Srpen 2017

Aktuálně z botanické zahrady - 33. a 34. týden

27. srpna 2017 v 10:54 | Jiří Malaska |  AKTUÁLNĚ Z BOTANICKÉ ZAHRADY 2017
V Rozáriu začínají zrát první šípky botanických růží, zralé šípky již má růže Hugova
(Rosa Hugonis), která vykvétá na jaře jako první již koncem dubna světle žlutými květy.
Tato růže je původem ze střední Číny kde roste v křovinách, lesních lemech a na stráních
v nadmořských výškách od 600 do 2300 metrů. Její čínské jméno je "huang qiang wei".

Rosa hugonis

V Rozáriu u plotu s tenisovými kurty, ale i na svahu Alpina směrem k Mlýnskému potoku
začínají dozrávat dřínky, plody dřínu obecného (Cornus mas). Dřínky jsou jedlé s natrpklou
sladkokyselou chutí a s vysokým obsahem vitamínu C. Využívají se k výrobě kompotů, sirupů
a džemů. Ze semen ukrytých v podlouhlých peckách se dá pražit náhražka kávy.

Cornus mas

V Alpinu se začínají objevovat první květy ocúnu jesenního (Colchicum autumnale) krásné
cibuloviny ovšem velmi jedovaté. Ocún je původem Evropský druh a obsahuje na 20 alkaloidů,
zejména kolchicin či demecolcin a glykosid kolchikosid, jež jsou tak jedovaté, že 5 gramů
semen jsou smrtelnou dávkou pro dospělého člověka. V medicíně se užívá pouze čistý kolchicin
nebo výtažek ze semen nebo květů s pevně stanoveným obsahem kolchicinu při akutním záchvatu
dny. Kolchicin je tzv. mitotický jed, to znamená že zastavuje dělení buněčných jader v metafázi
což způsobuje polyploidii, znásobení počtu sad chromozómů, čehož se využívá v genetice a šlechtění.

Colchicum autumnale

V Gruzínské zahradě kvete plamének bolševníkolistý (Clematis heracleifolia) původem
z východní Číny.

Clematis heracleifolia

V Bulharské zahradě vykvetli další odrůdy jiřinek (Dahlia) s květy nejrůznějších barev, tvarů
a velikostí.

Dahlia ´Black Narcissus´

Dahlia ´Honka White´

Dahlia ´Tamburo´

Dahlia ´Sweetheart´

Dahlia ´Mary Evelyn´

Dahlia ´Lupin Ben´

Dahlia ´Larry´s Love´

Dahlia ´Irish Miss´

Dahlia ´Hy Mom´

Dahlia ´Hugs and Kisses´

Dahlia ´Hawaii´

Dahlia ´Golden Scepter´

V Lotyšské zahradě vykvetla liliovka srstnatá (Tricyrtis hirta) někdy nazývaná "hadí lilie".
Liliovka je původem z Himaláje a východní Asie. Jedná se o léčivou trvalku rostoucí nejlépe v
polostínu a živné dostatečně vlhké půdě, ale v zimě by jsme ji měli proti přebytečné vlhkosti
chránit, např. přikrývkou z chvojí.

Tricyrtis hirta

V Zahrádkách kvete velkými květy ibišek bahenní (Hibiscus moscheotus), vytrvalá mokřadní
rostlina původem z USA s květy o průměru až 20 centimetrů. Nejlépe prospívá na slunci a s
půdou vlhkou či s pravidelnou zálivkou. Ibišek bahenní je rostlinou medonosnou lákající opylovače.

Hibiscus moscheotus

V Zahradě pro nevidomé kvete plesnivka perlová (Anaphalis margaritacea), okrasná trvalka
původem ze Severní Ameriky a východní Asie.

Anaphalis margaritacea

Nedaleko od plesnivky perlové začínají doslova svítit plody mochyně židovské či mochyně
židovské třešně (Physalis alkekengi). Plodem je oranžová bobule ukrytá v uzavřeném oranžovém
až červeném kalichu připomínající lampiónek. Celá rostlina je jedovatá pro obsah alkaloidu
solaninu a physalinu či hořkého withanolidu. Vyjímkou jsou plně zralé plody jež se užívají v
lidovém léčitelství jako močopudný prostředek při revmatismu, dně a potížích s ledvinovými
kameny.

Physalis alkekengi

Listnatec pichlavý - málo známá okrasná i léčivá rostlina

23. srpna 2017 v 10:26 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Listnatec pichlavý (Ruscus aculeatus) je málo známá pokojová okrasná rostlina se zajímavými
obsahovými látkami a léčivými vlasnostmi původem ze Středomoří, severního Turecka, severní
Afriky a Azor.


Listnatec pichlavý je stálezelený polokeř vysoký až 80 centimetrů z čeledi liliovité. Jeho
větvičky jsou hranaté, zelené se zakrnělými listy v podobě šupin v jejichž úžlabí vyrůstají
listům podobné fylokladie. Fylokladie jsou 1-2 centimetry dlouhé ostnitě zašpičatělé, lesklé,
zelené útvary stonkového původu. Na střední žilce fylokládií vykvétají drobné jednopohlavné
květy se zeleným až černým okvětím.

kvetoucí listnatec pichlavý

Plodem je kulovitá, červená, lesklá bobule 1-1,5 cm v průměru.

plody listnatce pichlavého

Listnatec pichlavý si můžete naživo prohlédnout ve sbírkových sklenících Výstaviště
Flora Olomouc, konkrétně v subtropickém skleníku.
Větvičky s fylokladii se používají do květinových vazeb. Listnatec se množí buď dělením
na jaře nebo výsevem semen ihned po dozrání, semena však často přeléhají a klíčí mnohdy
až druhým rokem. Pokud nevysejeme semena ihned po dozrání plodů musíme je
stratifikovat dva měsíce ve vlhkém písku.
Celá rostlina, nejvíce však kořeny a oddenek, obsahuje steroidní saponiny ruscogenin
a neoruscogenin jež jsou zodpovědné za léčivé účinky. Ruscogeniny mají především
vazokontrikční účinek a snižují permeabilitu kapilár.

ruscogenin

Užívá se při otocích a žilní nedostatečnosti provázené bolestmi a pocitem těžkých nohou,
při léčbě premenstruačního syndromu a diabetické retinopatie a při potížích s hemeroidy.
Předpokládá se že extrakt z listnatce by mohl být účinný i při léčbě ortostatické hypotenze.
Mezi další prokázené účinky patří antimikrobiální účinek proti řadě patogenních bakterií a
hub. Fenolické látky obsažené v celé rostlině mají navíc antioxidační a protizánětlivý účinek.
Extrakt z listnatce mohou užívat i těhotné a kojící ženy. Extrakt se užívá i v kosmetice.
V České republice je extrakt z listnatce součástí léčivého přípravku Cyclo 3 Fort jež je určen
k léčbě chronické žilní a lymfatické nedostatečnosti, nepravidelného děložního krvácení a
hemeroidů. Přípravek je na lékařský předpis a je vhodný i pro těhotné ženy jež často trpí
otoky nohou.

Fotostřípky z letní výstavy Flora 2017

20. srpna 2017 v 18:50 | Marek Coufal |  REPORTÁŽE

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon A - Vyznání růžím

Pavilon A - Vyznání růžím

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Pavilon A

Pavilon A

Pavilon E - expozice Botanické zahrady a rozária Olomouc

Čas výsevu ozimého salátu

20. srpna 2017 v 13:19 | Jiří Malaska |  ZAHRADNICTVÍ
Právě v těchto dnech je ten nejlepší čas k výsevu ozimého salátu.
Co to vlastně je ten ozimý salát a proč jej pěstovat?
Ozimý salát je typ hlávkového salátu jež se seje na konci léta, do zimy naroste do velikosti
větší přísady (s asi 5 listy), zimu přečká v této fázi a na jaře s příchodem vhodných podmínek
začne růst a dorůstá do sklizňové zralosti dle aktuálních podmínek během dubna. Důvody proč
pěstovat ozimý salát jsou de facto dva. Prvním je právě rychlost s jakou dorůstá na jaře do
sklizňové zralosti, ve srovnání se saláty vysazovaným z přísady na jaře (v podmínkách nevytápěných
skleníků a ve volné půdě).

stav ozimého salátu odrůdy Humil 28. února ve studeném fóliovníku

stav ozimého salátu odrůdy Humil 20. března ve studeném fóliovníku

stav ozimého salátu odrůdy Humil 3. dubna ve studeném fóliovníku

Druhým důvodem je využití příznivého počasí na konci léta a na podzim pro předpěstování
přísady a zakořenění rostlin na stanovišti na rozdíl od jarního předpěstování sazenic, kdy
potřebujeme vytápěné prostory a mnohdy navíc bojujeme s nedostatkem světla pro malé
rostlinky, jež se vytahují a kvalita přísady se poté snižuje. Navíc při výsadbě přísady z jarního
výsevu musíme počítat s otužováním sazenic před výsadbou na konečné stanoviště a jistého
šoku a přerušení růstu po výsadbě, zvláště přijde-li po několika teplých dnech opět ochlazení.
Toto u ozimého salátu nehrozí, jelikož je po překonané zimě otužilý a dokáže využít k růstu i
teplot jež nejsou pro přísadu z jarní výsadby vhodné.
Ano, můžete podotknout, že hrozí během zimy k vymrznutí ozimého salátu což u salátu z jarní
výsadby nehrozí, ale dle mých dlouholetých zkušeností s pěstováním ozimého salátu jak ve volné
půdě, v nevytápěném fóliovníku tak i v zahradních truhlících, jsou ztráty během i těch
nejnepříznivějších zim maximálně okolo jedné třetiny. Nejvetší riziko je právě při pěstování ve
fóliovnících (či sklenících) a truhlících kde je nutno salát během zimních oblev zalévat aby
nedošlo k jeho uschnutí.
Jaký salát je ten pravý?
Široce rozšířenou odrůdou je ozimý salát Humil. Odrůda Humil je na trhu s osivem snadno
sehnatelná a je to i kvalitní odrůda, kterou mohu doporučit. Lze pěstovat i odrůdu Altenburský jež,
ale nedosahuje kvalit odrůdy Humil. Pokud nechcete kupovat osivo ozimého salátu a máte zbytky
osiva některého z ranných salátů jako Lednický či Safír můžete je zkusit použít jako náhradu za ozimý
salát, u nich je ovšem mnohem větší riziko vymrnutí. Já jsem osobně takto vyzkoušel odrůdu Safír, jež
velmi spolehlivě přezimovala v podmínkách nevytápěného fóliovníku a dala i slušnou úrodu (sezóna
2015/2016).
Jak tedy na to?
Ozimý salát pěstujeme buď z přímého výsevu nebo z předpěstovaných sazenic. Já bych vám
doporučil jeho pěstování z předpěstované přísady jednak z důvodů šetření osivem a jednak snížení
rizika sežrání vzcházejích rostlinek slimáky. Výsev provádíme od poloviny srpna do poloviny září. Já
vysevám v poslední dekádě srpna a ještě jednou v první dekádě září. Vysevám do výsevních misek
na povrch substrátu (samozřejmě substrát bez obsahu rašeliny, jelikož nechceme přeci podporovat
ničení již tak vzácných rašelinišť) nebo kvalitního kompostu, jelikož salát potřebuje ke svému klíčení
světlo osivo nezasypáváme, zalejeme a udržujeme výsev stále vlhký. Výsevní misku můžeme celou
umístit do polyetylenového sáčku aby nedocházelo k vysychání, ale v tomto případě nesmý být výsev
na přímém slunci jinak by mohlo dojít v teplých srpnových dnech doslova k uvaření výsevu, jakmile
osivo začne vzcházet sáček odstraníme.

výsev ozimého salátu odrůdy Humil na počátku klíčení asi 24 hodin po výsevu

Malé rostlinky s vyvynutými děložními lístky (asi týden po výsevu) přepichuji do sadbovačů v
nichž během zhruba čtyř týdnů dorostou a jsou připraveny k výsadbě na konečné stanoviště.

malé rostlinky salátu odrůdy Humil asi týden po přepíchání do sadbovače

Vysazujeme do sponu 0,3x0,25 m buď samostatně na záhon nebo na volná místa po
pěstovaných jednoletých rostlinách. Já s oblibou vysazuji např. na volná místa v bylinkové
zahrádce po měsíčku, koriandru, bazalce a jiných jednoletých bylinkách především na
místa kde počítám v příštím roce s výsadbou sazenic teplomilných druhů jež se vysazují až
v druhé polovině května kdy bude salát již sklizený. Stejně tak můžeme použít ozimý salát
jako předplodinu pro později na jaře vysazované či vysévané zeleniny či jako meziplodinu
širokořádkových plodin ať již vysazovaných již na podzim (např. topinambury) tak vysévaných
či vysazovaných na jaře (např. kukuřice) nebo jako meziplodinu u některých vytrvalých rostlin
jako např. libeček.
Vysazený salát můžeme na záhonu s příchodem chladného podzimního počasí přikrýt netkanou
textílií jež na porostu můžeme ponechat až do příchodu příznivějšího jarního počasí kdy textílii
odstraníme. Já salát nijak nechráním jen okolí rostlin na podzim zamulčuji sekačkou posekaným
listím z listnatých stromů, mulč odstrňuji ze záhonu až po sklizni salátu na jaře.

Chcete si vypěstovat vlastní osivo ozimého salátů?
Není na tom nic těžkého, postup pěstování je stejný jen v době sklizně hlávek některé hlávky
nesklidíte. Pro vlastní samozásobení se osivem ozimého salátu vám bude stačit jedna či dvě hlávky.
Vyberte, ale takovou jež je hezky vyvinutá bez vad a nemocí. Hlávky necháte na záhonu a jen
počkáte až proroste květní svol hlávkou. Pokud je deštivější počasí je vhodné nad vybrané hlávky
umístit stříšku, např. z jednoduchého dřevěného rámu potaženého průhlednou fólií, aby do hlávky
nazatékalo a nezačala hnít. Jakmile vyroste květní stvol je vhodné jej připevnit k nějaké opoře aby
nám jej silnější vítr nevyvrátil. Jak se začnou na stvolu tvořit poupata můžeme odstranit stříšku.
Salát je rostlinou samosprašnou, takže riziko zkřížení s jinou odrůdou salátu je minimální, nicméně
pokud pěstujeme více odrůd salátu na semeno je vhodné je prostorově od sebe oddělit např. jinou
vyšší plodinou nebo vzdáleností alespoň 10 metrů, důležité je též z nejbližšího okolí semenných rostlin
odstranit všechny rostliny lociky kompasové s níž by mohlo dojít ke zkřížení.

semenná rostlina salátu odrůdy Humil v druhé polovině srpna

Semeno sklízíme buď postupně jak dozrává vytrháváním jednotlivých dozrálých květů
(poznáme je tak, že je vyvynuto bílé chmýří podobně jako u pampelišky), semena dosoušíme
a poté je vyšistíme nebo až je většina květů odkvetlá a zralá uřízneme celý stvol a zavěsíme
jej nad podložkou na suchém místě kde jej necháme doschnout a následně semena z květů
vydrolíme či vymlátíme a dočistíme.

semena ozimého salátu odrůdy Humil z domácí produkce

Semena dozrávají na rostlině v průběhu srpna a při dobrém skladování si podržují klíčivost 3-4 roky.

Aktuálně z botanické zahrady - 31. a 32. týden

13. srpna 2017 v 14:15 | Jiří Malaska |  AKTUÁLNĚ Z BOTANICKÉ ZAHRADY 2017
U správní budovy kvete světle fialovými vonnými květy drmek obecný (Vitex angus-castus),
keř původem z Malé Asie a jižní Evropy. Plody tohoto keře se pro ostrou chuť používají jako
náhražka pepře, ale užívají se i jako léčivá droga. Vodné nebo alkoholové výluhy z plodů se
užívají při potížích spojené s menstruací. V homeopatii se užívá při poruchách potence, tvorbě
mléka či při klimakterických potížích.

Vitex angus-castus

Hned za drmkem obeným kvete krásnoplodka Bodinierova (Callicarpa bodinieri), až 2,5 metru
vysoký keř původem z Číny, pěstovaný pro své krásně fialové plody jež keř zdobí dlouho do zimy.

Callicarpa bodinieri

V Expozici nízkých dřevin kvete perovskie zkřížená (Perovskia x hybrida), až 80 centimetrů
vysoký polokeř vyšlechtěný před rokem 1937 Hillierem zkřížením Perovskia abrotanoides a
Perovskia atriplicifolia.

Perovskia x hybrida

V Gruzínské zahradě můžeme obdivovat otvírající se plody pivoňky Mlokosevičovi
(Paeonia mlokosewitschii) z nichž postupně vypadávají černá kulatá semena.

Paeonia mlokosewitschii

Taktéž v Gruzínské zahradě můžeme nyní obdivovat v plném květu kvetoucí třapatku
zářivou kultivar ´Early Bird Gold´ (Rudbeckia fulgida), zářivě žlutě kvetoucí trvalka jež
nejlépe prospívá ve vlhčích půdách na plném slunci.

Rudbeckia fulgida ´Early Bird Gold´

Nedaleko třapatek zářivích roste a i kvete bujně popínavý keř loubince krátkostopečného
(Ampelopsis brevipendunculata var. amuriensis) původem z Mandžuska, Japonska a severní Číny.

Ampelopsis brevipendunculata var. amuriensis

V letničkovém kruhu z přímého výsevu můžeme nyní vidět kvést mimo jiné i kopr vonný
(Anethum graveolens), všeobecně známé koření a léčivou rostlinu užívanou při zažívacích
potížích, k tišení kašle i při nespavosti.

Anethum graveolens

Tamtéž, ale i ve vysazovaném letničkovém záhonu v Zahrádkách můžeme obdivovat
krásné květy krásenky zpeřené (Cosmos bipinnatus), oblíbené letničky používané i k řezu.
Původem je krásenka z jihozápadu USA, Mexika, Guatemale a Kostariky kde roste v trávnících,
na skalách, pastvinách i ruderálních stanovištích a to až do nadmořské výšky 3000 metrů. Do
Evropy byla přivezena v 18. století.

Cosmos bipinnatus

V Zahrádkách můžeme vidět kvést skočec obecný (Ricinus communis) nenáročnou okrasnou
rostlinu ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie kde roste jako nízká dřevina, v našich
klimatických podmínkách se pěstuje jako rychle rostoucí letnička. Vylisováním semen se dá
získat ricinový olej jež působí jako silné projímadlo a zevně je ho možno použít na vyrážky,
proti tvorbě lupů a na zrohovatělou kůži.

Ricinus communis

Podél cesty v Zahradě pro nevidomé právě kvete ibišek syrský (Hibiscus syriacus) původem
z Číny a Indie a u nás pěstovaný v mnoha kultivarech a často se na zahrádkách rozšiřující
samovýsevem. Ibišek syrský je národní květinou Jižní Koreje.

Hibiscus syriacus

Hibiscus syriacus ´Woodbridge´

Dostih růží XII

4. srpna 2017 v 18:52 | Marek Coufal |  DOSTIH RŮŽÍ 2017
Posledních dvěstě metrů před cílem.
Je slyšet zvonění na cílové věži.
Nyní jde o všechno a tempo dostihu se stále zvyšuje.

Ilustrační fotografie Marek Coufal

Na vedoucí pozici EVENING STAR , elegantní bílo - žlutá kráska , za ní PULLMAN ORIENT
EXPRESS v pastelových odstínech žluté a růžové , JARDINS DE BAGATELLE , decentně světle
růžová.

EVENING STAR

PULLMAN ORIENT EXPRESS

JARDINS DE BAGATELLE

Mohutně povzbuzovaná TIFFANY se dostává na čtvrté místo. Za ní v těsném závěsu temně
rudá BLACK LADY , jediná z rudých růží , která se drží ve vedoucí skupině.

TIFFANY

BLACK LADY

PRINCE JARDINIER ztratila několik délek v posledním oblouku , ale ztrátu pomalu dotahuje.
Nyní bojuje hlava - hlava s ASTRONOMIÍ.

PRINCE JARDINIER

Za nimi nepřehledná skupina , ale je možné , že některá z bojujících ještě překvapí a zasáhne
do pořadí.