Aktuálně z botanické zahrady - 28. týden

16. července 2017 v 9:39 | Jiří Malaska |  REPORTÁŽE
V Gruzínské zahradě začíná kvést atraktivní zástupce rodu hortenzie, hortenzie Sargentova
(Hydrangea sargentiana). Původem je tento velký keř, rostoucí spíše do šířky jak do výšky, z
Číny. Jeho výhony jsou hustě porostlé chlupy a i listy jsou na rubu sametově chlupaté. Květenství
může být až 25 centimetrů široké s plodnými květy bledě fialovými s modrými prašníky.

Hydrangea sargentiana

Hydrangea sargentiana

Za expozicí okrasných trav nyní kvete několik rostlin, spíše plevelné, štětky plané
(Dipsacus fullonum). Původní je tato rostlina v Evropě, Malé Asii a Íránu. Její sušené
strbouly se s oblibou užívají do suchých květinových vazeb. Zajímavostí u celého rodu štětka
je, že jejich květy vykvétají prvně v prostřed strboulu a až následně se kvetení zároveň přesouvá
do nahorní a dolí části strboulu.

Dipsacus fullonum

V letničkovém kruhu z přímého výsevu začali kvést další druhy bylin. Mezi ty s největší
vyriabilitou květů jistě patří ostálka sličná (Zinnia elegans). Původem je tato letnička z
Mexika a od 18. století je pěstovaná i v Evropě.

Zinnia elegans

Ostálku je možno bez problémů množit výsevem i vlastnoručně sbíraných semen jen
nemůžeme očekávat, že vzhled takto získaných rostlin bude stejný jako jejich rodičů.
Ostálka se výborně hodí k řezu jelikož vydrží dlouho ve váze. Ostálka sličná byla též v
roce 2015 první rostlinou jež vykvetla na mezinárodní vesmírné stanici (ISS), vypěstoval
jí tam astronaut Scott Kelly.

Zinnia elegans

Další letničkou se spíše méně nápadnými květy připomínající malé kopretinky je kopretina
(Chrysanthemum paludosum). Tato kopretinka je původem z jižní Evropy a dorůstá do výšky
pouhých 20 centimetrů. Vyžaduje dostatek vlhkosti a slunce a je jí možno s úspěchem pěstovat
i v nejrůznějších nádobách.

Chrysanthemum paludosum

Původem ze severu Jižní Ameriky (Ekvádor, Kolumbie a Peru) je další již kvetoucí letnička
jež v našich krajích doslova zdomácněla, lichořeřišnice větší (Trapaeolum majus). Do Evropy
byla jako okrasná rostlina dovezena roku 1864. Později se začala pěstovat i pro její léčivé účinky.
Obsahové látky v lichořeřišnici působí jako rostlinné antibiotikum a rostlina se užívá především
při nemocech močových a dýchacích cest. Její poupata i nezralé plody se dají nakládat do
octového nálevu jako náhrada za kapary.

Trapaeolum majus

I další kvetoucí okrasná letnička je i rostlinou léčivou, je jím brutnák lékařský (Borago officinalis).
Původem Středozemní rostlina již dávno v naších krajích zdomácněla a používá se nejenom v
kuchyni, ale právě i jako léčivá rostlina. Obsahové látky působí projímavě, protizánětlivě a mají
uklidňující a posilující účinky. Brutnákové semeno se osvědčilo při regulaci metabolismu například
při revmatismu a astmatu. Čestvá brutnáková štáva se užívá jako uklidňující prostředek při
neurastenii a působí prý i jako mírné antidepresivum. Ze semen se získává olej s vysokým obsahem
nenasycených mastných kyselin.

Borago officinalis

Poslední dnes představovanou rostlinou, též z letničkového kruhu, je měsíček lékařský
(Calendula officinalis), rostlina jak okrasná tak i léčivá. Její původ je dnes nejasný, snad
je původní v oblasti jižní Evropy, nyní se pěstuje na všech kontinentech, ráda taktéž zplaňuje.
Jedná se nenáročnou letničku jež vykvétá deset týdnů od výsevu a jejíž květy lze použít i k
řezu. K léčebným účelům se sbírá květ, jehož obsahové látky mají protizánětlivé a bakteriostatické
vlastnosti a jsou schopné léčit rány a působit proti otokům. Měsíček se užívá též při hromadění
žilní krve a křečovým žilám. Dobře působí přiložení rozmačkaného květu na vosí či včelí píchnutí.
Měsíček se s oblibou využívá i v kosmetice. Od starověku se měsíček používá i jako koření a občas
i jako levná náhražka za šafrán.

Calendula officinalis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama