Barevné plody dřevin - Kaštanovník jedlý

6. října 2017 v 20:57 | Jiří Malaska |  BOTANIKA
Kaštonovník jedlý nebo též setý (Castanea sativa) je statný strom z čeledi bukovité (Fagaceae)
dorůstající výšky až 40 metrů s borkou šedohnědou, dubového typu. Letorosty jsou hranaté,
barvy zelené až červenohnědé s bílými lenticelami. Listy podlouhlé až 20 cm dlouhé, hrubě
pilovité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi srdčité až klínovité. Kvete v červnu až červenci drobnými
květy složenými ve vzpřímené jehnědy.

kaštanovník jedlý

Plodem jsou srdčitě bochníkovité nažky (kaštany), 2-4 cm velké, tmavě hnědé a lesklé.

nažky kaštanovníku

Nažky jsou uzavřeny v pichlavě ostnité číšce po 1-3 kusech. Dle počtu plodů v číšce můžeme
kulturní kaštanovníky dělit na vlastní kaštany s 2-4 plody v číšce a marony s 1-2 velkými plody
v jedné číšce. Číška se otvírá čtyřmi švy. Plody dozrávají v září až říjnu.

ostnité číšky kaštanovníku

Kaštanovník dosahuje obvykle stáří okolo 500 let, vzácně se může dožít až 2000 let. Plodit
začíná v 15-40 letech.
Jde o dřevinu teplomilnou s vegetační dobou 160-180 dní. K dozrání plodů potřebuje teplý
podzim. V zimě snáší mrazy až do -27°C. Půdy upřednostňuje čerstvě vlhké, propustné a kyselé.
Kaštanovník je velmi náročnou rostlinou na draslík. Jde o dřevinu polostinnou, snášející větší zástin
jak dub.
Původem je kaštanovník nejspíše z jihovýchodní Evropy, ale v současnosti roste v celé jižní
polovině Evropy, severní Africe a západní Asii. Například na Kanárských ostrovech se chová
jako invazivní druh. Kaštanovník je silný pylový alergen.
Kaštanovník jedlý je živnou rostlinou (spolu s dubem) u nás vzácného tesaříka Trichoferus pallidus.
Dřevo kaštanovníku je cenné, trvanlivé podobné dubovému a to i jeho využitím. Ve dřevě a kůře,
ale i listech a plodech jsou obsaženy kvalitní třísloviny - taniny. Tanin se ze stromů
získává např. ve firmě Tanin Sevnica ve Slovinsku, tento tanin se následně používá ve farmakologii,
výživě zvířat, výrobě vína a brandy a v kožedělném průmyslu. Plody jsou jedlé, obsahují okolo
60% škrobu, asi 10% bílkovin, asi 15% cukrů, asi 3% oleje, vitamíny A, B1 a C.
V lidovém léčitelství se užívá kůra proti průjmu, listy se užívají při bronchitidě, astmatu, usnadňují
vykašlávání a protirevmaticky. V farmakologickém průmyslu se používají listy proti kašli. Plody čistí
játra, působí protiprůjmově, proti nervovým poruchám a stavům úzkosti. Plody se dají jíst syrové,
pečené, vyrábí se z nich mouka, alkohol nebo i pivo. Kulinářské využití plodů je velmi široké, ale
nejznámější úpravou jsou pečené kaštany. Kaštany, především ty po nějakou dobu skladované na
několik hodin namočíme do vody, aby se při pečení nevysušili, nicméně není to podmínkou. Následně
kaštany nařízneme do kříže a pečeme asi 20 minut při 180-210°C v troubě dokud se slupka v místě
naříznutí nerozevře. Poté kaštany přesypeme do útěrky a mírně pokropíme vodou, zabalíme a
necháme asi pět minut odpočinout a je hotovo. K pečení můžeme využít i speciální pražící pánev
na kaštany, ta se liší od klasické pánve dírkami ve dně.
Asi nejlepším způsobem uchávání kaštanů je jejich zmražení v mikrotenových sáčcích, po rozmrazení
si stále zachovávají svojí původní chuť.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama