče proto se od jeho užívání upustilo,
v současnosti se užívá pouze v homeopatii.

Inula helenium

Další léčivou rostlinou je prcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides) lidově nazývaná maralý kořen.
Jde o endemit z jižní Sibiře. Léčivé látky jsou obsaženy v celé rostlině, ale užívá se kořen, mají posilující
účinky na centrální nervovou soustavu. Užívá se jako tonizující a adaptogenní prostředek při tělesné
slabosti, vyčerpanosti organismu či při rekonvalescenci po operacích nebo po intoxikaci, ke snížení
cukru a cholesterolu v krvi a mnoha dalších problémech.

Rhaponticum carthamoides

Dále kvete v Lotyšské zahradě kyprej vrbice (Lythrum salicaria) euroasijský druh užívaný v lidovém
léčitelství k zastavení průjmu, při vnitřních krváceních, zánětu žaludku a střev či jako obklad na
nehojící se rány. Z kořenů se získávalo červené barvivo na látky a z květů potravinářské barvivo.
V Severní Americe, kde byl kyprej vrbice poprvé zaznamenán roku 1814, se stal invazní rostlinou a
byl i zařazen mezi 100 světově nejinvazivnějších druhů.

Lythrum salicaria

Poslední dnes zmíněnou trvalkou, též rostoucí a kvetoucí v Lotyšské zahradě, je ožanka
kalamandra (Teucrium chamaedrys) aromatická rostlina z čeledi hluchavkovité jež byla v
minulosti užívaná v lidovém léčitelství při problémech s trávením. Od toho se ovšem upustilo
pro nebezpečí požkození jater při vyšších dávkách. Zevně se však užívá nadále při zánětech,
aftách či revmatismu v podobě obkladů.

Teucrium chamaedrys