Barevné plody dřevin - Hloh jednosemenný

15. října 2017 v 18:02 | Jiří Malaska, Marek Coufal |  BOTANIKA
Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) je původním druhem Evropy, severozápadní
Afriky a západní Asie, patřící do čeledi růžovitých (Rosaceae). Hloh jednosemenný je keř
s výškou 2-6 metrů nebo strom dorůstající 6-12 metrů. Borku má šedou, plátovitou a
podélně se rozpadající. Letorosty lysé, zlenohnědé, později červenohnědé s přímímy trny.
Kolcovité větévky jsou vyvynuté. Listy střídavé, hluboce 3-7laločné až klané. Na líci leskle
zelené na rubu sivozelené.

hloh jednosemenný na botanické ilustraci

Kvete v květnu až červnu bílými, oboupohlavnými zapáchajícími květy. Květy složeny v
mnohokvěté vrcholičnaté květenství s 6-25 květy.

kvetoucí hloh jednosemenný

Plodem je malvice (hložinka), kulovitá, široce vejcovitá až elipsoidní 6-10 mm dlouhá
a 5-10 mm široká. Malvice ve zralosti tmavě nebo živě červené až hnědočervené. Dužina
žlutavá až hnědavá. Malvice obsahuje jednu pecičku, kulovitou až krátce elipsoidní
7 mm dlouhou.

plody hlohu jednosemenného - hložinky

Hloh jednosemenný obvykle roste v řídkých lesích, lesních světlinách, křovinách, na
pastvinách, mezích, někdy i na skalách a sutích. Roste na neutrálních až zásaditých
půdách, svěžích až mírně suchých, někdy i vysychavých. Často na bazických podkladech
jako je vápenec, čedič, opuka či vápnitý pískovec. Je dřevinou světlomilnou a teplomilnou.
V ČR je méně rozšířen než příbuzný hloh obecný.
Hloh jednosemenný se pěstuje jako okrasná dřevina v několika kultivarech, plody se
používají jako ovoce, ale především je rostlinou léčivou, jež se využívá i ve farmacii.
K léčebným účelům se sbírají konce větévek s listy a květy, méně často potom zralé plody.
Mezi účinné látky hlohu patří flavonoidy (hyperosid, rutosid, vitexinrhamnosid), oligomerní
prokyanidiny, fenolkarbonové kyseliny a triterpenové kyseliny (kyselina ursolová).
Nepříjemný zápach květů způsobuje kyselina crataegolová, aminopuriny a aminy. List, květ
i plody hlohu jednosemenného, či výtažky z nich, se užívají k posílení srdeční činnosti, ke
zlepšení prokrvení věnčitých tepen kolem srdce i srdečního svalu a napomáhají správnému
hospodaření organismu s kyslíkem a energií. V lidovém léčitelství se užívají hložinková povidla
proti průjmu a k posílení organismu.
Hložinky jsou jedlé a chutnají nasládle, jsou moučnaté a mírně trpké. Jedlé jsou též okvětní
lístky a mladé listy trhané na jaře, ty se přidávají do salátů. Hložinky můžeme využít čerstvé i
sušené na přípravu čaje, za čerstva pak k přípravě marmelád, sirupů, likéru či tinktury.
Hložinkový čaj
2 lžíce hložinek zalejeme 0,5 litrem vody a 10 minut povaříme, Čaj pijeme dvakrát denně,
vlažný. Čaj působí i proti ledvinovým kamenům.
Hložinková tinktura
Natrhané hložinky omyjeme a osušíme, nasypeme je do sklenice a zalejeme alkoholem
(vodkou či slivovicí). Necháme asi měsíc macerovat a každý den obsah protřepeme. Po měsíci
přecedíme přes plátýnko a plníme do čistých uzavíratelných sklenic. Tinktura se užívá 3x denně
po 20-30 kapkách. Tinktura mimo jiné i snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
Hložinková marmeláda
V hrnci povaříme 1 kg hložinek s 0,5 kg cukru nebo medu a 0,5 litry vody do změknutí. Hmotu
přepasírujeme přes síto, v případě potřeby ještě dosladíme a ještě povaříme na mírném ohni
do zrosolovatění. Plníme do čistých, nahřátých sklenic a ty následně sterilujeme asi 15 minut
při 90°C.
Hložinková omáčka (kečup)
1 kilogram očištěných hložinek s 0,5 litrem ovocného octa (nejlépe jablečným) povaříme na
slabém ohni asi 30 minut. Směs propasírujeme, přidáme 150 g cukru, čajovou lžičku pepře a sůl
dle chuti a povaříme asi 10 minut. Směs plníme do sklenic a ty otočíme dnem vzhůru. Omáčku
dáváme k masu ať již teplou nebo studenou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama