Aktuálně z botanické zahrady - 26. týden

2. července 2017 v 10:14 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
U paty svahu Alpina za správní budovou začala kvést klejicha hedvábná (Asclepias syriaca),
vytrvalá bylina, s výškou až 2 metry, původem ze Severní Ameriky kde byla pěstovaná jako
přadná rostlina. Využíval se chmýr ze semen jako náhrada bavlny, především jako
vycpávkový materiál. Na našem území se pěstuje od 18. století a ve volné přírodě byla
zaznamenána poprvé v roce 1901. Celá rostlina obsahuje toxické glykosidy asclepiadin a vincetoxin.
V minulosti byl kořen používán v lidovém léčitelství na zahleněné průdušky, ale při špatném
dávkování docházelo k přiotrávení pacientů projevující se zvracením a průjmy, proto se od
užívání upustilo. Nebezpečné může být i bílé mléko vytékající z poraněné rostliny, jež obsahuje
až 2% kaučuku, to může u citlivých osob vyvolat po potřísnění pokožky alergickou reakci. Nektar
květů je oblíbenou potravou včel a motýlů, housenky některých motýlů se živý listy klejichy a
vstřebávají z ní i toxiny jako obranu před predátory, v domovině jde například o monarchu stěhovavého.

Asclepias syriaca

V zahradě Gruzínské rozkvétá právě velký ostrůvek hortenzie stromkové kultivaru ´Grandiflora´
(Hydrangea arborescens), původní druh je původem ze Severní Ameriky a u nás byla poprvé
vysazena roku 1835 v Pražské Královské oboře. Kultivar ´Grandiflora´ má narozdíl od původního
druhu v květenství převahu květů sterilních, ty jsou zprvu citónově zelené, v plném květu bílé a
po odkvětu hnědnou.

Hydrangea arborescens ´Grandiflora´

Hned vedle výše zmíněné hortenzie, ale i v Lotyšské zahradě či na břehu Mlýnského potoka v
zahradě Bulharské nyní kvete tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), naše původní léčivá bylina
používaná ke snížení horečky, při nachlazení, při chronickém průjmu, působí jako mírné
sedativum a proto se užívá při revmatických bolestech kloubů. Rostlina obsahuje salicylaldehyd
a methylsalicylát jež mají podobné účinky jako kyselina salicylová, jež je základem léků Aspirin
a Acylpyrin. Rostliny se pro svoji příjemnou vůni užívají též v kosmetice.

Filipendula ulmaria

U Ronda, schován mezi ostatními stromy, roste a právě kvete opadavý nízký strom
cicimek čínský či datlový (Ziziphus zizyphus nebo Ziziphus jujuba). Cicimek je, jak již
jeho jméno napovídá, původem z Číny odkud byl podél Hedvábné stezky šířen směrem
na západ až do Středomoří. ve své domovině je pěstován již několik tisíciletí především
pro své plody nazývané čínské či červené datle. Plody se jedí čerstvé, sušené i kandované.
Plody se užívají i v lidovém léčitelství při léčení řady nemocí, především hypertenze. Listy
jsou používány ke krmení ovcí a skotu, či jako náhradní krmivo při chovu bource morušového.
Listy obsahují asi 1,5% látky zizifinu jež paralyzuje činnost chuťových buněk vnímající
sladkou chuť, když je požvýkáme nebudeme cítit sladkou chuť následně snězeného pokrmu.

Ziziphus zizyphus

U Brněnské zahrady kvetou hned dva druhy vrbin. První je vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata),
původem Evropská a Asijská bylina zavlečená, ale i do Severní Ameriky. Vrbina tečkovaná se
pěstuje jako nenáročná a přitom krásná trvalka typická pro venkovské zahrady. Ve volné přírodě
ČR je ovšem silně ohroženým druhem. Rozmnožuje se jak semeny tak podzemními výběžky, na
zahradě si jí můžeme rozmnožit dělením trsů.

Lysimachia punctata

Druhou vrbinou je Lysimachia ciliata kultivar ´Firecracer´ s červeným listem a svítivě
žlutými květy. Původní druh je ze Severní Ameriky. Celý rod Lysimachia zahrnuje asi 180 druhů,
s těžištěm výskytu v Číně kde jich roste 138 drůhů.

Lysimachia ciliata ´Firecracer´

Na kraji Lotyšské zahrady ve stínu borovic nyní kvete čechrava japonská kultivar
´Vesuvius´ (Astilbe japonica).


Astilbe japonica ´Vesuvius´

Kousek za čechravou kvete zářivě žlutými květy chrpa žlutokvětá (Centaurea macrocephala)
s těžištěm původního výskytu na Kavkaze kde roste na loukách nad hranicí lesa ve výškách od
2000 do 2300 metrů nad mořem.

Centaurea macrocephala

Za zídkou u Mlýnského potoka v Lotyšské zahradě kvete škumpa ocetná zvaná i orobincová
(Rhus typhina) původní v Severní Americe, u nás pěstovaná od roku 1835 kdy byl první exemplář
vysazen v Praze v Královské oboře. U citlivých osob může styk rostliny s pokožkou vyvolat alergickou
reakci. Z plodů severoameričtí indiáni připravovali nápoj tzv. indiánskou limonádu. Kořeny se
používaly k barvení, jako žluté barvivo.

Rhus typhina

Dále můžeme v Lotyšské zahradě vidět kvést turan zahradní (Erigeron x hybridus)

Erigeron x hybridus

nebo krásně žlutě kvetoucí krásnoočko velkokvěté (Coreopsis grandiflora) původem ze
Severní Ameriky kde roste na prériích. Jedná se o krátkověkou trvalku jejíž životnost na
stanovišti můžeme prodloužit pravidelným odstraňováním odkvetlých květů, aby se rostlina
nevysilovala tvorbou semen, nicméně pokud necháme semena dozrát můžeme se si znich na
jaře vypěstovat rostlinky nové, jež nám při včasném výsevu vykvetou ještě v témže roce.

Coreopsis grandiflora

Ze statnějších trvalek můžeme v Lotyšské zahradě vidět nyní kvést oman pravý (Inula helenium)
původní Evropskou a Asijskou rostlinu pěstovanou jednak pro zdobné žluté květy, ale i pro její léčivost.
K léčení se užíval sušený oddenek dvouletých až tříletých rostlin především proti chronickému kašli,
k usnadnění vykašlávání či k podpoře trávení a tvorbě žluči. V droze obsažené alantolaktony ovšem
dráždí sliznice a ve vyších dávkách způsobují zvracení, průjmy a křeče proto se od jeho užívání upustilo,
v současnosti se užívá pouze v homeopatii.

Inula helenium

Další léčivou rostlinou je prcha saflorovitá (Rhaponticum carthamoides) lidově nazývaná maralý kořen.
Jde o endemit z jižní Sibiře. Léčivé látky jsou obsaženy v celé rostlině, ale užívá se kořen, mají posilující
účinky na centrální nervovou soustavu. Užívá se jako tonizující a adaptogenní prostředek při tělesné
slabosti, vyčerpanosti organismu či při rekonvalescenci po operacích nebo po intoxikaci, ke snížení
cukru a cholesterolu v krvi a mnoha dalších problémech.

Rhaponticum carthamoides

Dále kvete v Lotyšské zahradě kyprej vrbice (Lythrum salicaria) euroasijský druh užívaný v lidovém
léčitelství k zastavení průjmu, při vnitřních krváceních, zánětu žaludku a střev či jako obklad na
nehojící se rány. Z kořenů se získávalo červené barvivo na látky a z květů potravinářské barvivo.
V Severní Americe, kde byl kyprej vrbice poprvé zaznamenán roku 1814, se stal invazní rostlinou a
byl i zařazen mezi 100 světově nejinvazivnějších druhů.

Lythrum salicaria

Poslední dnes zmíněnou trvalkou, též rostoucí a kvetoucí v Lotyšské zahradě, je ožanka
kalamandra (Teucrium chamaedrys) aromatická rostlina z čeledi hluchavkovité jež byla v
minulosti užívaná v lidovém léčitelství při problémech s trávením. Od toho se ovšem upustilo
pro nebezpečí požkození jater při vyšších dávkách. Zevně se však užívá nadále při zánětech,
aftách či revmatismu v podobě obkladů.

Teucrium chamaedrys
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kamila Kamila | Web | 3. července 2017 v 16:00 | Reagovat

Skvělé, tleskám, ani tam nemusím chodit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama