Barevné plody dřevin - Dřín obecný

10. září 2017 v 10:15 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Dřín obecný nebo též jarní (Cornus mas) patřící do čeledi dřínovité (Cornaceae) je rozkladitý
keř až malý strom vysoký 2-6 metrů výjmečně až 10 metrů, mající velmi tvrdé dřevo a dožívající se
stáří až 100 let. Borku má žlutohnědou až tmavohnědou a ve vyšším věku se odlupující v tenkých
šupinách. Letorosty má tenké, slabě 4hranné, zelené později šedavé. Pupeny má vstřícné,
květní pupeny jsou větší a kulatější jak listové a jsou usazeny na brachyblastech. Listy celokrajné,
eliptycké až vejčité, na líci svěže zelené a lesklé na rubu bledší a v paždí žilek s chomáčky bílých
chlupů. Kvete v březnu až dubnu, ještě před olistěním, jasně žlutými květy složenými v malé
husté okolíky.

kvetoucí dřín

Obvykle v září dozrávají plody - dřínky, podlouhlé, soudečkovité peckovice až 3 cm dlouhé a
až 1,5 cm široké a lesklé. Dřínky mají ve zralosti karmínově červenou barvu, jsou jedlé,
sladkokyselé, používané jako ovoce, ale i jako léčivá droga.

zralé plody dřínu - dřínky

Dřínka obsahuje elipsoidní pecku 7-15 mm dlouhou, podélně mělce rýhovanou, žlutohně
barvy. Stěny pecky jsou houbovitě děrované a dírky jsou vyplněné pryskyřičnou hmotou.
Pecka obsahuje dvě semena.

pecky dřínu

Dřín je rostlinou teplomilnou a suchomilnou, roste na teplých výslunných křovinatých
stráních, skalnatých svazích, lesních pláštích a v prosvětlených suchých lesích či lesostepních
světlinách. Původem je dřín druhem Evropským a Západoasijským.
Pěstují se jak okrasné kultivary s různě zbarvenými listy i třeba žlutými plody tak kultivary
velkoplodé (např. ´Joliko´ a ´Děvín´) pěstované jako ovoce. Dřín obecný je v ČR druhem chráněným.
Dřínky obsahují organické kyseliny (např. jablečnou, vinnou a gallovou), iridoidy loganin,
morronisid a verbenalin, hořčinu cornin, třísloviny, pryskyřice a v nemalé míře i vitamín C.
Jako léčivá droga se užívají sušené plody jednak ve formě prášku tak formou čaje. Droga tlumí
některé druhy závratí a některé typy tinnitu a případně s tím spojenou nedoslýchavost, ochablost
v bederní části a kolenou, chorobné pocení, přílišné močení a některé formi inkontinence. Droga
působí bakteriostaticky a byly zaznamenány i účinky antialergické.
Jako ovoce se dřínky užívají k výrobě kompotů, marmelád, rosolů, sirupů nebo se z nich vyrábí
destilát "drienkovica". Před zpracováním je vhodné nechat plody několik dnů (podle míry zralosti)
v pokojové teplotě dojít, plody se dovybarví a zbaví se částečně své kyselosti i trpkosti.
Kompot
Velké zralé plody opláchneme a plníme je do sklenic poté je zelejeme cukerným roztokem (650 g
cukru na 1 l vody) nebo během plnění do sklenic je postupně prosypáváme cukrem a zalejeme vodou,
a sterilujeme při 80°C.
Marmeláda
Očištěné dřínky mírně povaříme na malém množství vody a následně propasírujeme. Protlak zvážíme
a postupujeme stejně jako u výroby jiných marmelád, jak je kdo zvyklý.
Sirup
Vylisováním plodů získáme šťávu jež ihned dál zpracováváme. Na 35 dílů dřínkové šťávy dáme 65
dílů cukru, zahřejeme, za průběžného míchání necháme rozpustit cukr a ještě teplý sirup plníme
do sklenic. Pro lepší trvanlivost můžeme na sirup ve sklenici nalít malé množství slivovice, asi tak
malou štamprdli, nebo sterilujeme. Při sterilaci ovšem dochází ke snížení obsahu vitamínu C.
Dřínkový likér
Do sklenice navrstvíme dřínky s cukrem v poměru 1:1 a zalejeme je lihem nebo dobrou slivovicí.
Necháme tři měsíce vyluhovat, poté obsah scedíme a je hotovo.
Pokud by jste si chtěli vypěstovat vlastní dřín je nyní ten nejlepší čas. Čerstvě sklizené plody
zbavíme dužiny a zbylé pecky ihned vyséváme na záhon. Při sklizni nepřezrálých plodů a okamžitém
výsevu můžeme počítat s dobrou vzcházivostí jinak pecky přeléhají v půdě i dva roky. Pecky jež byly
předtím skladovány v suchu je nutné aby vyklíčily 18 měsíců stratifikovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama